Co nám říkají laboratorní testy?

Laboratorní testy jsou velice důležitou součástí moderní medicíny a v mnohých oborech tvoří součást správné diagnózy nebo léčby. Velká část laboratorních vyšetření se provádí za pomoci speciálních přístrojů, popřípadě jsou vyšetření do značné míry zautomatizována. Naměřené hodnoty jsou dále podrobně zpracovávány a vyhodnoceny lékařem. Laboratorní testy nám dávají informace o zdravotním stavu a upozorňují na funkční schopnost mnoha orgánů, popř. druh a stupeń mnoha onemocnění. Aby se mohly posoudit výsledky vyšetření a daly se rozpoznat chorobné odchylky, srovnávají se s průměrnými hodnotami. Tento průměr se stanovuje na základě hodnot velkého počtu zdravých jedinců. V úvahu se bere také určité rozpětí mezi dolní a horní hranicí, protože hodnoty podléhají také různým vlivům a mohou být kolísavé.

Odchylky hodnot

I když přístroje a pracovní metody v laboratořích podléhají přísným kontrolám a mají svá kritéria, nedají se vyloučit ani chybné odchylky hodnot. Podle nových poznatků a také s přibývajícími zkušenostmi v medicíně se mnohé údaje normálních hodnot v průběhu času měnily. Mezi odborníky stále probíhají diskuse o stanovení všeobecně uznávaných hranic a kdy by se měly odchylky již léčit.

Co může ovlivnit hodnoty?

Hodnoty kolísají individuálně a tyto rozdíly podléhají mnoha faktorům. Existují také i neměnné vlivy jakými jsou např.: pohlaví, rasová příslušnost. Naproti tomu fyzická trénovanost, biologické rytmy, věk a výživa se v průběhu života neustále mění. Lékař by měl brát v úvahu všechny faktory. Jestliže je výsledek testu znepokojivý, provádějí se další testy, které výsledky ověřují.

Co jsou to testovací proužky?

Většina vyšetření, např. vyšetření krevního cukru nebo některých změn v moči, lze provést poměrně snadno pomocí testovacích proužků. Tyto testovací proužky jsou opatřeny chemickými látkami, které při kontaktu s vyšetřovaným materiálem vyvolají určitou barevnou reakci. Tento způsob vyšetření slouží pouze k hrubé orientaci, protože neposkytuje žádnou přesnou hodnotu, ale pouze přibližný výsledek nebo naznačuje přítomnost určité látky.

Vyšetření krve

Složení krve je odrazem našeho zdravotního stavu těla i orgánů. Změny, které se dají měřit v krvi, upozorňují na mnohá onemocnění. Většina hodnot se posuzuje v souvislosti s jinými nálezy a lékařskými vyšetřeními.

Z čeho se skládá krev?

Dospělý člověk má celkem v těle asi pět litrů krve. Krev je složena z krvinek (erytrocytů, leukocytů, trombocytů) a také z vysokého podílu tekutiny - krevní plazmy. Plazma obsahuje nespočetné množství různých substancí, jako např. cukr, bílkoviny, tuky a minerální látky, ale také odbourané látky a zplodiny látkové přeměny. Jestliže se nechá krev srazit a potom se odstředí v centifuze, zbude vodnatá tekutina - sérum. Sérum neobsahuje ani krvinky, ani tzv. faktory srážlivosti, které vyvolávají srážlivost krve. Slouží jako materiál pro mnohá další vyšetření (vyšetření krevního cukru, enzymů, bílkovin, hormonů minerálních látek atd.).

Odběr krve

S ohledem na požadované vyšetření, existují různé způsoby odběru krve:

Kapilární krev - provádí se tehdy, když je potřeba pouze několik kapek krve, (stačí pouze malé píchnutí skalpelem např. na bříšku prstu nebo na ušním boltci.
Žilní krev - používá se pro většinu vyšetření. Nejprve se zaškrtí horní část paže a krev se kanylou odebírá z povrchové žíly, zpravidla v oblasti ohybu paže.
Tepenná krev - provádí se pouze pro zvláštní vyšetření.

Podle plánovaného vyšetření se odebraná krev plní do různých zkumavek. Většina zkumavek obsahuje chemické nebo jiné přísady, které umožňují uchování a další zpracování krve v laboratoři. Pokud se má po provedení testu zabránit srážení krve, přidává se kyselina citrónová.

