Nástrahy, která nás mohou potkat při cestování

Cestování nám přináší nejen mnoho úžasných zážitků, ale představuje i určitá zdravotní rizika. Kromě různých úrazů, náhlých komplikací, zhoršení chronických potíží a přehřátí ze sluníčka nám mohou hrozit různé tropické nemoci, jakými jsou cholera, mor, lepra, spavá nemoc nebo také postižení tkání různými červy. Mezi nejčastější potíže patří průjmy, zánět dýchacích cest a zánět jater. Mezi vzácnější, avšak závažnější nemoc patří malárie. Pravděpodobnost postižení různými nákazami se odvíjí od toho, zda se nacházíme v blízkosti měst u luxusních letovisek nebo zda pronikáme do nitra přírody, či se přibližujeme podmínkám místního obyvatelstva.

Nadměrné slunění a přehřátí

Výsledkem, velmi prudkého slunění kůže je nepříjemné zčervenání, svědění a loupání kůže nebo úžeh. Nadměrné slunění také přispívá k urychlování stárnutí pokožky a je významným faktorem, který ovlivňuje některé typy nádorových onemocnění kůže. Obzvláště citlivá je dětská pokožka a lidé se světlou pletí, kteří se rychleji „připalují". Prudkým sluncem mohou být poškozeny také tkáně oka. Při cestách do tropů a subtropů a kamkoli do vyšších hor je nutné používat kvalitní opalovací krémy s vysokými ochrannými faktory. Vyznačená velikost ochranného faktoru nám vyjadřuje, kolikrát je možno prodloužit pobyt na slunci. Opalovací krémy bychom měli nanášet zhruba třicet minut před započetím opalování a několikrát denně. Jestliže se koupeme, je vhodnější používat voděodolné krémy. Velký význam má také péče o pokožku po slunění. K tomuto účelu je vhodné používat krémy a emulze, které zchladí a zklidní podrážděnou pokožku.

Kdy se slunci raději vyhnout?

Obecně se doporučuje, že mezi 11 až 15 hodinou bychom se měli slunci raději vyhnout. V tuto dobu je sluneční záření nejprudší a co největší povrch kůže bychom měli pokrýt lehkým oděvem. Nedomyslitelným letním doplňkem je klobouk a sluneční brýle.

Úpal (nemoc z přehřátí)

Jedná se o stav organismu, kdy vlivem nadměrného tepla selhává termoregulace (především u kombinace horka a vysoké vlhkosti) a nemusí to být pouze v důsledku nadměrného slunění. Úpal se projevuje slabostí, nevolností, bolestí hlavy a pocitem nesnesitelného horka. Později se mohou objevit problémy jakými jsou : zmatenost, poruchy vědomí a křeče. Tělesná teplota stoupá přes 40°C a přitom dochází k zástavě pocení. Prevencí je postupná adaptace na horké klima, vhodný lehký oděv a občasné zchlazování pokožky koupáním a sprchováním. Úleva přichází ve stínu, vytvoření lehkého průvanu, chladné obklady a podání chladnějších a nealkoholických nápojů.

Kinetóza

Opakované kývavé a houpavé pohyby, které vznikají při přepravě lodí, letadlem nebo přicestování autobusem, autem a vlakem může dráždit centrum rovnováhy ve vnitřním uchu a u některých cestujících vyvolává tzv. kinetózu. Mezi typické příznaky patří neklid, studený pot, značné slinění, žaludeční nevolnost a zvracení. Může také dojít k prudkému poklesu krevního tlaku, snížení tělesné teploty, mělkému zrychlenému dýchání, bolesti za hrudní kostí a závratím. Nevolnost a závratě mohou trvat až 24 hodin po ukončení podnětů. Kinetóza se nejčastěji projevuje při plavbě na moři, především pokud jsou větší vlny.

