Vážíme si svého sluchu?

Co uchu lahodí nejvíce? Lidská řeč, protože je pro ni stavěno. Většina savců slyší ultrazvuky až do 60 kH. Naše ucho rozliší zvuky jen do 20 kH a s rostoucím věkem ještě méně. Kolik decibelů je už příliš? Všeho moc škodí. Řiďte se jednoduchou zásadou: prostředí, kde si kvůli hluku nemůžete normálně povídat, je už škodlivé. Šumění listí v lese má sílu asi deseti decibelů, normální konverzace 60 dB a jeden metr od diskotékového reproduktoru duní do uší hudba o intenzitě 90 - 100 dB.

Ušní maz

Zhoršení sluchu nemusí nutně znamenat nemoc ucha - mohlo se jednoduše ucpat zátkou z mazu. Nastat může dokonce až hluchota, pokud zátka nabobtná ve vodě a ucpe zvukovod dokonale. Odstranění rozhodně nechte na specialistovi, jako prevence poslouží správná ušní hygiena - ušní kapky či sprej. Ušní maz je v určité míře nezbytný, nadměrná tvorba ale velmi obtěžuje. Taková nadprodukce souvisí mimo jiné i se zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi.

S čištěním uší to však nepřehánějte. V ušních ordinacích se lékaři setkávají i s případy, jež si zevnitř ucha odstranily skoro všechen maz a ucho najednou nefungovalo. Jistou promazanost ucho pro svou funkci potřebuje. Tyčinky dovnitř ucha nepatří. Jemně jimi můžete vytřít nejvýše zevní zvukovod, jinak maz spíše zatlačíte zpět. Lidské ucho má totiž skvělou samočisticí schopnost, díky které se ušní maz sám dostává až na okraj zevního zvukovodu, kde jej snadno setřete.

Ucho jako ozdoba

Některé přírodní národy si boltce schválně natahují - čím delší, tím krásnější. Například na Borneu bylo propichování uší prováděno jako symbol dospělosti. Pozor si dávejte i na náušnice. Nenoste příliš těžké, uši sice vzdorují poměrně dlouho, ale po měsících a letech se gravitace projeví.

Na uších je také kůže a stále exponovaná. Dopřejte proto svým boltcům a lalůčkům stejný krém jako tváři. Na uši nezapomínejte ani při ochraně před sluncem.

Pečujte o ně

Pokud jste byli vystaveni velkému hluku, dejte si dodatečně aspoň dostatek antioxidantů a draslíku, nejlépe v přírodní formě. Draslík totiž působí preventivně proti poškození sluchu v důsledku nadměrného hluku. Koloběh draslíku v uchu s kvalitou sluchu prokazatelně souvisí.

Pozor na zakouřené prostory. Cigaretový kouř totiž zvyšuje riziko ušních infekcí. Zánět může být buď bakteriálního, nebo virového původu. Často ho má na svědomí například pneumokok, který může způsobovat také zápal mozkových blan nebo zápal plic.

Chcete-li si zachovat zdravé uši a sluch do vysokého věku, vyhýbejte se nadměrnému hluku. Nejen že z něj bolí hlava, ale uši si při častém trápení pomohou a ztlumí zvuky samy, bohužel navždy. První známkou zhoršeného sluchu je špatné rozlišování sykavek. Zhoršení sluchu se nejprve projeví v oblasti vysokých tónů. Postižený člověk má pocit, že dobře slyší, ale špatně rozumí. Většinu zvuků vnímá bez potíží, ale přeslechne zvonek nebo pískání konvice. Také špatně rozumí řeči v prostoru, kde se ozývají jiné zvuky nebo kde mluví více lidí najednou. Je to tím, že neslyší vysoké tóny, které jsou důležité pro rozlišování jednotlivých hlásek. K tomu se přidává zhoršená schopnost rozeznávat jednotlivá slova, která je způsobena zejména opotřebením mozkové kůry.

Reklama na ticho

Hluk na nás útočí ze všech stran. Odborně se tomu říká „hlukové znečištění". Typickým příkladem jsou obyvatelé velkých měst. Obtěžuje je skřípot tramvají, hluk automobilů a motorek, hluk ze staveb, houkání sirén. Hlasitá hudba se ozývá v obchodech, zvuk ve většině kin je předimenzovaný. Hluk o 65 decibelech (tolik se naměří v běžné kanceláři) způsobuje tělu stres, zvýšení tlaku a třeba i poruchy spánku. Zvuk přesahující 130 decibelů už může poškodit sluchové orgány. Sluch se může zhoršit i při dlouhodobém působení hluku, byť třeba nedosáhne zmíněné hranice. Proto odborníci doporučují používat ucpávky do uší i při běžných činnostech, jako je sekání trávníku. Pokud rádi posloucháte hudbu ve sluchátkách, volte ta „normální", nikoliv „pecky", které se zasouvají přímo do ucha.