Vzorek stolice

V laboratořích může být zkoumána celá řada tělesných tekutin nebo vyměšovaných produktů, ale také i různé tkáně a jednotlivé buňky. Normální stolice se skládá zhruba ze tří čtvrtin z vody. Další část tvoří zbytky potravy a bakterie vyloučené buňky střevní sliznice. Hnědavou barvu získává stolice díky příměsi žlučového barviva. Pokud je ve stolici příměs krve, jedná se o signál, že v oblasti trávicí traktu je krvácení. Zejména při opakovaném zjištění krve ve stolici je nutné další vyšetření, protože se může jednat o rakovinné onemocnění.

Barva stolice

Pokud má stolice nezvykle zbarvení, může to být způsobeno určitou potravinou nebo to může poukazovat na závažný stav. Pomocí vyšetření stolice lze zjistit u mnoha střevních onemocnění jeho příčinu. Původce můžeme vidět přímo pod mikroskopem, nebo se ze stolice získá kultura a původce se teprve vypěstuje, aby bylo možné jej prokázat. Světlá až bezbarvá stolice svědčí o neprůchodnosti žlučových cest nebo onemocnění jater. Tmavě zbarvená stolice je většinou způsobena potravou a černá stolice může být upozorněním na krvácení v horní části trávicího traktu.

Hlen

Vyšetření hlenu může upozornit na onemocnění a infekci plic a dýchacích cest. Při mnohých plicních onemocněních je produkováno z průdušek zvýšené množství sekretu a také se zvyšuje množství vykašlávaného hlenu. Kromě toho se provádí mikroskopická vyšetření buněk, která jsou v hlenu obsažena.

Kostní dřeň

V kostní dřeni se neustále tvoří červené a bílé krvinky i krevní destičky a ty jsou ve velkém množství vyplavovány do krve. Vzorek tkáně kostní dřeně se získává vpichem do hrudní kosti nebo hřebene kosti pánevní. Pomocí mikroskopického vyšetření kostní dřeně získáme informace o množství, růstu a stavu zralosti vývojových stupňů krevních buněk.

Stěry a výtěry

Vyšetřovaný materiál je stírán z povrchu vatovým tamponem nebo jiným nástrojem (může pocházet z neporušených povrchů těla nebo ran). Buňky se dále nanášejí na skleněné destičky, které se preparují a barví a nakonec se posuzují pod mikroskopem. Např. cytologické vyšetření stěru z děložního hrdla.

Vyšetření spermatu

Toto vyšetření se provádí především pro objasnění poruch plodnosti muže, popř. podezření na onemocnění mužských pohlavních orgánů nebo močových cest. Vyšetření se provádí na specializovaných klinikách a provádí je odborní lékaři.

Vyšetření plodové vody

Plodovou vodu lze vyšetřit punkcí plodové blány skrz břišní stěnu těhotných žen nebo pochvou. K této diagnostice se přistupuje mezi 12. a 15. týdnem těhotenství. Pomocí chemických rozborů lze získat informace o určitých vrozených poruchách vývoje nebo poruchách látkové přeměny u plodu a zralosti plic. Imunologická vyšetření mohou upozornit na infekce nebo nesnášenlivost krevních skupin. Získané buňky plodu mohou být vyšetřovány s ohledem na určité poruchy dědičnosti (anomálie chromozomů, jiné zděděné choroby).

Testy hormonálních funkcí

Tyto testy vyšetřují složitý hormonální systém a také orgány, které hormony produkují. Klasickým příkladem je vyšetření hormonů štítné žlázy. Ze změny naměřených hodnot může lékař získat informace o funkčnosti orgánů.

Prokázání některých látek

Pomocí speciálních testů lze prokázat jednak látky, které jsou v těle přirozeně uskladněny a také látky, které tělo přijímá zvenku (léky, drogy, chemikálie, odpadní produkty). Taková vyšetření mají význam také při podezření na otravu, doping ve sportu nebo při prokázání drog.

Dávkování léků

Mnohé léky je nutno dávkovat přesně, protože nepatrné předávkování by mohlo vést k nežádoucím účinkům. Dávky, které mají být podávány nelze vždy přesně spočítat, protože příjem i dělení účinných látek v těle různě kolísá. Z toho důvodu se u takových léků provádí krevní obraz, aby se dalo dávkování kontrolovat.

Co je to promile alkoholu v krvi?

Měření hladiny alkoholu v krvi hraje důležitou roli v soudním lékařství. Údaj promile uvádí koncentraci alkoholu v krvi. Jedno promile znamená tisícinu (uvedená hodnota odpovídá jednomu dílu na 1000 dílů krve).

