Umění meditace

Meditace se považuje za způsob, jak se zbavit starostí a přílišného napětí - jak bez léků dosáhnout uklidnění, které osvěží mysl a uvolní tělo. Většina z nás chápe meditaci špatně. Často ji spojujeme s definicí „hluboce přemýšlet, hloubat". Ale meditace je způsob ovládání mysli, nikoli druh myšlení. Meditace je vědomé úsilí soustředit mysl intuitivním způsobem a vyhnout se analytickému myšlení. Meditaci míváme spojenou s mysticismem nebo okultní náboženskou praxí, což je nesprávné. Meditace je praktická technika péče o mysl, kterou praktikují lidé většinou velmi aktivní.

V Indii a v mnoha částech Asie se meditace jako cesta k dosažení duševní obrody praktikuje už celá tisíciletí. Z meditace se vyvinula jóga. Na Západě se dlouho józe věnovala jen hrstka lidí, zejména ti, kdo se zajímali o buddhismus. Do popředí zájmu se meditace dostala v 60. letech 20. století, když hudba a kultura Východu přilákala osobnosti populární hudby, mezi něž patřili Beatles.

Meditace je těmi, kdo se k ní uchylují, považována za vrcholnou metodu samoléčení. Pomocí jednoduchých postupů se člověk pomalu propracuje k ovládání myšlenkových pochodů, ke zklidnění a nepřepínání těla. Výraz meditace je přibližným ekvivalentem sanskrtského slova dhyana, které znamená nepřerušený proud k předmětu meditace, jímž může být představa, slovo, pojem nebo dech. Meditace je druhým ze tří kroků kompletního procesu. Prvním krokem je koncentrace, při které se mysl soustřeďuje na jediný předmět. Nedá se říci, že je to snadné. Vypudit myšlenky, které se honí v hlavě, a nepřipouštět si starosti, může být zpočátku obtížné. S prohloubením koncentrace se proud meditace ustálí a člověk se oprošťuje od rušivých vlivů a získává hluboký pocit klidu. Třetímu kroku v procesu meditace říkáme samadhi a znamená naprosté splynutí s předmětem meditace. V tomto stavu, který překračuje normální myšlenkové procesy, prožíváme ještě hlubší radost a klid. Stoupenci meditace odkazují na jednoduchý postup, který podle nich pomůže většině lidí dosáhnout naprostého uvolnění při dokonalé sebekontrole, což je ideální stav pro meditaci.

Meditace a zdraví

Velkou skupinu mezi těmi, kterým přináší meditace prospěch, tvoří lidé s vysokým krevním tlakem. Mnozí z nich mohou snížit léky, které na tlak užívají. Zvýšené reakce na každodenní stresové situace se u nich zmírní, a pokud v meditacích pokračují, zůstane jejich tlak nižší. U lidí, kteří pravidelně meditují, se snižuje množství symptomů stresu. Jejich hladina stresových hormonů je nižší, jejich srdeční tep a dech pomalejší. Ti, kdo pravidelně meditují, se také lépe přizpůsobují stresovým situacím, neboť na ně reagují dynamičtěji a překonávají je rychleji.

Meditace má pozitivní vliv na psychologickou vyrovnanost, která vede k lepší seberealizaci, zvyšuje sebeúctu a snižuje úzkost a deprese. Meditace se také úspěšně užívá při léčení posttraumatického stresu, alkoholismu, narkomanie a chronických bolestí. Přístroje, které zaznamenávají elektrické impulsy ze svalů, potvrzují, že svalové napětí během meditace klesá téměř k nule. V důsledku toho se zmírní chronické bolesti a potíže způsobené poraněním, které svalové napětí v mnoha případech způsobuje nebo zhoršuje. Pomalejší a hlubší dýchání a snížení vdechovaného kyslíku při meditaci prospívá lidem s prsními potížemi. Pokud se meditace kombinuje s relaxováním svalstva, prospívá to zejména astmatikům. Bolest, dýchací potíže, napětí a nekontrolovatelně rychlý tok myšlenek jsou běžnými příčinami nespavosti. Monitorováním elektrické aktivity mozku pomocí EEG lze zjistit, že mozková aktivita během meditace je podobná aktivitě ve spánku. Právě meditací se člověk dostatečně uklidní, aby usnul.

Meditace pomáhá lidem zvládnout stres každodenního života. Ti, kdo meditují, mají charakteristický myšlenkový proces. Mají tendenci pozorovat stresové situace, aniž na ně vždy reagují. Jsou schopni odvést svou pozornost od stresové situace a soustředit se na svůj dech, což jim dodává vyrovnanosti. Ti, co meditují, obvykle hodnotí stresové situace velice pozitivně.

Pravidelná doba

Prvním krokem je volba pravidelné doby a místa k meditaci, které mohou být dodržovány každý den. Vyberte si takovou dobu, kdy vám nebudou překážet ostatní povinnosti a kdy nebudete vyrušovat lidi, s nimiž žijete. Mnoho lidí zjistilo, že když ráno vstanou o několik minut dříve, získají potřebný čas k meditaci. Je to vhodná doba, neboť mysl není ještě zaplavena dojmy. Ať si zvolíte jakoukoli dobu, snažte se ji dodržovat pravidelně, abyste se nemuseli rozhodovat každý den znovu. Dodržováním pravidelného rozvrhu si vytvoříte pozitivní návyk a vaše mysl se spontánně připraví na meditaci.

