Jedeme na hory

Dovolenou na horách lékaři vřele doporučují. Pobyt ve vyšších nadmořských výškách, kde je čistý a řídký vzduch, prospívá našemu zdraví. Krev se lépe okysličuje a zvyšuje se počet červených krvinek. Tento efekt přetrvává ještě dlouho po návratu domů. Pobyt na horách je navíc vhodný pro všechny věkové skupiny. Horský pobyt si velice chválí alergici. Prospívá jim totiž nejen svěží vzduch, ale i fakt, že pylová sezona na horách začíná později než v nížinách. Hory si můžete vybrat podle náročnosti terénu i aktivity, kterou preferujete. Je na vás, zda dáte přednost cyklistice, horským túrám, procházkám po lese nebo relaxačnímu pobytu v některých horských lázních.

K tomu, aby se dosáhlo zvýšené odolnosti, je zapotřebí, aby pobyt ve zdravém prostředí trval minimálně čtyři týdny, nejlépe však osm týdnů. Pokud je pobyt kratší než čtyři týdny, jde o rekreaci, ne léčebný pobyt. Změna podnebí je však účinným prostředkem k relaxaci a obnově duševních sil. Je vhodná pro ty, kteří celý rok vykonávají náročné povolání.

Od starověku prchali lidé s podlomeným zdravím na hory nebo alespoň na venkov. Staří Řekové se totiž nezabývali jen vlivem počasí na organismus, ale také využíváním rysů klimatu v určité oblasti: například nadmořské výšky, teploty, vlhkosti či atmosférického tlaku. Věděli, že krajinný typ průběhu počasí působí na životní pochody a zdraví člověka a že změny podnebí mohou zvýšit odolnosti proti nemocem.

Pro terénní pohybovou léčbu a řízenou fyzickou zátěž jsou nejlepší právě hory. Jejich klima pomáhá při nachlazení, kašli, tuberkulóze a senné rýmě. Horská léčba se doporučuje také při anémii a nadměrné činnosti štítné žlázy, jelikož stimuluje produkci červených krvinek. Musíte si ale dát pozor na škodlivý vliv studených front a dalších meteorologických změn. Prudký pokles teploty může vyvolat nebezpečné zvýšení krevního tlaku.

Jako cibule

Oblečení na hory by mělo být nepromokavé, chránit před větrem a zároveň dovolit potu, aby se odpařil. Naučte se oblékat ve vrstvách. Na tělo je vhodné termoprádlo, doprostřed hřejivá a propustná vrstva, nejlépe fleecová. Bavlněná mikina zadržuje vlhkost a nepropouští ji od těla. Navrch je nejlepší prodyšná a zároveň nepromokavá vrchní vrstva. V teplých slunečních dnech lze prostřední anebo vrchní vrstvu vynechat. Odborníci upozorňují také na to, že je třeba věnovat pozornost rizikovým místům, kde dochází k neustálému tření oděvu o kůži - zvláště při pocení. Vzniklé opruzeniny bývají totiž často způsobeny právě nevhodným oblečením. Také obvykle nestačí jedny ponožky či podkolenky. Proti tvorbě puchýřů a pro dokonalou tepelnou izolaci je osvědčené kombinování několika kusů (například na noze slabší ponožky a na nich silnější podkolenky). Pokud chcete využívat vlastností speciálních membrán v botách, musí být i ponožky z materiálů odvádějících pot.

Nadmořská výška

Větší nadmořská výška klade na naše tělo zvýšené nároky. Asi od 1200 metrů začíná klesat tlak vzduchu, dechová frekvence se zvyšuje, srdce bije rychleji. Nad 2500 metrů už většina lidí cítí, že se jim hůře dýchá. Je to úplně normální a vaše tělo si postupně zvykne. Ale lidé s vysokým tlakem, diabetici, kardiaci a ti, kteří mají potíže s dýcháním, například astmatici či epileptici, by se před odjezdem na hory měli poradit s lékařem.

Velmi malé děti byste neměli brát do nadmořské výšky vyšší než 1000 metrů. Vždy děti chraňte před zimou, opatrní buďte zejména u těch, které ještě nechodí. I dobře oblečené miminko se snadno může prochladit.

Slunce v zimě

Na slunce si musíme dávat pozor stejně jako v létě. Ve vyšších nadmořských výškách je silnější UV záření, které může způsobit spáleniny kůže nebo poškození zraku. Účinky záření zvyšuje také mlha. Nikdy nezapomínejte na kvalitní sluneční brýle s UV filtrem. Nadmořská výška, odraz paprsků od sněhu a vzduch bez znečištění, které jinde působí jako filtr, může způsobit až takzvanou sluneční slepotu. Stejnou opatrnost vyžaduje i pokožka. Několikrát denně se natřete krémem s vysokým ochranným faktorem. Mějte po ruce tyčinku na ochranu rtů. Trpíte-li sluneční alergií, vyplatí se několik týdnů předem užívat beta-karoten.

Lékárnička po ruce

V každém případě bychom měli mít základní vybavení pro poskytnutí první pomoci při drobných poraněních, jakými jsou odřeniny či popáleniny, a chybět by ani neměly ani přípravky užívané při potížích z nachlazení (rýma, kašel, teplota, pálení v krku), akutních bolestech, při zažívacích obtížích nebo alergické reakci.

Pro případ, že někdo nezvládne fyzickou zátěž kombinovanou s lehkým podchlazením, je dobré mít s sebou teploměr, lék na snížení horečky, analgetikum a kapky proti suchému a vlhkému kašli nebo tablety, které jsou pro podávání vhodnější. Na rýmu jsou vhodné spreje a kapky. Pokud vás oslabí bolest v krku, dobré je koktadlo i dezinfekční sprej. Jste-li příznivci bylinek, nebo vaše děti neumějí polykat tablety, zkuste bylinné přípravky, které jsou vhodné pro odhlenění a usnadňují odkašlávání. Jitrocel prý obsahuje ve svém kořeni 99 kořínků, které léčí 99 nemocí. Je to všestranně léčivá bylinka, kterou národy využívají odnepaměti. Také mateřídouška je známá více než čtyři tisíce let. V mnišských klášterech patřila k „božím bylinám", protože uklidňuje před spaním a má antiseptické účinky.

Na lyže s předstihem

Bez potřebné fyzické přípravy vám při lyžování hrozí nepříjemná zranění. Pokud si ho chcete užít naplno, věnujte se fyzické přípravě alespoň půl hodiny denně už měsíc dopředu. Nejvážnější zranění hrozí v prvních třech dnech dovolené. Nevrhejte se hned na nejnáročnější sjezdovky. Nejdřív zhluboka dýchejte, abyste si okysličili krev, protáhněte se, dejte organismu čas zvyknout si na nadmořskou výšku. První den nepřeceňujte síly, aby vám druhý den svalová horečka nezabránila vstát z postele. Lyžování rozhodně nekombinujte s dietou. Pijte hodně čisté vody, zejména lyžujete-li ve vyšších nadmořských výškách. Kdy začít učit lyžovat dítě? Záleží na talentu a chuti dítěte. Odborníci tvrdí, že ideální věk je okolo čtyř pěti let.