Umělé oplodnění
Pokud žena nemůže otěhotnět je umělé oplodnění jedním ze způsobů léčby. Po absolvování potřebných vyšetření lékař partnerům doporučí vhodný léčebný postup: hormonální léčbu, chirurgický zásah nebo umělé oplodnění a vysvětlí jim, v čem doporučený způsob spočívá. Umělé oplodnění lze provést spermatem partnera nebo neznámého dárce.
Umělé oplodnění spermatem partnera
Tohoto postupu se využívá v případě, že je nějakým způsobem narušena možnost normálního pohlavního styku nebo zanesení spermatu do pochvy. Lze jej rovněž použít k překonání některých problémů, které jsou na straně ženy. Umělé oplodnění je použitelné například v případech abnormalit penisu-překvapující počet mužů nemá vyústění močové trubice na špičce penisu, jak je obvyklé. Většina těchto abnormálních vyústění se nachází na spodní straně penisu a je poměrně vzdálena od špičky. Místo toho, aby se sperma nashromáždilo v blízkosti děložního čípku v klenbě pochvy, odkud může snadno proniknout do děložní dutiny a dále k vajíčkům ve vejcovodech, zůstane blíže východu z pochvy a oplodnění je mnohem nesnadnější. Pomocí umělého oplodnění lze sperma zavést přímo do blízkosti děložního čípku a zvýšit tak naději na otěhotnění.
Nízký počet spermií
U mužů, kteří mají nízký počet spermií se používá technika dělení ejakulátu. Při nízkém počtu spermií v ejakulátu nemusí být jejich množství dostatečné k oplodnění. I v takovém případě první část první část ejakulátu obsahuje více spermií než zbytek. Při umělém oplodnění se takto nashromážděné sperma zavede do ženských reprodukčních orgánů v době, kdy je možnost otěhotnění nejpravděpodobnější.
Překážka na straně ženy
V případě, že je překážka na straně ženy se také používá umělé oplodnění. K tomu, aby spermie mohly vstoupit do děložní dutiny a byly schopny oplodnit vajíčko, musí proplout hlenem o správné konzistenci, který produkuje sliznice děložního hrdla. Některé ženy mají hlenu příliš málo, jindy je zase hlen příliš hustý a spermie jím nemůže proniknout. Umělé oplodnění může tento problém vyřešit tím, že se sperma přenese přes překážku.
Oplodnění spermatem neznámého dárce
Tento způsob se provádí v případě, že reprodukční problémy nejsou na straně ženy, ale spočívá v tom, že muž je buď neplodný, nebo je žena alergická na jeho sperma. V takovém případě se sperma získá od neznámého dárce a vpraví se do ženského těla stejnou cestou jako při umělém oplodnění partnerovým semenem. Tato metoda je vhodnou alternativou normálního těhotenství, kdy je ženě poskytnuta možnost nosit a porodit dítě. Pokud se však již předem v manželství vyskytují problémy, není radno se k ní uchylovat. Partner může být zklamaný, že nemůže být otcem dítěte, nebo lítost ženy nad tím, že nemůže mít dítě normální cestou, často mohou vést k rozpadu manželství.
Výběr dárce
Pozornost se věnuje výběru tělesné podobnosti dárce (výška, konstituce, barva pleti) a partnera ženy. Cílem je to, aby se dítě pokud možno podobalo oběma rodičům. Kromě toho se posuzují také dárcovy intelektuálních schopností. Dárce je sledován také z hlediska výskytu onemocnění. Je potřeba také vyloučit sexuálně přenosné onemocnění.
Jak se provádí umělé oplodnění?
Umělé oplodnění se provádí na specializovaných pracovištích. První vyšetření při neplodnosti spočívá v rozhovoru s oběma partnery. Podrobně jsou probrány všechna onemocnění a chirurgické výkony u každého z nich a žena se podrobí lékařskému vyšetření. Po úvodním rozhovoru se oba partneři vyšetřují odděleně. Žena absolvuje gynekologická vyšetření stěr z děložního čípku, muž je vyšetřen celkově. Po vyšetření stanovuje lékař příčinu neplodnosti. Jestliže je příčina neplodnosti objasněna, je doporučováno umělé oplodnění. Umělé oplodnění se provádí většinou tři po sobě následující dny v době ovulace. Může se opakovat po dobu šesti měsíců až jednoho roku. Semeno dárce se pomocí plastikové trubičky vstříkne do děložního hrdla. Úspěšnost umělého oplodnění závisí na plodnosti ženy a kolísá mezi 50-70%.
Právní úprava
Porod dítěte, které bylo počato metodou umělého oplodnění, může vést k potížím právního charakteru. Někteří partneři cítí určité rozdíly mezi svým a matčiným vztahem vůči dítěti. Dárce zůstává zcela anonymní, ačkoli existovaly diskuse o tom, zda by některé detaily neměly být rodičům sděleny.