Pásmová nemoc

Při dálkových letech a rychlém překročení více časových pásem dochází u většiny cestovatelů dočasně k zdravotním potížím (hovoříme o tzv. přelétavé nemoci). Příčinou bývá porušení ustálených biologických rytmů organismu člověka, např. cyklů bdění a spánku, kolísání tělesné teploty i jiných vnitřních aktivit organismu, které se pravidelně mění v průběhu 24 hodin. Obvyklými projevy adaptace na změnu časového pásma jsou poruchy spánku, nechutenství, únavnost, špatná nálada, přecitlivělost a podrážděnost. Obtíže jsou častější a výraznější při větším časovém posunu (čím více časových pásem se překročí) a u každého přetrvávají různě dlouho. Jako prevence se doporučuje zvýšený přísun tekutin během letu, lehká a střídavá strava, občasné procházky po letadle a procvičení končetin.

Žilní trombóza

Dlouhé nehybné sezení v letadle či jiném dopravním prostředku může vést nejen k otoku nohou, ale i k trombóze žil. Osoby s křečovými žilami by měly cestovat s elastickou bandáží. V průběhu letu je potřeba se občas projít po kabině letadla a dbát o dostatečné zavodnění nealkoholickými nápoji.

Alergické choroby

Při pobytu v cizích zemích se cestovatelé setkávají s celou řadou podnětů, které i u lidí dosud netrpících alergií mohou vyvolat alergickou reakci. Z těchto důvodů se doporučuje mít vždy při sobě léky, které potlačují alergické reakce.Chronické alergické choroby kůže a dýchacího ústrojí se v subtropickém přímořském klimatu často zlepšují. V tropických oblastech bohatých na alergeny však může někdy dojít k prudkému zhoršení.

Cestování osob u osob vyššího věku

U osob vyššího věku se uplatňují daleko větší zdravotní rizika a proces aklimatizace trvá daleko déle. Starší cestovatelé by proto měli v prvých dnech pobytu omezit tělesnou i duševní námahu a nezapomenout na prevenci žilní trombózy. Starší lidé mají také snížený pocit žízně. Je potřeba dbát na dostatečný přívod tekutin, a to především při námaze a v průběhu onemocnění cestovním průjmem. Důležité je před cestou překontrolovat očkování proti u tetanu a zvážit očkování protivirové hepatitidě typu A, která mívá u starších osob horší průběh.

Cestování gravidních žen

Cestování přináší pro gravidní ženy jisté riziko. V posledních pěti týdnech před očekávaným termínem porodu se cestování letadlem nedoporučuje. Vždy je nutno vzít v úvahu nutnost porodu v zemi s nižší hygienickou úrovní a zdravotní péče. Novorozenec je zvýšeně vnímavý vůči barometrickému tlaku a v prvých 15 dnech života nemá cestovat letadlem. Gravidním ženám se nedoporučuje pobyt v nadmořských nad 2000m a některé rekreační aktivity, např. potápění. Malárie probíhá v těhotenství závažněji a může vyvolat potrat nebo předčasný porod. V těhotenství se při očkování před výjezdem do zahraničí nepodávají živé očkovací látky ( kromě poliomelitidy) a v prvých měsících těhotenství se zpravidla neočkuje vůbec.

Jedovatí hadi

V tropech a subtropech mohou být cestovatelé ohroženi jedovatými živočichy. Jedovatí hadi jsou vybaveni jedovatým zubem, kterým vpravují jed do těla své oběti. Větší riziko se týká zemí s teplým klimatem s výjimkou některých ostrovů Karibské oblasti (Kuba), Atlantického oceánu, západního Středomoří, Madagaskaru a Nového Zélandu. Hadí jedy poškozují krevní oběh a nervovou soustavu. Na kůži jsou po uštknutí patrné dvě nebo jedna lehce krvácející ranka. Hadi jsou velice plachá a převážně noční zvířata, která útočí jsou-li člověkem ohrožena.

Jedovatí štíři

Žijí v tropech i subtropech. Mají protáhlé tělo s tenkým ocasem, na jehož konci je jedovatý bodec. Jedná se o noční živočichy, kteří se ve dne zdržují pod kameny, v písku nebo v porostu. Rádi zalézají do temných koutů, pod odložený oděv nebo do bot. Útočí tehdy, jsou-li vyrušeni. V místě bodnutí vzniká bolest a otok, ale často dochází i k celkovým příznakům (neklid, pocit zvracení, nadměrné slinění a pocení).

