Naděje pro budoucnost

Pupečníková krev a kmenové buňky budou v příštích letech středem zájmu lékařských odborníků. Buňky pupečníkové krve mají takovou sílu, o jejímž využití ani odborníci nevědí úplně všechno.

Pupečníková krev

Vajíčko oplodněné spermií se začne dělit a vytváří stále více a více buněk. Část z nich tvoří shluk, který se uhnízdí v děloze a začne se z něj vyvíjet plod. Ostatní buňky jen zdánlivě k plodu nepatří, začnou vytvářet placentu, pupečník a plodové obaly. Placenta se stará o přísun živin od matky k plodu a odstranění odpadních látek od plodu k matce. Pupečník je spojníkem mezi plodem a placentou, která je z jedné strany omývána krví matky a uvnitř ní jsou cévy s krví plodu. Krev plodu se z placenty a do placenty dostává právě pupečníkem. Krev plodu a matky se nemíchají, jsou od sebe odděleny buněčnou stěnou. Jestliže se po porodu pupečník zaškrtí a přestřihne, zůstává v cévách pupečníku a placenty nevelké množství krve, která patří plodu a kterou označujeme jako pupečníkovou nebo placentární krev. V ní se nacházejí zárodečné a krvetvorné buňky, kmenové buňky, které se dokáží množit a měnit podle potřeby. Stanou se z ní například kostní buňky, mozkové nebo srdeční.

Kmenové buňky

Většina buněk našeho těla, ať už tvoří třeba kůži, nervová vlákna nebo nám obíhají cévami jako krvinky, je úzce specializovaná na jednu funkci. Na počátku svého vývoje, ještě v zárodku budoucího člověka, ale buňky takto specializované nebyly - to znamená, že v jejich genetickém materiálu se ještě nezablokovaly úseky, které jsou pro jejich danou specializaci nepotřebné. A právě těmto nespecializovaným buňkám se říká kmenové. Zdrojem kmenových buněk jsou především embrya v časném stadiu vývoje. O jejich používání se vedou vášnivé spory, protože se některým zdá neetické, jenže skutečnost tak hrozivá není - z embrya stačí odebrat jedinou buňku a ta se pak může namnožit ve zkumavce do milionů buněk. Kmenové buňky se ale mohou získat právě při porodu z pupečníkové krve - matky ji mohou darovat, podobně jako se daruje krev. Kmenové buňky se samozřejmě získávají z kostní dřeně.

Kmenová buňka představuje základní materiál pro jakoukoli specializovanou buňku těla. Představuje naději, že by jakákoli tkáň našeho těla mohla zregenerovat do původní podoby. Včetně nervové tkáně v mozku či míše. To by znamenalo převrat v léčbě pacientů s přerušenou páteří. Proto vývoj těchto metod podporoval herec Christopher Červe (Superman), který zůstal po pádu z koně zcela ochrnutý.

Léčba nemocí

Kmenové buňky představují naději pro léčbu nemocí všude tam, kde problém spočívá v obnově původních buněk a tkání. Medicína s nimi dokáže přemoci některé druhy akutní či chronické leukémie, myelodysplatické syndromy, poruchy krvetvorby, plazmocytární onemocnění, dědičné abnormality nebo vrozené poruchy imunitního systému. Krvetvorné buňky si poradí s fagocytárními poruchami, lipozomálním onemocněním nebo různými malignitami. Zárodečné buňku mohou v budoucnu pomoci i pacientům po infarktu myokardu, při selhání jater, u popálenin kůže, poškození chrupavky nebo onemocnění centrální nervové soustavy, jako jsou Parkinsonova a Alzheimerova choroba.

Chcete darovat pupečníkovou krev?

Nastávající maminka by se měla rozhodnout už v době těhotenství a nahlásit to v těhotenské poradně. Těhotná žena je podrobně vyšetřena, zda je zdravotně natolik v pořádku, aby mohla krev darovat. Pak si musí vyhledat porodnici, ve které se odběrem pupečníkové krve zabývají. Při odběru pupečníkové krve nehrozí nebezpečí matce ani dítěti.

Pupečníková krev se odebírá po přestřižení pupeční šňůry, ihned po narození dítěte. Odběr probíhá ve chvíli, kdy už je novorozenec v péči lékaře a nemá s odběrem nic společného. Je to pro dítě zcela nebolestivé. Pokud by nastaly nějaké komplikace, odběr se neprovádí. Dárcovství je anonymní, darovaná krev je označena číslem.

Jde o velmi drahou záležitost. Odběr, zpracování a vyšetření jednoho štěpu stojí zhruba  25 000, uchování vyjde na tisíc korun ročně. Banka pupečníkové krve ČR byla založena v roce 1996 jako neziskový projekt Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze. V naší republice spolupracuje s 36  porodnicemi a má tři zpracovatelská centra. Patří ke dvaceti největším bankám svého druhu na světě a k těm nejkvalitnějším.

Pupečníkovou krev zpracovávají odborné laboratoře. Některé se snaží izolovat pouze zárodečné buňky, čímž se výrazně zmenšuje objem na uskladnění. Ztrácí se však určité množství užitečných buněk.. Štěpy pupečníkové krve jsou uchovávány v kontejnerech s tekutým dusíkem při teplotě -196 °C. Takto skladovány mohou být dvacet let i déle. Štěp pupečníkové krve se zpracuje a zamrazí, pak se odeberou vzorky na různá vyšetření. Jsou-li infekční testy v pořádku, provádějí se další vyšetření, například schopnost buněk se množit. Po šesti měsících banka kontaktuje dárkyni, aby se dostavila i se svým dítětem ke zdravotní kontrole. Když je i tentokrát vše v pořádku, transplantát je dán k dispozici k použití a informace jsou zaneseny do Českého registru dárců krvetvorných buněk.

Vlastní průběh transplantace krvetvorné tkáně je jednoduchý. Štěp se aplikuje podobně jako transfuze krve a kmenové buňky krvetvorby si samy najdou nejvhodnější místo pro svůj růst. Kritické období nastává po transplantaci, kdy je pacient bez vlastní krvetvorby a čeká na dostatečnou tvorbu krvinek z transplantované tkáně. I když by se mohlo zdát, že jde o „běžnou" záležitost, je třeba si uvědomit, že riziko při transplantaci je vysoké a tento postup lékaři volí pouze u pacientů, u nichž je to jediná šance na uzdravení.

Některé maminky využívají komerčních služeb úschoven pupečníkové krve, chtějí tak zajistit svým dětem a dalším rodinným příslušníkům možnost léčby při závažném onemocnění. Náklady na odběr a uchování jsou značně vysoké, což si nemohou dovolit všechny nastávající maminky, které pak někdy mají pocit, že snad své dítě „ochudily", pokud mu jeho pupečníkovou krev nedaly zamrazit. Tyto pocity jsou naprosto zbytečné a neoprávněné. Pravděpodobnost použití je v současnosti velice nízká. Lepší je pupečníkovou krev darovat a třeba zachránit život někomu jinému. Kromě nepříbuzenských odběrů zajišťuje BPK ČR také bezplatné příbuzenské použití, kde je uchovávána pupečníková krev v případě nemocného sourozence.