Vsaďte na sóju

Dnes známe přes deset tisíc druhů, forem, typů a odrůd sóji,přesto nemáme zcela jasno v odpovědi na otázku, který východoasijský národ si jako první všiml skvělých vlastností této bobovité rostliny, rostoucí jeden rok. Podle staré čínské legendy z ní lze připravit 999 pokrmů nejrůznějších chutí.

Zdraví ze sóji

Je zdrojem vápníku, draslíku, manganu a železa, proto je doporučována při revmatických onemocněních, dně, osteoporóze, pálení žáhy a ekzémech. Vysoký podíl vitaminů B, lecitinu a hořčíku příznivě ovlivňuje nervovou soustavu. Nahrazení masa sójou blahodárně působí při neurózách a depresích. Tvrzení, že luštěniny obvykle obsahují 21 až 25 % bílkovin, neplatí pro sóju. Ta v sobě skrývá 40, někdy i 60 % bílkovin. Navíc, bílkoviny v ní obsažené nejsou tuctové: dokáží nám v mnohém nahradit i živočišné proteiny. Tím, že obsahuje až 23 % oleje, si významem nezadá s rostlinami pěstovanými výlučně pro olej.

Sójová strava je velmi vhodná při onemocněních trávicího ústrojí - jater, žlučníku, žaludku, slinivky a střev. Působí preventivně proti žlučovým kamenům. Díky vláknině konzumace sóji odstraňuje zácpu a působí i proti hemeroidům a střevním vychlípeninám. Sója a výrobky z ní se uplatňují i při léčbě celiakie. Díky vysokému obsahu bílkovin a vápníku jsou produkty ze sóji plnohodnotnou náhražkou mléčných výrobků, což mohou využít lidé, kteří jsou alergičtí na mléčnou laktózu.

Sója dokáže nahradit deficit bílkovin v případě nedostatku živočišných produktů. Na rozdíl od masa neobsahuje škodlivý cholesterol a výhodné je i její složení tuků. Z větší části je tvoří nenasycené mastné kyseliny. Sója tak pomáhá snižovat cholesterol, chrání před onemocněním srdce, cév, obezitou či dokonce rakovinou. V prevenci srdečních chorob se uplatňuje  již zmíněný vysoký podíl draslíku, vápníku, hořčíku a železa. Ve sto gramech sóje se nachází 4,5 gramu vlákniny, hlavně celulózy a hemicelulózy. Bylo prokázáno, že přidání sóji do jídelníčku má příznivý vliv nejen na hladinu tuků v krvi, ale také na krevní glukózu. Proto se sója doporučuje diabetikům.

Pro svůj vysoký obsah rostlinných hormonů - fytoestrogenů příznivě působí při onemocněních vznikajících z hormonální nerovnováhy, například při klimakterických obtížích nebo při poruchách menstruace. Společně s vápníkem fytoestrogeny ze sóji působí i jako prevence osteoporózy. Rostlinné hormony dále povzbuzují prokrvení organismu, zvyšují zásobování tekutinami, což má za následek zpomalení stárnutí pleti a zlepšení jejího vzhledu.

Co dát na talíř

Využití v kuchyni najdou nejen boby, ale i sójové mléko, maso, sýr zvaný tofu, paštiky, sójová mouka apod. Například sójové mléko nahrazuje mléko kravské u těch, kdo nesnášejí laktózu nebo bílkovinu kravského mléka, což je důležité hlavně u malých dětí, pro něž jsou bílkoviny nepostradatelné. Může se však stát, že zvláště kojenci budou alergicky reagovat i na mléko sójové. Sójové mléko vzniká namáčením sójových bobů ve vodě. Můžete jej ochutit medem, vanilkou nebo skořicí.

Sójová mouka nemá vlastnosti obilné mouky. Jde o prášek, svými vlastnostmi a výživností podobný spíše kakaovému extraktu. Proto se doporučuje přidávat pravidelně do kilogramu pšeničné mouky jednu až dvě lžíce té sójové. Pečivo pak nejenže získá pěknou barvu a je kypré, ale je i z hlediska výživy hodnotnější. Sójová mouka je významným zdrojem fytoestrogenů. Vyrábí se z rozmačkaných nebo pražených bobů.

Sójová omáčka  se vyrábí ze sójových bobů, pšeničné mouky a spor houby Aspergilus niger  kvašením a platí pro ni totéž, co pro víno: čím starší, tím lepší. Znalci čínské keramiky jistě vědí, že se uskladňuje ve zvláštních hliněných džbáncích.

Sójové výhonky a klíčky používáme syrové, například na posypání chleba nebo do salátů či polévek.