Osteoporóza

Osteoporóze se říká tichý nepřítel. Její počátky jsou plíživé, nenápadné, nebolestivé a upozorní na sebe mnohdy až komplikacemi - zlomeninami po minimálním úrazu nebo dokonce spontánními. Metabolická onemocnění kostí, především osteoporóza, patří k velice častým chorobám populace průmyslově rozvinutých zemí. U nás se problém osteoporózy týká téměř 750 000 obyvatel. Čtyřiceti procentům žen v období po přechodu hrozí v důsledku této nemoci bolestivá zlomenina.

Ani lékaři často nedovedou osteoporózu včas odhalit. Člověka bolí třeba záda, praktik mu bez důkladného vyšetření předepíše analgetika a tím vše končí. Na tuto nemoc se často přijde náhodou. Lékař vás může poslat na rtg plic a ten kromě zánětu průdušek odhalí i osteoporózu páteře. O mnohém riziku nám napovědí nemoci v rodině. Osteoporóza je v 85 procentech dědičná. Objeví-li se u blízkých pokrevních příbuzných a sama žena je spíše podprůměrné hmotnosti, navíc kuřačka, která vypije denně mnoho šálků kávy, pak by se měla s nástupem klimakteria zajímat o provedení denzitometrie, která může odhalit obvykle bezpříznakové počátky choroby.

Kosti se mění

Kostní metabolismus je velice složitý děj. Kost se neustále po celý život odbourává a současně staví nová. V dětství a mládí převažuje výstavba až do zhruba 25. až 30. roku, kdy je vývoj ukončen. Největší hustotu mají kosti člověka přibližně kolem 35. roku věku. Někdy v této době začíná resorpce převažovat nad tvorbou nové kosti a po padesátce se už u mnoha lidí jedná o závažný problém: odhaduje se, že v této věkové skupině osteoporózou trpí každá třetí žena a každý osmý muž. V populaci starší 70 let se tento problém týká už skoro poloviny žen a téměř čtyř z deseti mužů.

Kostní tkáň je čtyřikrát pevnější než beton a odolnost vůči zátěži se vyrovná hliníku. Za tyto vlastnosti vděčí velmi důmyslné stavbě. Povrch kosti tvoří pevná tkáň (tzv. compacta), ta je ještě kryta jakýmsi vazivovým obalem, okosticí. Pod pevnou kostí, která tvoří různě silnou slupku, je ukryta kostní trámčina (spongióza). Směr a hustota jednotlivých trámů je přesně „vypočtena" na zátěž, jíž je konkrétní část kosti vystavena. Kostní tkáň (jak compacta, tak spongióza) obsahuje organické složky (buňky se speciálními funkcemi při obnově kosti, vazivová vlákna různého charakteru a mezibuněčnou hmotu) a anorganické látky (především krystaly vápníku a fosforu). Kvalita kosti, její hustota a struktura se vyvíjí celý život. Podílejí se na ní dva typy buněk: osteoklasty a osteoblasty. Osteoklasty odklízejí neboli resorbují starou kostní tkáň a vytvářejí v kostech malé dutinky. Tyto dutinky poté osteoblasty vyplňují proteinovou tkání, která se postupně zpevňuje mineralizací - především vápníkem. Princip pevnosti kostní tkáně spočívá právě v dynamické rovnováze pružnosti (za ni odpovídají organické složky) a tvrdosti (způsobené minerálními látkami).

K tomu, aby kostní tkáň byla kvalitní, přispívá celá řada faktorů. Některé z nich člověk neovlivní (především genetické dispozice, ve výhodě jsou například muži), většinu má ale ve svých rukou. Klíčovým faktorem pro zdravý vývoj kostí je dostatek potřebných živin, hlavně vápníku, jehož správnému usazení v kostech pomáhá vitamin D. Je prokázáno, že v genetické výbavě člověka se nacházejí geny, které rozhodují o tom, jak dobrou kostru budete mít a jak bude odolná vůči osteoporóze. Pravděpodobnost onemocnění se také zvyšuje, když člověk kouří, pije nadměrně alkohol, má onemocnění štítné žlázy, chronické onemocnění střev, jater či ledvin nebo dlouhodobě užívá kortikosteroidy.

