Správné boty pro dítě

Šestadvacet kostí a třicet kloubů, to je lidské chodidlo. Aby pracovalo tak, jak má, musí boty odpovídat anatomii nohy. Ne naopak, aby se noha přizpůsobovala tvaru obuvi. Dětská obuv není zmenšenou variantou bot pro dospělé. Požadavky na boty pro děti jsou mnohem vyšší než na obuv určenou dospělým. Dětská noha se teprve vyvíjí a je velmi zranitelná. Obuv by proto měla mít anatomicky tvarovanou stélku a pevně držet nohu. V žádném případě byste ji neměli kupovat na tržišti. Zatímco 99 procent dětí se rodí s naprosto zdravýma nohama, s přibývajícím věkem se počet vad nohou zvyšuje. Alarmující je zejména fakt, že přibližně jedna třetina prvňáčků přichází do školy s nohama různě poškozenýma v důsledku nošení nesprávné obuvi.

Obuv musí přesně odpovídat nejen velikosti, ale i tvaru a šířce chodidla, výšce klenby a nártu a také tvaru patní kosti. Proto je dobré zkoušet boty nejen různé velikosti a šířky, ale i obuv od různých výrobců, protože každý šije podle jiného kopyta.

Jak měřit velikost?

Je statisticky dokázáno, že každé třetí dítě nenosí správnou velikost obuvi. Neumějí to totiž samy posoudit. V některých obchodech vám může pomoci digitální skener. Speciální přístroj přesně ukáže potřebnou velikost bot. Vyhodnotí ji z délky a šířky chodidla a připočítá dvanáctimilimetrovou rezervu. Tu doporučují ortopedi pro správný růst nožek. Obuv musí dobře padnout jak do délky, tak do šířky. Vpředu před prsty by měla být o10 až 15 milimetrů delší než noha. Šířka obuvi zase musí odpovídat obvodu nohy v místě prstních kloubů. Štíhlá noha totiž v příliš široké obuvi klouže a poškozuje prsty tlakem na obuv. Úzká bota omezuje krevní oběh a deformuje přední část nohy.

Malým dětem nekupujte přesné boty, velmi rychle jim vyroste noha. Roste v průměru 15 až 18 mm za rok, u starších dětí je to 8-12 mm. Obuv pro děti by měla mít centimetrovou rezervu, díky které ji mohou nosit čtyři až šest měsíců a při chůzi nepřekáží. Běžně ji ověříte pomocí ukazováčkové metody (před nejdelším prstem na noze by měl zůstat centimetr volný prostor a u zimní obuvi až centimetr a půl). Kupovat dítěti o dvě čísla větší boty, aby mu déle vydržely,  se nevyplácí. Nepoškodí mu sice chodidla, ale dítě pak častěji zakopává a padá, čímž se zvyšuje riziko úrazů. Také se dítěte neptejte, zda jej bota tlačí. Dětské nohy jsou totiž odolnější vůči bolesti, takže si dítko ani neuvědomí, že jej bota tlačí nebo nepadne.

Dětská bota musí mít dostatečně prostornou, nejlépe kulatou špičku, která poskytuje dostatek místa pro prsty. Čím rovnější je vnitřní hrana obuvi, tím lépe. Jen tak je palec v přirozené poloze a není tlačen k ostatním prstům. Ortopedi před špičatou obuví důrazně varují. Tato obuv způsobuje deformity prstů, jako například vbočený palec, vybočený malík nebo kladívkové prsty.

Nevybírejte boty pro dítě jen podle velikosti, ale i podle šířky. Kvalitní dětské boty bývají kromě velikosti označeny  i písmeny odpovídajícími šířce. E - velmi štíhlé nohy, F - štíhlé, G - středně široké a H - široké.

Univerzální boty neexistují

Nekupujte boty jen proto, že se vám líbí. Je statisticky prokázáno, že především ženy si kupují absolutně nevhodnou, většinou o půl čísla menší obuv, která je tlačí už v obchodě. Jenže ženy nechtějí, aby jejich noha vypadala příliš veliká. Pro teenagery je zase důležité, aby jejich boty vzbudily pozornost a obdiv okolí. Třeba plátěné kecky nebo skateboardové  boty s tlustým jazykem, které nejdou zavázat, noze škodí a k sportování jsou zcela nevhodné. Kdyby si děti, počínaje předškoláky a konče středoškoláky, měly samy vybrat boty, většina by sáhla po obuvi sportovní. Avšak pro předškolní a školní věk se sportovní obuv na celodenní nošení příliš nedoporučuje. Dítě by mělo nosit do školy jen kvalitní vycházkovou obuv z přírodní usně. Vycházková i sportovní obuv by měla být větší o 10-13 mm. U sportu se nedoporučuje těsná obuv, je však výhodnější, když je delší a malinko užší v objemu přes prstní klouby, nikoli ve špici. Dítě by si mělo při nákupu vyzkoušet obě boty, a to vestoje. Poté by se mělo projít a rodič by měl sledovat, zda bota nesklouzává z paty.

Velkou chybou je dávat dětem obnošené boty. Každá obuv se totiž přizpůsobí majiteli, a to včetně různých vad i držení chodidla. Velikost dětské nohy byste měli kontrolovat každého půl roku, protože děti kolikrát samy neřeknou, že už je boty tlačí.

Vhodný materiál

Obuv pro malé děti by neměla být vyrobena ze syntetických materiálů. Taková obuv je neprodyšná a vytváří se v ní rychleji plíseň a jiná kožní onemocnění. K výrobě kvalitních dětských bot se používají useň, textil či syntetické materiály, které mají normou stanovenou propustnost pro vodní páry. Největším zdrojem vlhkosti u dětí je ploska nohy. Proto musí být každá kvalitní dětská bota vevnitř vybavená stélkou nebo vkládací vložkou ze savého materiálu.

Nezapomeňte na podpatek

Zdravotně vyhovující boty by měly mít podpatek a zvýšenou vnitřní klenbu, která předchází vzniku ploché nohy. Dětské nohy se mohou poškodit i neustálými tvrdými dopady na beton, asfalt či dlažbu. Prevencí otřesů je podešev s dobrými tlumícími vlastnostmi. Pomoci mohou i pěnové vkládací nebo vlepovací vložky ze šlehaného přírodního latexu, případně anatomicky tvarované stélky z pružných materiálů. Nepřehánějte to s ortopedickou obuví, to je zbytečné. Zdravému dítěti postačí boty z klasických obchodů. Rozhodně však obuv nenakupujte v tržnicích, byť je cena lákavá. Laciná obuv většinou nesplňuje ortopedická kritéria a její časté nošení má za následek plochou nohu. Na botách není radno šetřit především do třetího roku věku dítěte, kdy se chodidlo nejprudčeji vyvíjí.

Botky pro nejmenší děti

Nejmenší děti by měly nosit obuv výhradně kotníčkovou, rozhodně by neměly nosit plátěné bačkůrky, které se prohýbají a neudrží kotník. Protože skelet nohy se tvoří až do osmi let věku dítěte, bylo by podle lékařů ideální, kdyby děti nosily kotníkovou obuv z pevných materiálů do možná nejdéle. Při nákupu bot platí základní pravidlo: nejdůležitější je dobrá fixace nohy. Tu zajišťuje především vhodný střih svršku, protože drží pevně nohu proti podpatku a brání posunu nohy v botě. Nezávadná dětská obuv bývá označena žirafou, značkou kvality.