Nikotin zrychluje stárnutí

Kouření způsobuje stejné poškození buněk jako v případě tzv. Wernerova syndromu - vzácné genetické onemocnění, které způsobuje zrychlené stárnutí. Kouření urychluje proces stárnutí. Kuřáci mohou zemřít až o deset let dříve. Nyní odborníci přišli na to, proč tomu tak je. Kuřáci totiž nejsou jediní, kteří stárnou rychleji. U lidí, kteří trpí Wernerovým syndromem se už v jejich dvaceti letech objevuji šedé vlasy, vrásky a chraptivý hlas.

Postupně se u nich objevuje cukrovka, kornatění cév a slábnoucí kosti. V jejich 40ti nebo 50ti letech mohou zemřít na infarkt nebo rakovinu.

Kuřáci rovněž předčasně stárnou a je u nich rovněž zvýšené riziko úmrtí na infarkt nebo rakovinu. Může zde být spojení?

Podle odborníků z výzkumného centra na univerzitě v Iowě, ano.

Wernerův syndrom je způsoben mutací genu nazývaného jako WRN. Tento gen vytváří bílkovinu, která chrání a opravuje DNA v každé buňce těla. Odborníci zkoumali buňky odebrané z plic kuřáků. Zjistili, že gen WRN byl v pořádku, ale bylo ho příliš malé množství.

Když vědci provedli test z těmito buňkami v laboratoři, přišli na to, že právě cigaretový kouř zabraňuje další tvorbě genu WRN. Jeho nedostatek způsobuje předčasné stárnutí. Buňky, které nebyly cigaretovým kouřem zasaženy, produkovaly dostatečné množství tohoto genu.

Při kouření tabáku se do organismu dostává až 300 různých chemických látek. Šňupání nebo žvýkání tabáku je ve srovnání s kouřením rozšířeno málo. Z farmakologického a toxikologického hlediska je třeba rozlišovat účinek nikotinu a působení tabákového kouře.

Nikotin je jed

Nikotin je alkaloid obsažený v tabáku. Jedná se o silný jed, jehož letální dávky jsou zhruba od 50 mg - vedou ke křečím, depresi dechu a smrti. Menší množství působí stimulačně na vegetativní ganglia a dřeň nadledvin (dochází k uvolnění adrenalinu).

Při kouření cigaret a některých dýmkových tabáků se jedná o tabák kyselý, kdy jsou kouřem přiváděny i soli nikotinu, které se při pouhém kouření do úst (bez inhalace) zase vydechují. Doutníkový tabák je zásaditý a nikotinové báze se dobře resorbují sliznicí dutiny ústní. Při kouření doutníků se zpočátku sráží prchavý nikotin v poslední třetině doutníku a odtud je znovu převáděn do kouře při kouření poslední třetiny. V první, druhé a třetí třetině doutníku je tedy výrazně stoupající množství nikotinu, což platí i pro cigarety.

Tolerance se může během doby zvýšit dvojnásobně až trojnásobně. Psychická závislost je velmi silná.

Během kouření se objevují akutní změny EKG, tonu cév a bronchů, zvýšeno je riziko letální ischemické choroby srdeční. Pravděpodobnost cévní mozkové příhody je u kuřáků asi třikrát vyšší než u nekuřáků. Tzv. „kuřácká noha" ( thrombanglitis obliterans) se vyskytuje u velmi silných kuřáků a vyléčit ji lze pouze nekuřáctvím. Kouření dále zpomaluje hojení gastroduodenálních vředů. U kuřaček v menopauze dochází k rychlejšímu odbourávání kostí.

Tabákový kouř zabíjí také

Oxid uhelnatý v hlavním proudu cigaretového kouře činí asi 1- 3 %, u doutníku cca 6 % a u dýmky zhruba 2 %. Může mít povážlivé důsledky u pacientů se srdečními vadami nebo při pobytu ve větších výškách z důvodů trvalého potlačování funkce hemoglobinu.

Dráždivé plyny způsobují kuřácký kašel a chronickou bronchitidu a emfyzém. Významné jsou především různé aldehydy a u zásaditých tabáků amoniak. Onemocnění horních dýchacích cest přispívají ke snížení délky života a trvalý zánět představuje riziko karcinomu.

Karcinogeny ( především dehet a látky jej obsahující). Kouření cca 40 cigaret denně zvyšuje úmrtnost na rakovinu plic zhruba 30x, 20 cigaret denně zvyšuje mortalitu asi 15x a 8 cigaret denně asi 10x. Po abstinenci méně než 10 let klesá četnost onemocnění zhruba na polovinu a po 13 letech abstinence se hodnoty přibližují nekuřákům. Dále je u kuřáků zvýšen výskyt rakoviny hrtanu, dutiny ústní, pankreatu a močového měchýře.

V těhotenství je zvýšen počet předčasných porodů a perinatální úmrtnost. Novorozenci mívají nižší porodní váhu a jejich tělesný a psychický vývoj je v prvé dekádě života zpomalen.