Pozor na léky

Osteoporóza někdy ohrožuje ty, kdo pravidelně a dlouhodobě užívají některé léky. Nemá ten lék vedlejší účinky? Jednoznačné odpovědi se nedočkají zvláště ti, kteří užívají kortikosteroidy: tedy astmatici, revmatici, pacienti s roztroušenou sklerózou, onkologičtí pacienti a další. Kortikosteroidy například brzdí novotvorbu kostí. Jejich negativní účinky jsou někdy patrné už po šesti týdnech od prvního podání. Úbytek kostní hmoty zrychlují také hormony štítné žlázy i některá cytostatika nebo heparin. I přes všechny vedlejší účinky však dokáží tyto léky zachránit lidský život a zlepšit jeho kvalitu. Na lékaři potom je, aby zvolil patřičnou obranu proti jejich vedlejším vlivům. V každém případě by ti, kdo je užívají, měli zvýšit přísun vápníku.Riziko osteoporózy zvyšují i některé diuretika, léky na ředění krve, některé přípravky proti pálení žáhy .

Těhotenství a děti

Během očekávání potomka a při kojení stoupá nárok ženského těla na vápník. Kojící matka může ztrácet 500-700 mg vápníku denně, a je tedy nutné jeho přísun zvýšit (doporučené dávky jsou 1200-1500 mg denně). Zásoby vápníku se po skončení kojení obvykle rychle doplňují, takže kojení ani opakovaná těhotenství nejsou, pro jinak zdravou matku, rizikovým faktorem v rozvoji osteoporózy v pozdějším věku. Větší riziko osteoporózy mají ženy, které nerodily.

Osteoporózou mohou trpět i malé děti. Řídnutí kostí v takových případech nejčastěji způsobuje jiná nemoc. Obvykle jde o celiakii, tedy nesnášenlivost lepku, leukémii, cukrovku, cystickou fibrózu nebo mentální anorexii. Mentální anorexie, což je chronická porucha příjmu potravy, bývá často v kombinaci s hormonálními poruchami. Postižení kostry je tím těžší, čím déle onemocnění trvá. Stav kosti se zlepší, když se podaří dítě vyléčit z prvotní nemoci nebo ji alespoň udržet v přijatelných mezích.

Patříte do rizikové skupiny?

Pokud se vás týká více uvedených faktorů, měli byte navštívit lékaře:

Pohlaví - ženy jsou ohroženější než muži. Rozdíl mezi pohlavími se stírá až po 75. roce věku.

Dědičnost - jsou rodiny, kde je výskyt osteoporózy častější. Vývoj tohoto onemocnění je totiž ze 60 až 80 procent podmíněn právě dědičností. Každopádně ale nepropadejte panice - i přes výrazný podíl dědičnosti na vzniku osteoporózy můžete preventivními a léčebnými postupy jejímu rozvoji zabránit a předejít tak následným možným komplikacím.

Věk - kosti jednoznačně slábnou s přibývajícími lety. Na osteoporózu je dobré myslet už od časného dětství, protože mladý člověk musí dosáhnout co největší tzv. vrcholové kostní hmoty. Té dosahuje mezi 25.-30. rokem věku. Po celý zbytek života již kostní hmotu jen ztrácíme. Proto během dospívání je nezbytný dostatek vápníku, vitaminu D a dostatek pohybu.

Postava - nízká hmotnost bývá spojena s nedostatečnou tvorbou hormonů a špatným vývojem kostry. Tento jev byl pozorován též u některých sportovkyň a dívek trpících mentální anorexií či bulimií. Bulimičky a anorektičky jsou ohroženy řídnutím kostí dolních částí zad a kyčlí.U obézních žen se nemoc vyskytuje podstatně méně a i riziko zlomenin je nižší. Obézní ženy mají totiž vyšší kostní hustotu a před zlomeninami je chrání tukový polštář. Obezita je ale nebezpečná pro srdce a cévy, je proto důležité si udržovat optimální váhu.

Kouření - neví se přesně, jak k osteoporóze přispívá, ale statistiky jeho negativní vliv potvrzují.

Alkoholismus - zvýšená konzumace alkoholu narušuje tvorbu kostí.

Deprese - depresivním lidem kosti více ubývají.

