Posilujte své srdce sportem

Pravidelné sportování je pro zdravé srdce zásadní, možná ještě více než zdravá strava a udržování optimální hmotnosti. Lidé vykonávající pravidelně nějakou pohybovou aktivitu mají o 34 % nižší pravděpodobnost vzniku nemocí srdce, cév a předčasného úmrtí.

Přitom platí, že čím dříve člověk s pohybem začne, tím je ochranný efekt větší. Studie potvrdily jednu zajímavou skutečnost, že i lidé, kteří mají nadváhu, ale přesto pravidelně sportují, jsou vystaveni mnohem menšímu riziku infarktu a srdečně-cévních onemocnění než lidé štíhlí, ale pohodlní. Nedostatek pohybu je příčinou vzniku ischemické choroby srdeční ve více než 20 procentech a příčinou mrtvice v deseti procentech.

Srdce nemůže žít bez kyslíku, který mu dodává síť tepen. Když se ucpou, člověk dostane infarkt. Často se to děje ve chvíli, když srdce potřebuje více kyslíku než obvykle. Právě proto mnoho lidí umírá při náročném sportovním výkonu nebo po dramatické hádce. Většina z nás si myslí, že infarkt se projevuje silnou bolestí za hrudní kostí, která se šíří do levého ramene a ruky. Studený pot, problémy s dýcháním a strach ze smrti - to jsou pro nás projevy infarktu. Někdy ale mohou být tyto příznaky velmi mírné. Nemocný cítí spíš bolest břicha, dolní čelisti, paží nebo krku, a proto často ani nezavolá pomoc. Je ale nutné do nemocnice dorazit nejpozději za dvě hodiny. Lékaři nemocnému do žíly vstříknou léky, které ucpanou tepnu uvolní. Často se provádí i angioplastika. Do tepny se vloží balonek, který ji rozšíří. Do stěny tepny se zároveň zabuduje kovová pružinka, která brání jejímu dalšímu zužování.

I velmi mladé lidi občas píchne u srdce, hlavně při sportu nebo namáhavějším dýchání. Často se za malým, ojedinělým píchnutím u srdce skrývá nepatrné skřípnutí nervu. Infarkt se projevuje jinak. Pokud tedy někdy ucítíte  u srdce píchnutí, ale jinak vám vůbec nic není, nemusíte se děsit. K lékaři se objednejte, až když se tyto pocity objevují častěji a jsou mnohem silnější.

Běžnému člověku tepe srdce 60-90krát za minutu. U sportovců, kteří mají tento důležitý sval dobře vytrénovaný, je to ale mnohem méně, někdy i 40krát za minutu. Znamená to, že jejich srdce potřebuje k udržení všech životních funkcí menší počet úderů a nemusí se honit. Pracuje efektivněji a mnohem déle vydrží. Srdce tepe při každém stahování a uvolňování srdečního svalu. Během stahování se krev vypuzuje do těla. Při uvolnění srdce chvilku odpočívá a plní se další dávkou krve. Za život bouchne srdce asi třimiliardkrát.

Pravidelný pohyb

Statistiky tvrdí, že na fyzickou zátěž minimálně 30 minut denně si najde čas pouhých 18 procent Evropanů, naopak 16 procent z nich si za týden nenajde čas ani na desetiminutovou procházku. Přitom k tomu, aby se preventivní účinek pohybu projevil, stačí půlhodina intenzivního pohybu denně. Ideální je rychlá chůze - k dosažení příznivého efektu na srdce je však třeba zvolit poměrně svižné tempo, popřípadě zařadit mírné stoupání. Také nordic walking rozpumpuje vaše srdce více než prostá chůze. Obojí je navíc vhodné i pro osoby s nemocným srdcem.

Nejpříznivější vliv na srdce má zátěž aerobního charakteru. Její intenzita přitom nemusí být zvlášť vysoká. Efekt má už zátěž, při níž se vaše tepová frekvence dostane přes 50 % maxima (maximálně tepovou frekvenci orientačně dostanete, když od hodnoty 220 odečtete svůj věk). Aerobním aktivitám se ale musíte věnovat pravidelně, třikrát týdně po dobu alespoň 30 minut.

Díky pohybu bude srdce pracovat výkonněji a klidněji. Srdce netrénovaného člověka bouchne asi stotisíckrát za jeden den. Budete-li sportovat, ušetříte mu až třetinu úderů.

Čím prospívá srdci pravidelní aerobní fyzická aktivita? Výrazně se zvětší vnitřní objem celého srdce a částečně také zesílí svalovina jeho stěn. Zvláště to platí pro levou srdeční komoru, která vypuzuje krev do cév celého těla. Díky zvětšení objemu je práce srdce mnohem efektivnější, protože se zvětší množství krve, kterou srdce na jeden stah vytlačí do oběhu. Zároveň klesne tepová frekvence, takže srdce má mezi jednotlivými stahy více času na odpočinek a oběhový systém je mnohem méně namáhán. Zvýší se minutový srdeční objem, tedy množství krve přepumpované za jednu minutu, zlepšuje se pružnost cévních stěn, klesá krevní tlak i hodnota škodlivého cholesterolu. Při pravidelném sporování roste i množství krevní plazmy a krevního barviva hemoglobinu, takže dochází ke zlepšení přenosu kyslíku. Ten se pak dostane ve větším množství do svalů, jednotlivých orgánů, včetně mozku a samotného srdce.

