Paměť už není, co bývala…
Věk ovlivnit nemůžeme, můžeme však aktivně ovlivnit to, jak stárne naše paměť. Svalové i nervové buňky fungují podobně a potřebují být v neustálé činnosti, jinak ochabují a ztrácejí výkonnost. Přestanete-li cvičit, chce to zase čas, než si vaše tělo na pohyb zvykne. Stejně je to i s mozkem - i on potřebuje trénink. Díky němu se paměťové buňky aktivizují a podnítí se vytváření nových spojení mezi nimi.
Skok do antiky
To, že musíme mozek trénovat, věděli už staří Řekové a Římané. Byli to mistři ve vymýšlení mnemotechnických pomůcek. Trénovali schopnost si zapamatovat tak, že i ten nejdelší proslov říkali spatra. Básník Simonides z Kea ukázal v roce 477 př.n.l., co všechno si člověk ještě dokáže zapamatovat. Na jedné slavnosti přednášel své verše. Jakmile opustil sál, zřítil se strop budovy. Těla obětí byla k nepoznání. Jen básník je dokázal pro pozůstalé identifikovat. Zapamatoval si totiž jejich jména i místa, kde seděli. Takové pomůcky se od té doby nazývají mnemotechnikou. Tento termín se skládá ze dvou řeckých slov „mnéme" a „téchne". V překladu to znamená umění si vzpomenout. Simonidovi pomohl tento trik. Vštípil si scénu do detailu, uložil si ji prostorově do mozku. A do ní pak umístil tváře a jména. A tak to skutečně funguje. Všechno, co potřebujeme, je fantazie a schopnost myslet v asociacích. Zabalte všechno, co si chcete zapamatovat, do nějakého příběhu. Také můžete přiřadit každému písmenu abecedy jedno slovo a máte seznam na nákup v hlavě. Dobrá technika je také představit si číselnou řadu, kdy každá cifra stojí zástupně za nějaký symbol.
Trénink paměti
Trénovat paměť je mnohem jednodušší, než si myslíte. Navíc odborníci říkají, že paměťový trénink je pravděpodobně jediným účinným preventivním prostředkem proti předčasnému stárnutí. Udržuje totiž mozek aktivní a zdravý. Kromě toho pomáhá uvolňovat určité chemické látky důležité pro fungování imunitního systému, čímž jej chrání před onemocněním. Mozek ale musíme procvičovat odmala, ne až v okamžiku, kdy si myslíme, že začíná „stárnout". V pohotovosti jej udržuje čtení, studium, luštění křížovek a sudoku, koníčky a nezvyklé zážitky.
Jednoduchý návod
Mozku prospívá námaha: práce s novými podněty a informacemi, zvláště jsou-li zábavné.
- Zkuste při luštění sudoku či křížovek, skládání puzzle pustit rádio nebo televizi. Procvičíte si tím schopnost soustředění.
- Soustředění si můžete zlepšit i tím, když občas budete vykonávat naučené stereotypní činnosti jinak. Zkuste si například vyčistit zuby nebo zamknout dveře levou rukou.
- „Nakrmte" svůj mozek. Zjistilo se, že lidem, kteří konzumují minimálně tři porce zeleniny denně, stárne mozek pomaleji. Největší vliv na paměť a mozkové funkce má zelenina listová, mandle a slunečnicová semínka. Je to způsobeno vysokým podílem vitaminu E.
- Ryby obsahují vysoký podíl omega-3 mastných kyselin, které mají na mozek a srdce pozitivní vliv. Ryby byste do svého jídelníčku měli zařadit alespoň jednou týdně.
- Vsaďte na dostatek spánku a podpořit vaši paměť mohou i přípravky s extrakty ginkgo biloby.
Učení nemusí být mučení
- Učební látku je dobré zpracovat zhuštěně, důkladně a šikovně, aby vám co nejvíce zůstalo v paměti. Látku zvládnete mnohem lépe, když si čas nutný k učení naplánujete. Nejdříve si učební látku rozdělte do rovnoměrných časových intervalů a sestavte si časový plán.
- Při učení nezapomínejte na přestávky, jinak riskujete malátnost, bolest hlavy. Výkonnost mozku u většiny lidí klesá po poledni, kolem 17. hodiny jde zase nahoru a po 21. hodině zase klesá.
- Většinu naučených faktů rychle zapomeneme, což ale neznamená úplnou ztrátu nových informací. Každou důležitější látku je třeba si zopakovat, a to několik hodin poté, co jste se ji naučili, dále vždy následující den, po týdnu, měsíci a půl roce.
- K důkladnému učení patří podtrhování a zvýrazňování důležitých pasáží a výpisky.