Preventivní prohlídka

Řada nebezpečných změn v organismu probíhá plíživě a nepůsobí dlouho žádné potíže. Mnohá onemocnění a jejich následky by mohly probíhat mírněji nebo by bylo možno se jim zcela vyhnout, kdyby byly včas rozpoznány a léčeny. Při preventivní lékařské prohlídce se vyšetřují:

Prodělaná onemocnění, momentální potíže, dědičné dispozice.
Činnost srdce, plic a jiných vnitřních orgánů (játra, střevo, ledviny) a měří se krevní tlak.
Krev se vyšetřuje na cukr (zjištění diabetu) a na celkové množství cholesterolu.
Nepravidelný srdeční tep se dále vyšetřuje pomocí elektrokardiogramu (EKG).

Krevní sedimentace

Jakmile se plnohodnotná krev smíchá se substancí, která brání srážení krve a nechá se stát, dochází ke klesání buněk, které jsou v obsaženy v krvi. Sedimentací krve (rychlost sedimentace krevních destiček) se označuje rychlost, kterou krevní buňky klesají ve skleněné trubici dolů. Dále se do vzorku přimíchá substance, která brání srážení krve a následně se v kolmo stojící měrné trubičce natáhne podle milimetrové stupnice až do výše 200 milimetrů. Po jedné nebo dvou hodinách se odečte o kolik milimetrů za hodinu krevní buňky v trubičce klesly. Měření krevní sedimentace lze provádět poměrně jednoduše.

Zvýšená sedimentace

Zvýšená sedimentace vypovídá o tom, že v těle probíhá akutní nebo chronický zánětlivý proces. Kde se zánět v těle nachází, je však nutné zjistit pomocí dalších vyšetření. Příčinou zvýšené krevní sedimentace může být mnoho. Bakterie, viry, chronické záněty, poškození jater, chudokrevnost, nádorová onemocnění. Důležitý je také věk (nad 60 let se mohou objevit zvýšené hodnoty až do 30 milimetrů za hodinu, aniž by byl člověk nemocen).

Zpomalená krevní sedimentace

Vyskytuje se pouze zřídka a může se objevit při chorobách krve. Některé léky (anirevmatika, preparáty kortisolu, kyselina acetylsalicylová) ovlivňují hodnotu krevní sedimentace.

O čem vypovídá krevní obraz

Pro krevní obraz je nutné pouze několik mililitrů plnohodnotné krve. Z naměřeného množství lze určit celkové množství v těle. V minulosti se krevní buňky počítaly pod mikroskopem. V současné době je rozbor krve automatizován a provádí se elekronickými měřícími přístroji.

Erytrocyty

Erytrocyty (červené krvinky) jsou buňky kulatého tvaru a obsahují krevní barvivo (hemoglobin). Úkolem hemoglobinu je transportovat kyslík a oxid uhličitý v krvi. Erytrocyty nemají žádné buněčné jádro a mohou výrazně měnit svůj tvar. Erytrocyty vznikají v kostní dřeni z tzv. kmenových buněk. Něž vzniknou zralé buňky, procházejí různými vývojovými stupni. Jejich průměrná životnost je 120 dní. Staré buňky se odbourávají ve slezině.

Zmnožení erytrocytů

Zmnožení erytrocytů se nazývá polyglobulie. Pokud dojde ke snížené nabídce kyslíku (např. ve vysokých horách), dochází přirozenou cestou ke zmnožení erytrocytů, aby bylo zajištěno dostatečné zásobování kyslíkem. Zmnožení erytrocytů se může projevit také při chronickém onemocnění plic nebo srdce. Po velké ztrátě tekutin se může poměr buněk ke krevní tekutině zvýšit.

Malé množství erytrocytů

Tento stav označujeme jako anémii (chudokrevnost). Příčinou stavu je snížená produkce nebo zvýšená ztráta erytrocytů, která je způsobena krvácením. Jedna z nejčastějších forem anemie vzniká v důsledku deficitu železa nebo také vitaminu B12 nebo kyseliny listové. Za anémií se mohou skrývat i jiná vážná onemocnění, a proto je nutné ji vyšetřit lékařem.

Hemoglobin

Hemoglobin (červené krevní barvivo) patří mezi hlavní součásti erytrocytů a obsahuje velké množství železa, které je v těle přítomno. Hemoglobin se váže na kyslík a oxid uhličitý a má na starosti také transport a výměnu těchto plynů mezi plícemi a tkáněmi. Ke zvýšení hodnoty hemoglobinu dochází především současně zvýšením erytrocytů a snížení se projevuje zejména při anemii a nedostatku železa a po krvácení.