Kortikoidy - jejich dlouhodobé (užívají je např. astmatici nebo lidé s lupénkou) užívání neprospívá kostem.

Hormony - vyrovnaný hormonální stav kostem svědčí. Bez pohlavních hormonů kost slábne - jak u mužů, tak u žen. Ohroženy jsou ženy, jejichž menstruační cyklus byl nepravidelný nebo skončil brzy po 40. narozeninách, případně ženy, jímž byly před 45. rokem věku odstraněny vaječníky. V období deseti let po menopauze některé ženy ztratí až 25 procent kostní hmoty páteře.

Speciální vyšetření

Pokud má člověk větší počet rizikových faktorů, měl by stav svých kostí pečlivě sledovat. Jestliže trpíte častými zlomeninami, lékař vám zřejmě doporučí osteodenzitometrické vyšetření, kterým se vyhodnocuje stav kostní hmoty. Provádí se speciálním rentgenovým přístrojem a je zcela bezbolestné. Pokud se prokáže řídnutí kostí, následuje laboratorní vyšetření krve a moči.

Varovným signálem může být například to, pokud člověku klesne výška o více než tři centimetry oproti tomu, kolik měřil v 25 letech, nebo pokud zhubne - rizikovým faktorem je úbytek váhy 10 procent pod hmotnost ve věku 25 let. Občas mají nemocní také bolesti zad nebo se jim záda ohýbají.

Osteoporóza se většinou projeví až nepříjemnou zlomeninou - typicky si lidé s osteoporózou lámou některý z obratlů, krček stehenní kosti, pánevní kost nebo předloktí. Například zlomeninu krčku utrpí v Česku každoročně přes deset tisíc žen a asi tři tisíce mužů. Pětina z nich do roku na poúrazové komplikace zemře a pětina z těch, kteří se vyléčí, musí používat berle nebo invalidní vozík.

Léčba

Léčba osteoporózy je vždy dlouhodobou záležitostí a trvá řadu let. V nejlepším případě se první známky nápravy mohou projevit za tři měsíce. Nárůst kostní hmoty lze pak očekávat nejdříve za rok, většinou však za delší dobu. Studie ale ukazují, že již po jednom a půl roce se zřetelně snižuje riziko nových zlomenin.

V případě, že se osteoporóza prokáže, nastupuje léčba. Ta sestává v podstatě ze dvou složek: speciálních cvičení a medikamentů. Nyní se používají například bisfosfonáty, které mají podobný účinek jako estrogen -zabraňují tedy odbourávání kostí, zvyšují jejich hustotu a tím chrání před zlomeninami. Tyto léky jsou účinné především u mužů a mladších pacientů.

Prevenci, ale i léčbu žen po menopauze může zajistit hormonální léčba. Pacientkám nahradí nedostatek vlastních hormonů. Hormonální terapie se ale nehodí pro muže, a dokonce ani pro každou ženu v menopauze. Navíc některé ženy se takto léčit nechtějí, a v některých případech dokonce nesmějí. Pro léčbu osteoporózy se používá i hormon kalcitonin, který normálně produkuje štítná žláza a který zabraňuje resorpci kostní tkáně. Nejnovější léčbou je hormon příštítných tělísek teriparatid, který se používá u žen po přechodu a na rozdíl od ostatních léků nechrání kosti před resorpcí, ale naopak dokáže stimulovat jejich růst. Podává se injekčně, ale doporučuje se, aby léčba trvala minimálně dva roky.

Prognózy lékařů nejsou nikterak příznivé - do roka 2050 se očekává čtyřnásobný nárůst osteoporotických zlomenin. Za vším stojí nevhodný životní styl - špatný jídelníček a všeobecný pokles fyzické aktivity. Už dnes mají senioři horší stav skeletu než jejich předchůdci téhož věku o generaci dříve. S prodlužováním očekávané průměrné délky života bude významně přibývat rizikových pacientů už vzhledem k jejich věku.