Jedovatí pavouci

V zemích s teplým klimatem se můžeme setkat také s jedovatými pavouky. Nejznámější z nich jsou černé vdovy a tarantule. Pavouci žijí někdy také v lidských příbytcích v tmavých koutech, za obrazy, na záchodech, ve sklepích a skladištích a rádi zalézají do oděvů nebo ručníků, které visí na stěnách.

Jaká je první pomoc při poranění hadem, štírem nebo pavoukem?

musíme psychicky uklidnit postiženého i osoby v jeho nejbližším okolí,
místo rány je nutné dezinfikovat a nechat volně krvácet,
při poranění štírem dát na postižené místo studený až ledový obklad,
na místo poranění dáme tlakový obvaz,
postižená část těla musí zůstat v klidu, aby se zpomalilo vstřebávání jedu z uštknutí,
paži znehybníme šátkovým závěsem a nohu pomocí dlahy,
při poranění dolní končetiny nemá postižený chodit,
rozříznutí rány a její vysávání ústy se nedoporučuje.

Mouchy a písečné blechy

Zánět kůže mohou způsobit larvy některých much a písečné blechy. Postižení kůže larvami much se nazývá kožní myiáza. Larvy much mohou působí na kůži bolestivé bobule. Larvu je potřeba chirurgicky odstranit a na poranění přiložit obvaz s antibiotickou mastí. Písečná blecha proniká do kůže nejčastěji na chodidlech, v meziprstí a kolem nehtů, kde vznikají svědící a bolestivé boláky a vředy. Blechu lze odstranit jehlou nebo pinzetou (po teplé koupeli) a později chirurgicky.

Medúzy

Při koupání především v tropických mořích, člověka ohrožují některé druhy ve vodě volně se vznášejících medúz a trubýšů nebo na dně přisedlé mořské sasanky a korály, které jsou vyzbrojené žahavými buňkami. Při kontaktu plavce s těmito živočichy dochází během několik a minut k palčivé bolesti a později i ke zvracení, slabosti a dušnosti. Plavec by proto měl v takovém případě rychle plavat ke břehu.

Jaká je první pomoc?

chapadla medúzy, která je přichycena na kůži zneškodníme politím octu nebo silným alkoholem a pak je odstraníme hadříkem,
podáváme tabletu antihistaminika při celkových obtížích je nutné co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.

Mořský ježek

Na skalnatých místech můžeme našlápnout na mořského ježka a jeho ostny jsou velmi ostré. Toto poranění je velmi bolestivé a hnisavé. Z těchto důvodů je vhodnější nosit do moře koupací obuv.

Průjmová onemocnění

Průjmy patří k nejčastějším zdravotním potížím, které nás mohou při cestách do zahraničí potkat. Typickými příznaky jsou tři a více stolic denně, zvracení, malátnost, bolest břicha a horečka. Výskyt průjmů se odvíjí od toho, kam a v jakých podmínkách cestujeme. Velká pravděpodobnost onemocnění je při cestách do Afriky, indického subkontinentu a Jižní Ameriky). Při léčbě cestovních průjmů je nejdůležitější rehydratace, to znamená náhrada tekutiny, která se ztrácí zvracením a četnými stolicemi. K rehydrataci jsou vhodné slazený čaj, stolní minerální vody nebo použití nebo speciální rehydratační roztoky, které se prodávají ve formě prášků. Dále je důležitá lehká dieta (slané suchary, tyčinky, vařená rýže atd.).

Amébová úplavice

Jedná se o střevní nákazu, která probíhá buď bez příznaků nebo pouze jako průjmové onemocnění. Ve vzácnějších případech může způsobit vážné komplikace, a to tehdy pokud se původce nemoci usadí v játrech, (méně často v plicích) a vytvoří hnisavé ložisko. Inkubační doba je 2-4 týdny, ale může se prodloužit až na několik měsíců. Onemocnění se vyskytuje převážně v oblastech s nízkou hygienickou úrovní. Přenos se uskutečňuje vodou, zeleninou, ovocem a ostatními potravinami, kontaminovanými většinou znečištěnýma rukama nosičů. Předejít nákaze lze pouze opatrností při stravování a důslednou osobní hygienou.

