Karoteny pro zdraví
Mrkev dodává tělu vlákninu, čímž podporuje zdravé mikroklima ve střevech a trávení. Současně snižuje zvýšenou hladinu cholesterolu. Největší význam mají karotenoidy, kterých obsahuje velké množství. Čím více beta-karotenu mrkev obsahuje, tím je oranžovější. Toto rostlinné barvivo pomáhá tělu při tvorbě pokožky a sliznic a chrání ho před škodlivým ultrafialovým zářením. Čisticí efekt mrkve na organismus spočívá v tom, že do svého vlákninového objemu nasává škodliviny ze střeva a střevo zase z oběhu a tak vlastně čistí krev. Proto nepřekvapí, že je mrkev účinná při revmatických potížích kloubů, tuhnutí vaziv a svalových křečích, při virózách a imunitních oslabeních, intoxikacích léky, čímž nepřímo podporuje i lepší funkci nervové soustavy, paměť, zlepšuje cévní a oběhové potíže a únavový syndrom.
Mrkev pěstovaly už germánské kmeny. Římané a Řekové se o ní zmiňují jako o léčivé bylině, kterou oceňovali kvůli jejímu močopudnému účinku. Podnět k pěstování mrkve dal Karel Veliký (9. století). Oranžovou mrkev, kterou známe dnes, vyšlechtili Holanďané až v 17. století. Mezi mrkví a karotkou není žádný botanický rozdíl, jedná se pouze o různé regionální označení té samé zeleniny.
Čerstvou mrkev poznáme podle toho, že se snadno zlomí a není ohebná. Mrkev svázaná do svazku příliš dlouho čerstvá nevydrží. Nať mrkve se většinou nijak léčebně nepoužívá, protože obsahuje pyrolidinové alkaloidy, o nichž se někteří vědci domnívají, že jsou nebezpečné.
Střevní potíže
Kořen mrkve je využíván jako potravina, protože obsahuje přes deset procent cukrů, které jsou po tepelném zpracování mrkve organismem plně využitelné. Díky zhruba stejnému obsahu vlákniny (pektinu) je mrkev předurčena k podávání při potížích se střevy. Snižuje a zklidňuje jejich křeče, optimalizuje průchod natráveniny střevem při zácpách i při průjmech. Pomáhá vypudit škodlivou střevní mikroflóru fixovanou na střevních stěnách a vylučující jedovaté toxiny do sliznic.
Nejen ve střevech má blahodárný účinek mrkvový provitamin A, nazývaný beta-karoten. Pomáhá také ke zlepšení stavu sliznic všude v těle, nebo při šerosleposti, pálení očí a únavě zraku a stimuluje činnost jater. K tomu se doporučuje pozřít trošku tuku, ve kterém se účinný vitamin dobře rozpouští. Uvádí se sice, že provitaminu A si tělo bere jen takové množství, které umějí játra využít, ale i tak se lze mrkví předávkovat. Přebytek beta-karotenu se ukládá do pokožky. Člověk pak vypadá, že má žloutenku. Beta- karoten posiluje obranné buňky a společně s vitaminy C a E a stopovým prvkem zinkem obsaženým v mrkvi celý imunitní systém.
Mrkev se léčebně užívá v podobě mrkvové polévky, dušené mrkve, syrové mrkve strouhané i nestrouhané nebo v podobě vylisované šťávy, jejíž denní limit je tři decilitry. Z kořene mrkve lze udělat zápar, který se využívá při urologických potížích, močopudnější je ale zápar ze semene. Pražený kořen mrkve se díky tepelné karamelizaci cukrů lidově užíval i jako náhražka kávy.
Pozor si dávejte, máte-li vředy žaludku a dvanáctníku a záněty zde i níže ve střevech, protože mrkev stimuluje silnější produkci trávicích šťáv, které by místo leptaly a stav by mohly zhoršovat. Při cukrovce se využívá syrová mrkvová šťáva, protože tepelně neupravený kořen pouští do oběhu cukr relativně pomalu a nezvyšuje tak jeho hladinu v krvi.
Mrkev tedy obsahuje vysoký podíl sacharidů a vlákniny, dále malé množství bílkovin, nepatrné množství tuku a řadu minerálních látek (hořčík, fosfor, železo, měď), z nichž nejvýznamnější je velké množství draslíku. Z vitaminů v ní naleznete malé množství vitaminu C a E, B1, B2, B6, niacin, kyselinu pantotenovou a velké množství kyseliny listové, která podporuje krvetvorbu. Proto si mrkev mají dopřávat nastávající maminky. Kyselina listová snižuje riziko vývojových vad plodu.
