Srážlivost krve

Jestliže se poraní cévní stěny, vytéká krev ven. Aby se zabránilo dalším ztrátám, aktivuje se v krátké době systém srážlivosti. Společným působením různých faktorů srážlivosti spolu s krevními destičkami dochází k zástavbě krvácení. Ke srážení krve může dojít i bez vnějšího poranění.

Fibrinolýza

Aby mohlo dojít opět k zahojení rány po poranění, musí se bílkovinou fibrinogenem uzavřené cévy opět zprůchodnit. Tento děj se děje pomocí fibrinolýzy. V plazmě je látka - plasmin, která se postará o to, aby se fibrin opět rozpustil. Fibrinolýza je určitým protikladem krevní srážlivosti.

Testy srážlivosti

Laboratorní testy srážlivosti měří zpravidla dobu, během níž se zastaví krvácení, popř. kdy se utvoří sraženina fibrinu. Čím je tato doba delší, tím je sklon k ke krvácivosti vyšší. Stanovení srážlivosti zahrnuje celou řadu speciálních testů, s jejichž pomocí se vyšetřují různé části systému srážlivosti.

Doba krvácení

Doba krvácení se testuje tak, že se přesně změří čas, v němž přestane krvácet malý vpich do bříška prstů nebo ušního boltce. Za normálních okolností to trvá dvě až pět minut. Doba krvácení udává pouze všeobecný přehled, a proto je nutné provést ještě další testy, aby se objasnila příčina. Při všech druzích poruchách srážlivosti je doba krácení prodloužena. Možnými příčinami jsou nedostatek  nebo funkční poruchy jednoho nebo více faktorů, které se podílejí na srážení krve, ale také snížení počtu trombocytů, poruchy tvorby krevních buněk v kostní dřeni, leukemie nebo těžké poškození jater.

Fibrinogen

Fibrinogen se určuje při podezření na zvýšenou srážlivost krve v celém těle, při onemocnění jater a také při kontrole během léčení trombózy. Množství fibrinogenů se zvyšuje během těhotenství a také při akutních zánětlivých onemocněních. Fibrinogen se snižuje u silně zvýšené srážlivosti krve v celém těle, která se může projevit  v souvislosti s nádorovým onemocněním nebo při poškození jater.

Poruchy srážlivosti a jejich léčba

Za poruchami srážlivosti se mohou skrývat abnormální reakce cév, porušená funkce trombocytů nebo faktorů srážlivosti. Vedou k tomu, že i malá poranění krvácejí déle, než je obvyklé.

Trombózy

Trombózy jsou sraženinami uvnitř stěny cév. Jestliže je trombus uvnitř cévního systému transportován dále, může dojít k akutnímu uzávěru krevní cévy. Tomu se říká embolie. Jedná se o častý, život ohrožující stav, kdy není zaručeno zásobování postižené tkáně krví.

Příčiny trombóz

Na vznik vytváření trombóz má vliv mnoho faktorů: poranění cévní stěny, chorobné změny faktorů srážlivosti, popř. vlastnosti proudění krve nebo zvýšené množství trombocytů. Zvýšené riziko tvorby krevních sraženin v žilách vzniká nejčastěji:

  • v průběhu těhotenství a v době po porodu,
  • při delším upoutání na lůžko,
  • při nedostatku pohybu,
  • při cukrovce, srdeční slabosti, nádorových onemocnění,
  • při nadváze,
  • při kouření,
  • u vytvoření křečových žil,
  • při užívání hormonální antikoncepce,
  • u vrozených, ale i získaných poruch srážlivosti krve,
  • u žen po 40. roce věku

K trombózám dochází především v oblasti nohou. Také infarkt nebo mrtvice patří mezi časté následky vytvoření krevní sraženiny.

Hemofilie

Jedná se o onemocnění krve a existuje při něm několik nedostatků faktorů srážlivosti. Tím dochází již při malých poraněních nebo zhmožděninách k silnému krvácení a velkým výronům krve, a to často do kloubů. Onemocnění je vázáno na dědičné dispozice a postihuje pouze mužské potomky.

Léčba bránicí srážení krve

Čím déle se krev sráží, tím je sklon  ke krvácivosti vyšší a tím je také větší nebezpečí trombózy. Po trombóze, mrtvici, infarktu nebo při zvýšeném riziku následkem poruch srážlivosti jsou pacientům podávány dlouhodobě léky, které brzdí srážení krve a ředí krev. Léčba, která zpomaluje srážení krve se nazývá antikoagulace.

Jak předejít trombóze?

Jedinci u kterých převládá zvýšené riziko křečových žil nebo dispozice k poruchám průtoku nohou by měli dodržovat tyto základní pravidla:

  • Co nejčastěji zvedat nohy do zvýšené polohy a podkládat je ve výšce 10 až 30 centimetrů pomocí polštářů.
  • Minimálně jednou denně provádět gymnastiku nohou, pokud to jde chodit naboso a nosit boty s nízkými podpatky.
  • Držte si svou hmotnost pod kontrolou, protože nadváha zatěžuje žíly, srdce a krevní oběh.
  • Vždy dostatečně pijte, zejména v teplých ročních obdobích a při letech v letadle.
  • Pokud to lze vyhýbejte se činnosti spojené s nepřerušeným stáním a sezením, které by mělo trvat déle než hodinu.
  • Vyhýbejte se horkým koupelím.
  • Vyhýbejte se činnostem, které jsou spojené se silným zvedáním a tlačením.
  • Každé městnání krve v nohou, způsobené třeba jen gumičkami na ponožkách nebo stísněným sezením, je nevhodné. Při delších cestách autem, je vhodné udělat každé dvě hodiny přestávku a pauzu na procházku.
  • Letíte - li letadlem je vhodné provádět v pravidelných intervalech cévní gymnastiku (kroužky kotníků, propínání špiček atd.).
  • V případě, že má žena zvýšené riziko trombózy, měla by to při výběru antikoncepce vzít v úvahu a neužívat hormonální tablety.
  • Pozor na chronickou zácpu, protože vyvolává městnání krve v pánvi. Je důležité konzumovat dostatečné množství balastních látek.
  • Pokud je to možné, věnujte se nějakým sportovním aktivitám. Nejvhodnější je běh, cyklistika, plavání.
  • Mějte na paměti, že je lepší ležet a chodit než sedět a stát.