Virová hepatitida typu A

Onemocnění jater, kdy se po necharakteristických počátečních příznacích (zvýšená teplota, nechutenství, odpor k tučným jídlům) objeví tmavá moč, světlá stolice a žloutenka. Inkubační doba je 14-50 dnů. Původcem je virus, který se vylučuje stolicí. Přenáší se kontaminovanýma rukama nakažených osob nebo prostřednictvím vody a potravin. Účinnou prevencí je očkování. Snášenlivost očkovacích látek je dobrá a ochrana po očkování přetrvává řadu let.

Virová hepatitida typu B

Onemocnění má podobné příznaky jako hepatitida typu A. Rozdíl je ve způsobu přenosu a délce inkubační doby (několik měsíců). Zdrojem nákazy je nemocný člověk, v jehož krvi a tělesných tekutinách je virus přítomen. Velký počet bacilonosičů je v zemích s teplým klimatem. K nákaze turistů může dojít poraněním kůže nebo pohlavním stykem. K nákaze dochází také často u narkomanů, kteří používají vypůjčené injekční stříkačky. Před odjezdem do rizikových oblastí je hepatitidy A i B je možno využít kombinovaného očkování.

Břišní tyfus

Jedná se o závažné onemocnění, které je charakterizováno déletrvající horečkou, úpornou bolestí hlavy, malátností, schváceností až apatií. V případě neléčení hrozí protržení střev. K nákaze může dojít pitím říční vody, požitím kontaminované syrové zeleniny, tepelně nezpracovaných ústřic nebo kostek ledu, které jsou připravené z kontaminované vody. Podobný, ale mírnější průběh má onemocnění paratyfem A nebo paratyfem B.

Cholera

Závažné akutně probíhající onemocnění, které začíná náhle prudkými vodnatými průjmy a zvracením. Zpravidla probíhá bez horečky. Rychlý úbytek tekutin a minerálií je nebezpečný a může dojít ke smrti i během několika hodin. Nezbytná včasná adekvátní léčba (rychlé doplnění tekutin a antibiotika). Původcem cholery je bakterie, která poměrně dlouho přežívá v prostředí v prostředí (voda, led, potraviny). K přenosu dochází při požití potravin kontaminovanýma rukama infikované osoby, vzácně mouchami (ovoce, zelenina, zmrzliny, nápoje, led, ale také voda k oplachování). Prevence spočívá především v opatrnosti při stravování. Očkování je sice možné, ale všeobecně nebývá doporučováno, protože očkovací látka poskytují pouze krátkodobou a ne zcela spolehlivou oporu.

Malárie

Jedená se o parazitární onemocnění, které nejčastěji ohrožuje život cestovatelů do tropů a subtropů. Cestovatel může onemocnět buď pobytem v rizikové oblasti nebo po návratu do vlasti. Onemocnění se projevuje bolestmi hlavy, třesavkou, zimnicí a déletrvající horečkou. Postupně dochází ke chudokrevnosti a při tropické malárii k poškození jater, ledvin, plic, mozku a ke krvácení. Nákazu přenášejí komáři a moskyti. Cestovatelé se mohou chránit užíváním tzv. antimalarik.

Žlutá zimnice

Jedná se o těžké onemocnění, které začíná horečkou, bolestmi hlavy, páteře a také se objeví žloutenka a někdy krvácení z nosu a sliznice. Mortalita tohoto onemocnění dosahuje až 60%. Prevence spočívá v ochraně před komářím bodnutím. K dispozici je účinná a dobře snášená očkovací látka, která zaručuje ochranu 10 let.

Japonská encefalitida

Jedná se o onemocnění,které postihuje mozek a mozkové blány. Začíná náhle horečkou a prudkými bolestmi hlavy. Může dojít až k ochrnutí a ke smrti. Onemocnění vyvolává virus, který je přenášen komáry ve venkovských oblastech. Prevence spočívá v ochraně před bodnutím komára. K dispozici je také očkovací látka, která se podává injekčně ve dvou dávkách v odstupu minimálně jednoho týdne.

Zpět