Minerály a vitaminy

Dostatkem vápníku rozumíme příjem 1000-1500 mg denně. Zatím je jediným bohatým a především vyváženým zdrojem vápníku mléko a mléčné výrobky. Dospělý člověk by měl podle odborníků denně vypít alespoň půl litru polotučného mléka a sníst třeba plechovku sardinek. Vápník se nachází v celozrnném chlebu, ořeších, mase nebo minerálkách. Bohužel z rostlinné potravy se vápník hůře vstřebává do organismu. Například ze zeleniny nebo luštěnin ho deset až třicet procent opouští tělo bez užitku.Tento prvek se dobře vstřebává v mládí, s věkem však jeho vstřebávání ze střeva výrazně slábne. K tomu, aby se vápník přesunul ze střeva a uložil v kostech, potřebujeme vitamin D, který získáváme ze slunečního záření.

Dostatečnou dávku déčka získáte už při krátkodobém pobytu na sluníčku. Jeho záření podporuje tvorbu vitaminu D v našem těle. Pokud se bojíte kožních nemocí a slunce rádi oželíte, dopřejte si sledě, sardinky, pstruha, lososa, tuňáka či vejce. Denní potřebu pokryjete už dvěma sardinkami v tomatě. Vitamin D je možné tělu dodat i ve formě potravinových doplňků. Doporučená denní dávka je 800 jednotek za den (zejména v zimě bez slunečních paprsků, které umějí v kůži vytvořit vitamin D z provitaminu).

Ke správné stavbě kostí potřebujeme i hořčík, který je obsažen zejména v listové zelenině. Pacienti s poruchami vstřebávání minerálů ze střeva ho potřebují navíc doplňovat ve formě tablet. S fosforem podobné problémy nejsou. Ale pokud by ho byl v potravě nadbytek, způsobil by špatné vstřebávání vápníku. Proto je vhodné omezit mlsání čokolád, pití sladkých limonád a častou konzumaci uzenin a jídel z konzerv. Hodně fosforu mají právě potraviny s vysokým obsahem konzervačních látek. Pro vývoj kostí jsou důležité ještě vitaminy C a K.

Pro stav skeletu je velmi potřebná vyvážená strava obsahující dostatek zeleniny a mléčných výrobků. Na obalech potravin výrobci uvádějí obsah vápníku. Podle toho si snadno spočítáte, jestli pravidelně dostáváte doporučenou denní dávku.

Pohyb na kosti

I když se může zdát, že sportování je pro kosti zátěží, opak je pravdou. Někteří odborníci se dokonce domnívají, že má mnohem větší význam než zdravá výživa. Pravidelnou fyzickou aktivitou je možné docílit nárůstu kostní hmoty až o deset procent. Když totiž člověk namáhá svaly, napíná tím také šlachy, které jsou připojeny ke kostem - a když se tělo hýbe, kost je stimulovaná a vyvíjí se.

Pokud trávíte čas před televizní obrazovkou, můžete si doslova vysedět osteoporózu. Pokud nejsou kosti trvale zatěžovány, stávají se křehčími. Cvičení může nástup nemoci zpomalit. Prospěšné jsou procházky anebo pravidelná návštěva fitcentra, ve kterém vám poradí s vhodnou sestavou cviků. Máte-li rádi soukromí, kupte si třeba gymnastický míč nebo speciální gumu.. Plavání zase pomůže svalům a jejich koordinaci. Na druhou stranu si dejte pozor na jednostranné sporty a extrémní fyzickou zátěží.

Důležitá je věku přiměřená každodenní aktivita. Nejde nutně o nějaké sportovní výkony, ale je třeba alespoň chodit. Pro děti to samozřejmě znamená omezit čas strávený u počítače nebo televize. Je dokázáno, že děti věnující denně 40 minut intenzivnějším fyzickým aktivitám mají pevnější kosti než jejich méně aktivní vrstevníci - chlapci mají o 9 procent více kostní hmoty a o 12 procent pevnější kosti. Dívky mají o 7 procent více kostní hmoty a o 9 procent pevnější kosti než jejich neaktivní vrstevnice.

Osteoporóza patří k onemocněním, před nimiž neochrání žádné speciální léky. Kromě zvýšeného zřetele na vitamin D a vápník je totiž nejlepší prevencí obecně zdravý životní styl: vyvážená strava a pohyb. Nedá se říci, že když budete pít litry mléka a dostatečně cvičit, budete mít silné kosti až do smrti. Riziko nemoci tím ale výrazně snížíte.

Zpět