Nadměrný hluk může na sluch působit krátkodobě a náhle nebo dlouhodobě či trvale. Výstřel, výbuch, třesknutí bouchací kuličky v těsné blízkosti ucha, to vše může způsobit akutní sluchový úraz. Takové poruchy bývají těžší, postihují celé sluchové spektrum, ale jejich výskyt je spíš výjimečný a při okamžité léčbě se mohou výrazně zlepšit či zcela upravit. Naproti tomu dlouhodobé působení hluku, jehož intenzita přesahuje 80 až 85 decibelů, je rizikové a může mít za důsledek chronické poškození sluchu. Hluk totiž poškozuje vláskové nervy v hlemýždi ve vnitřním uchu, odkud putují impulsy sluchovým nervem do mozku. Takové poškození je nevratné.

V poslední době se hodně rozmáhá problém s latinským názvem tinnitus. Jedná se o stav, kdy člověk slyší v uchu šumění, pískání nebo zvonění. Postihuje často výkonné muzikanty, k jeho vzniku ale mohou kromě hlasitých zvuků přispět i různé léky nebo stres. Protivný zvuk může člověka pronásledovat  po celý den, i ve spánku. Možné léčebné postupy zahrnují podávání různých medikamentů (například antidepresiv), akupunkturu, hypnózu, elektrickou stimulaci i chirurgickou léčbu.

Lze navrátit sluch?

Zrak lékaři lidem vrátit neumějí, hluchotu však u některých lidí dokáží léčit tak, že se postižení zcela začlení do normálního života. Používají kochleární implantáty. Slovo cochlea v latině označovalo šnečí ulitu, přeneseně se používá jako označení pro část vnitřního ucha (česky hlemýžď). Kromě samotného  implantátu, tedy vláken zavedených do ucha, má přístroj ještě tři vnější části: mikrofon, řečový procesor a cívku. Implantáty mohou pomoci jen těm, kdo mají nepoškozený sluchový nerv. Nedostávají je ani lidé s lehčím poškozením sluchu, pro které jsou užitečnější sluchadla.

Vnitřní implantáty se liší podle toho, kolik mají elektrod, tedy kolika kanály vedou zvuk do sluchových nervů. Nejkvalitnější přístroje jich mají 24. Cívka, která je k implantátu připojena, slouží k převádění zvukových signálů na elektromagnetické a jejich přenosu do ucha. Řečový procesor pomáhá tomu, aby člověk s implantátem dokázal vnímat především řeč: zesiluje vnímané mluvené slovo a potlačuje šumy a ruchy. U nás se používají přístroje, které se nosí za uchem, i větší, které jsou připojeny delším kabelem a nosí se v kapse nebo na speciálním popruhu. Tyto větší řečové procesory někdy dostávají menší děti, protože mají příliš malá ouška na upevnění těch menších.

Nesmíme si ale myslet, že po implantaci přístroje začne neslyšící okamžitě reagovat na zvuky a mluvit. Příprava na implantaci a následná rehabilitace se liší mezi dětmi a dospělými, a i u dětí podle toho, jestli jsou sluchově postižené od narození nebo ohluchly později. Nejsložitější práce je s dětmi neslyšícími od narození. U nich je totiž rozhodující, aby se na vadu přišlo včas a aby implantát dostaly co nejdříve. Těžkou sluchovou vadu má asi jedno dítě z tisíce. Podle odborníků je pro rozvoj řeči nejdůležitější, aby dítě začalo slyšet mezi prvním a druhým rokem věku, pro implantaci je nejvhodnější věk kolem 18 měsíců.

Před samotnou implantací probíhá tzv. diagnostická rehabilitace. Během ní pacient nosí sluchadlo a ověřuje se, nakolik by mu implantát pomohl. Mnohem důležitější rehabilitace začíná po operaci. Asi po šesti týdnech se začíná programovat řečový procesor. Logoped ve spolupráci s technikem nastavují přístroj tak, aby dítě slyšelo co nejlépe, a současně rodina a logoped začnou dítě učit významu zvuků a mluvení. U dětí, které přišly o sluch před tím, než se naučily mluvit, se celková délka rehabilitace počítá na roky, u lidí se sluchem poškozeným později je proces jednodušší.

Sluchadlo je miniaturní zesilovač zvuku. Nemůže svému nositeli zaručit zcela normální sluch, ale může mu pomoci kompenzovat jeho handicap. Nejnovější digitální typy jsou vybaveny speciálním zesilovačem vestavěným přímo do sluchátka. Jejich výhodou je téměř nulové zkreslení a téměř stoprocentní účinnost.