Tělesná čistota vám pomůže v přípravě na meditaci. Když se před meditací vysprchujete nebo si umyjete obličej, budete se cítit relaxovaní a svěží. Nejsnadněji se medituje, není-li vaše tělo zaměstnáno zažíváním potravy, proto byste neměli půl hodiny před meditací jíst a pít. Rovněž byste se měli vyhnout požívání stimulačních prostředků, jakým je například kofein.

Oblečte si volné, pohodlné oblečení. Sundejte si brýle, náramkové hodinky, kontaktní čočky a vše, co vás tlačí. Zujte si boty. Protože se při meditaci zpomaluje metabolismus a tělo se ochlazuje, měli byste si obléknout teplou košili, svetr nebo šálu přes ramena.

Meditační pozice je důležitá. Při meditaci můžete ležet na zádech, ale nemusíte. Někdo by se v takové poloze necítil dobře, takže by meditace sama o sobě ztratila smysl. Mnozí učitelé doporučují pohodlně, ale vzpřímeně sedět s otevřenýma očima a s rukama v klíně. V této poloze můžete odpočívat a současně bdít a ovládat se. Pokud ležíte se zavřenýma očima, myšlenky se vám nejspíš rozeběhnou anebo usnete.

Různé meditativní tradice vyvinuly množství pozic, které jsou ideální pro meditaci  a vhodné pro různé stupně tělesné pružnosti. Nejméně náročná pozice se výstižně jmenuje pozice přátelská. K zaujmutí této pozice stačí, když si sednete na stabilní, pevnou židli. Dejte chodidla na podlahu, přibližně na šířku ramen od sebe, paty byste měli mít pod koleny a stehna paralelně s podlahou. Položte si dlaně na kolena nebo stehna. Pak je dobrá například poloha střelce, kdy ležíte na boku, máte ruku pod hlavou, spodní nohu nataženou a vrchní pokrčenou. Můžete zvolit pozici, kdy sedíte na podlaze s nohama zkříženýma před sebou tak, že levé koleno spočívá na pravém chodidle a pravé koleno na levém chodidle. Dlaně položte na kolena. Když si dáte pevný polštář nebo složenou deku pod hýždě, snížíte napětí v nohou a zádech a snadněji vyrovnáte hlavu, krk a trup. Jakmile si jednou vyberete určitou meditační pozici, používejte ji důsledně, aby si na ni vaše tělo zvyklo a byste ji mohli postupně zdokonalit.

Soustřeďte se na svůj dech

Začněte pomalu zavírat oči, aby vaše mysl nebyla vyrušována okolím a abyste se mohli soustředit do svého nitra. Oči máte zavřené proto, aby vás neobtěžovaly zrakové vjemy. Na malou chvilku se soustřeďte na svůj dech a pak se svým vnitřním zrakem jakoby zadíváte dovnitř do mozku. Tam je uložen střední mozek a tam je i sídlo vašeho vědomí. Odtud se vydáte na pouť po celém těle, aby se vaše vědomí ztišilo a tělo uvolnilo. Putujete po celém těle a každou jeho část pohladíte a uvolníte.

Snažte se dýchat pravidelně a plynule. Všímejte si veškerých nepravidelností a kolísání dechu a postupně je odstraňujte. Je-li váš dech hlasitý, ztište jej. Musíte dosáhnout pravidelného bránicového dechu. Bránice je stěna svalů mezi plícemi a břichem. K nejúčinnějšímu a nejvíce relaxujícímu dýchání dochází, když je pohyb břišních svalů a bránice koordinován, takže se do plic ostává největší množství vzduchu s nejmenším úsilím. Toto dýchání také uvádí nervovou soustavu do stavu rovnováhy a přináší klid a bdělost, které napomáhají meditaci. Nedýchejte násilně. Dýchejte v rámci své kapacity. Po určité době cvičení se vám plynulé bránicové dýchání stane přirozeným.

Jakmile dýcháte pravidelně, pozorujte své tělo a snižujte tělesné napětí. Soustřeďte se na své ruce a prsty a uvolněte je. Pak odstraňte zbytečné napětí v ramenou , začněte uvolňovat svaly od horní části trupu přes hrudník, břicho, pánev, boky a nohy až k chodidlům a prstům. Pak uvolňujte napětí v kříži, vzhůru páteří, kolem lopatek, vzhůru krkem a na zadní straně hlavy až po temeno. Nezapomeňte na obličej - uhlaďte čelo, uvolněte napětí kolem očí, relaxujte sanici a rty uvolněte v úsměvu.