Hematokryt

Jedná se o procentuální podíl všech součástí buněk v celkovém objemu krve. Litr krve u muže obsahuje asi 460 mililitrů krevních buněk, u žen zhruba 410 mililitrů. Hodnotu velmi výrazně ovlivňuje množství erytrocytů. Normální hodnoty jsou silně závislé na věku a pohlaví. Vlastnosti proudění krve se zhoršují zvýšením hodnoty hematokrytu.

Leukocyty

Leukocyty (bílé krvinky) jsou výrazně větší než erytrocyty a jsou obsaženy v krvi ve značně menším množství. Nevyskytují se pouze v krvi, ale ve tkáních mnoha orgánů a hrají důležitou roli při obraně našeho těla proti původcům onemocnění, proto také odchylky v množství leukocytů souvisí velmi často se záněty v těle. Leukocyty se tvoří v kostní dřeni a v mízních uzlinách a na své úkoly se připravují ve slezině a v brzlíku. Rozlišují se různé druhy leukocytů, které plní různé funkce. Největší část bílých krvinek tvoří granulocyty.

Zmnožení leukocytů

Zmožení leukocytů (leukocytóza) má mnoho příčin. K fyziologickému zmnožení dochází v průběhu těhotenství, při nízké tělesné zátěži, po jídle. Projevuje se při akutní infekci, která je vyvolána bakteriemi, houbami, parazity nebo jinými původci. Příčinou mohou být také akutní otravy, krvácení, alergie, stavy šoků, srdeční infarkt a poruchy látkové výměny.

Snížený počet leukocytů

Snížený počet leukocytů (leukopenie) ukazuje na virovou infekci, malárii nebo tyfus. Jinými možnými příčinami jsou onemocnění nebo poškození kostní dřeně následkem rentgenového záření.

Trombocyty

Krevní destičky mají velký význam spolu s faktory srážlivosti při srážení krve. Odchylky od normy vedou k poruchám srážlivosti krve. Trombocyty jsou výrazně menší než ostatní krevní buňky a nemají žádná buněčná jádra. Tvoří se v nich kostní dřeň. Po zranění a krvácení se vylučuje do krve zvýšené množství trombocytů.

Zmnožení trombocytů

Ke zmnožení počtu trombocytů dochází po těžkých infekcích, nádorových onemocněních, operacích a zraněních, které jsou spojeny s velkou ztrátou krve a také při operativním odstranění sleziny. Méně častou příčinou jsou nemoci krvetvorných buněk kostní dřeně.

Zmenšené množství trombocytů

Příčinou jsou poruchy tvorby, které jsou způsobené nedostatkem vitaminu B12, ozářením, nebo vlivem léků. Také při zvětšení sleziny nebo nekontrolovaném srážení krve vedou k poklesu množství krevních destiček.

Jak předejít anémii z nedostatku železa?

Kromě železa by tělo mělo dostat velké množství vitaminů C, protože podporuje příjem železa ve střevě.
Dostatek železa je obsažen v mase, vnitřnostech a rybách.
Vařením, pečením a grilováním se množství železa v potravinách snižuje.
Strava by měla být vyvážená a pestrá, samozřejmý je dostatek tekutin.
Dbejte na pravidelný tělesný pohyb na čerstvém vzduchu.
Nezapomeňte, že alkohol, kouření a jiné drogy organismu škodí.
S léky, které tlumí tvorbu žaludečních kyselin je třeba zacházet obezřetně, protože mohou snižovat množství železa.

Lymfocyty

Tvoří se v orgánech lymfatického systému, především ve slezině a mízních uzlinách. Dělí se podle svého původu a místa, kde se zdržují, na dvě skupiny - lymfocyty T a B. Lymfocyty B se nacházejí především ve slezině a uzlinách, mají na starosti tvorbu protilátek. Lymfocyty T organizují obranu organismu tak, že pomocí vysílaných látek předávají zprávy žravým buňkám, lymfocytům B a dalším buňkám, které se spolupodílejí na imunitní obraně, a povzbuzují se k aktivitě. Lymfocyty T se dále podle svých funkcí dělí na T - pomocné , T - zabijácké a T - tajné buňky.

Zmnožení a úbytek lymfocytů

Ke zmnožení lymfocytů dochází především ve fázi léčení infekčního onemocnění a lymfatické leukemie. Důvodem úbytku lymfocytů jsou poškození lymfatického systému vlivem záření, následkem otrav a různých onemocnění.

Monocyty

Jsou největší buňky v krvi. Jedná se o typické žravé buňky, které mohou bakterie a jiné původce nemoci pohltit a doručit imunitnímu systému látky, které vyvolávají jeho další aktivity.

Zpět