Ačkoli plavání patří mezi sporty s velmi vysokým energetickým výdejem, srdce je při něm zatěžováno poměrně málo. Vodorovná poloha těla spolu s tlakem vody totiž výrazně usnadňuje návrat krve z končetin zpět, takže srdce se nenamáhá tolik jako při jiných sportech a tepová frekvence stoupá mnohem méně. Plavání je proto velmi vhodné pro kardiaky.

Ne všechny sporty jsou pro kardiaky vhodné

Běh je pro zdravé srdce ideální druh pohybu. Protože však při něm dochází ke značnému nárůstu tepové frekvence, je nevhodný pro kardiaky. Každý běžec nad 40 let by měl ve vlastním zájmu podstupovat preventivní prohlídky a zátěžové testy.

Největší adaptační změny srdečně-cévního systému byly zaznamenány u cyklistů. Pro zdravého člověka platí, že čím více kopců a vyšší rychlost, tím lépe, kardiaci by měli dávat přednost rovinám. Pro osoby s nemocným srdcem nejsou příliš vhodné ani míčové hry - obsahují mnoho rychlostních prvků a lze při nich jen obtížně kontrolovat úroveň zatížení.

Pokud člověk pravidelně podstupuje silovou zátěž (např.posilování s vyššími zátěžemi), přizpůsobí se i jeho srdce nutnosti tlačit krev proti většímu odporu. A reaguje při tom jako kterýkoli jiný sval: zvýší objem svalové hmoty. Jeho vnitřní objem se však nemění a nedochází tak k žádným jiným výrazným pozitivním změnám. Silové sporty zdravému srdci neublíží, ale ani výrazně neprospějí. Vyhýbat by se jim měli lidé s kardiovaskulárními nemocemi - náhlé zvýšení tlaku by totiž jejich cévy nemusely vydržet.

Lidé s nemocným srdcem se musí vyhýbat pohybu s větší intenzitou - za bezpečnou hranici se považuje tepová frekvence 120 tepů-min. Musejí se vyhýbat silové zátěži a cvikům, při nichž je hlava níže než srdce.

Smrt v důsledku selhání srdce se občas objeví i u rekreačních sportovců, většinou jde o starší ročníky. Na vině obvykle bývá ischemická choroba srdeční ve spojení s nadměrnou zátěží. Riziko stoupá po 40. roce věku, přičemž ženy jsou ohroženy mnohem méně než muži.

Srdce může zradit i mladé

Srdeční nemoci se někdy navenek vůbec neprojevují, proto je pro rodiče obtížné zjistit, že něco není v pořádku. Zpozornět by ale měli, když se dítě nápadně zadýchává, nestačí ostatním dětem v hrách nebo při sportu a musí často odpočívat.

Preventivní prohlídky se dnes u mladých sportovců ale zanedbávají a ani rodiče je nevyžadují. Sportovní lékař dítěti změří srdeční frekvenci i krevní tlak a zjistí množství tělesného tuku.Lékař provede vyšetření EKG, které zaznamená činnost srdce a může odhalit srdeční problémy. Důležitý je takzvaný zátěžový test. Dítě během něj šlape na ergometru, což je stroj podobný rotopedu. Lékař zjišťuje, jak se srdce chová v zátěžové situaci. Sleduje se tep, krevní tlak, objem vdechovaného kyslíku, ale i to, zda srdce bije pravidelně. Na základě výsledku posoudí lékař, zda dítě může sportovat a jaká sportovní aktivita je pro ně přiměřená. Má-li lékař podezření na problém se srdcem, může dítě poslat na další vyšetření.

Pomocí echokardiografie je možné zjistit, zda je srdeční sval v pořádku, v jaké kondici  jsou srdeční chlopně, zda nejsou zhrublé stěny srdce. Dítě se ultrazvuku nemusí bát, vyšetření trvá kolem deseti minut a nebolí.

V poslední době jsem zaznamenali úmrtí mladých vrcholových sportovců. Problémy nastávají, pokud se extrémní zátěž vrcholových sportovců spojí se skrytým srdečním onemocněním (některé dědičné vady není při preventivních prohlídkách prakticky možné odhalit). Právě tato kombinace bývá nejčastější příčinou případů náhlého úmrtí mladých, zdánlivě zdravých sportovců. V mnoha případech ale  nelze vyloučit ani vliv užívání dopingu. Dopingové látky  neúměrně zatěžují srdeční sval. Ten během sportování nemusí nápor vydržet. Doping zhušťuje krev, která se může srážet. To někdy vede až k trombózám v cévách, které se mohou dostat k plicím a způsobit smrt.