Nyní jste připraveni začít meditovat. Soustřeďte se na svůj dech. Zkontrolujte, zda je pravidelný, a pak začněte počítat. Jedna při nadechnutí, jedna při vydechnutí. Pokračujte do deseti a pak začněte znovu. Plně si uvědomujte svůj dech. Uvědomujte si rytmický pohyb hrudních a břišních svalů, vnímejte proud vzduchu, poslouchejte jemné zvuky nadechování a vydechování. Koncentrujte svou mysl na počítání dechu. Tato meditační technika se možná zdá jednoduchá, ale může vás zavést do hlubin relaxace a klidu. Počítání nádechů a výdechů je velmi užitečné pro začátečníky a pro lidi s neklidnou myslí, neboť to poskytuje stálé ohnisko pozornosti. Meditujte nejméně deset až dvacet minut. Nepřekračujte svou kapacitu. Když začínáte meditovat a máte pocit, že jste dosáhli svého limitu, přestaňte. Časem zjistíte, že vydržíte déle. Když skončíte meditaci, vyhraďte si čas k pozvolnému přechodu do aktivnějšího stavu. Otevírejte oči pomalu, nechte vědomí pomalu pronikat do okolního světa. Chvíli zůstaňte sedět v klidu, pomalu se protáhněte. Když jste připraveni, vraťte se ke své každodenní činnosti.

Meditace zenem

Cílem meditace je uklidnění vědomé mysli. Když uklidníme mysl, dosáhneme mnoha věcí. Nervová soustava se vyrovná a všechny tělesné systémy odpočívají a obnovují se. Klid meditace nám umožňuje proniknout do hlubších sfér mysli, které živí našeho ducha.

Existuje několik variací této dechové meditace. Tradiční zenový způsob je počítat do deseti jen výdechy a pak začít znovu. Zen je forma buddhismu, která se z Číny dostala do Japonska, kde se naplno rozvinula. Rozšířila se do USA a Evropy, kde se stala jednou z nejoblíbenějších forem buddhismu. K tomu abyste mohli správně a volně dýchat, měli byste dodržovat určité zenové rituály. K nim patří vhodné oblečení (nic těsného, barevného, raději něco volného a tmavého), polštář, vonné látky apod. V zenových centrech se nejčastěji užívá vůně borovice a cedru, které si můžete pořídit i domů do aromalampy. K tomu, aby cvičení probíhalo správně, potřebujete zvládnout základní meditační polohu, což je v tomto případě sezení. Ze začátku budete asi potřebovat židli, ta je vhodná pro všechny, co mají ztuhlé svaly a klouby. Musíte sedět s vyrovnanými zády, ramena tlačte dolů, hlavu mějte vzhůru. Ruce jsou složené v klíně, pravá pod levou a dlaně by měly směřovat nahoru. Zaujmout pohodlnou polohu, ve které vydržíte dvacet minut meditovat, bude asi dost náročné a bude vás to stát hodně trpělivosti, ale pokud vytrváte, určitě ji najdete. V praxi zenu se užívá jako základní prvek dech. Chcete-li opravdu dosáhnout lehkosti bytí, bude se vám to snáze dělat v harmonickém a nezatíženém prostředí s pečlivě vybranými předměty. Charakteristické pro zenové interiéry je jejich minimalizace. Zkusit můžete i návštěvu zenových zahrad. Jsou to zahrady zařízené podle speciálních pravidel.

Vyhnat nežádoucí myšlenky

Cílem meditace je dosáhnout toho, aby se vám do mysli nevtíraly ani rušivé, ani podnětné myšlenky. Nejsnáze toho dosáhnete, když budete myslet na neutrální nebo na nevzrušivě příjemnou věc. Některé metody kladou největší důraz na způsob dýchání. Je třeba se soustředit na to, aby se při nadechování bránice pohybovala dolů a břicho se vyklenulo. Při nadechování a vydechování počítejte. Když se takovéto dýchání zautomatizuje, může se stát, že se vám znovu začnou vtírat nežádoucí myšlenky. V tom případě můžete přesunout svou soustředěnost z dýchání na uvolňování všech částí těla. Pokud myšlenky dotírají i nadále, nezabývejte se jimi. Vezměte je pouze na vědomí a soustřeďte se na oblast, kterou jste si zvolili.

Jedním z nejběžnějších rušivých vlivů je pocit tělesného nepohodlí jako například bolest v kloubech nebo svalech, svědění nebo nutkání pohybovat se. Většinu těchto rušivých vlivů můžeme překonat zaujmutím vhodné pozice. Máte-li mnoho takových tělesných problémů, měli byste věnovat před meditací určitý čas uvolňovacím cvikům. Většinou nás ruší nějaká silná emocionální reakce. Začneme-li meditovat, vrací se nám hádka, ke které došlo. Zavřete-li oči, vidíte, jak se celá příhoda opakuje, a cítíte emocionální zmatek. Můžete mít pocit, že nemá smysl meditovat. Ve skutečnosti však právě taková chvíle je k meditaci vhodná. Občas nás vyrušují pozitivní zážitky. To se týká zvláště tvořivých a produktivních osobností. Zatímco se naše mysl uklidňuje, můžeme zjistit, že nás začnou napadat nové myšlenky. Můžete se s klidem vzdát i těchto dobrých myšlenek. Jestliže jste o nich přemýšleli, jsou vaše. Opět se vrátí.