Jste pod stresem?

Tlak, který se stal pro většinu z nás běžnou součástí života, je silou, která nás motivuje k plnění úkolů, rozvoji a osobnímu růstu, plnění cílů a tvoření. Tlak je vnímán jako stres jen pokud jsme mu vystaveni v extrémním množství nebo po dlouhou dobu. Přesto se úroveň, ve které se z tlaku stává problémový stres, u různých lidí značně liší.

Reakce těla

Naše tělo reaguje na neklid mnoha fyziologickými a biomechanickými změnami. Mezi typické reakce pokud se stres mnohokrát opakuje patří oslabení imunitního systému, které zvyšuje citlivost těla na nemoci a nákazy. Dále je jedná např. o tyto změny:

Plíce - dýchání se stává povrchnější a rychlejší.
Játra - kortizol mění glykogen na krevní cukr.
Nadledvinky - stresové sloučeniny jsou vylučovány do krevního oběhu.
Kardiovaskulární sytém - srdeční tep a krevní tlak se zvyšují.
Trávicí soustava - trávení se zastavuje, protože krev proudí ze žaludku do mozku a svalů.
Pokožka - zvyšuje se pocení, které ochlazuje tělo.
Oči - zornice se rozšiřují a zostřují zorné pole.

Druhy osobnosti

Rozlišujeme dva základní druhy osobnosti : typ A a B - které určují, jak reagujeme na každodenní nepohodu se stresem nebo bez něj. Nejvíce jsou stresem ohroženy osobnosti typu A, protože tito jedinci jsou velmi motivováni a upnutí k soutěživosti, jsou netrpěliví, ambiciózní a uspěchaní. Často pracují do stavu velkého vyčerpání a únavy. Takový životní styl je plný velkého napětí a fyzické přepracovanosti. Osobnosti typu B jsou mnohem více veselejší a uvolněnější. I když jedinci typu B nejsou tak horliví jako jejich protějšky, mají i typy B stejnou šanci dosáhnout úspěchu v kariérním žebříčku. Pouze ojediněle někdo zapadá jen do jedné skupiny typů, protože ve většině případů je osobnost směsí obou charakteristik.

Nejčastější příčiny stresu

Příčiny stresu můžeme rozdělit do několika kategorií. Nejčastěji se jedná o vlivy pracovní, vztahové a vlivy prostředí. Jedním z nejničivějších a stres působících činitelů v životním prostředí je hluk. Ten představuje velký problém především ve městech. Neustálý a dlouhodobý hluk může ovlivnit náš spánek, snížit schopnost soustředění a potlačit schopnost přijímat nové informace a získávat dovednosti.

Jídlo a stres

Jídlo můžeme přirovnat k palivu. Člověk potřebuje jíst správné kombinace druhů potravin - vitaminy, minerály, vlákniny, tuky, cukry, bílkoviny a další, abychom dokázali co nejlépe fungovat a přitom aby příjem naší potravy odpovídal výdeji energie. To, co a jakým způsobem konzumujeme je do jisté míry ovlivněno našimi zvyky, náladou, reklamou, dostupností, požitkem a také stresem. Obavy, strach, nízké sebevědomí, pocit napětí a úzkosti vedou často k poruchám příjmu potravy, jakými jsou přejídání a nedostatek potravy, jídlo pro uklidnění, rozptýlení a jako náhradní činnost nebo kompenzace nepříjemných událostí.

Energie z potravin

Podle toho jakým způsobem reagujeme na stres, můžeme mít i různě silné chutě na jistý druh potravin, jakými jsou např. čokoláda, sušenky, brambůrky, káva a další. Z těchto druhů potravin získáváme rychle velké množství energie, ale stejně rychle ji vyčerpáme, což nám způsobuje výkyvy obsahu cukru v krvi, které jsou pravděpodobnou příčinou přejídání, změn tělesné hmotnosti a vedou ke zvýšení stresu.

Zdravé stravování

Jestliže vedeme velmi rychlý život, měli bychom alespoň zdravě jíst. Dobré a kvalitní jídlo nemusí být složité. Důležité je vybírat přísady s rozumem a zaměřit se na místní, čerstvé a sezónní ovoce a zeleninu. Doporučuje se jíst dostatek sacharidů bílé a hnědé rýže, ovsa, celozrných těstovin, brambor a celozrného pečiva. Bílkoviny lze získat z luštěnin, ořechů, bílého masa a mastných ryb.

Pravidelný pohyb

Každé pravidelné cvičení uvolňuje do mozku dostatek přírodních morfiových endorfinů, které nám vylepší náladu až na dvě hodiny. Fyzická námaha pomáhá navíc také spalovat stresové hormony uvolněné do krevního oběhu. Lidé, kteří pravidelně cvičí se vyrovnávají s následky deprese daleko lépe ti, kteří vůbec necvičí. Samozřejmě, že bychom si měli vybrat takový druh cvičení, který nás bude bavit a přinášet nám radost a záleží pouze na nás, zda se rozhodneme pro skupinová cvičení nebo budeme sportovat raději zcela sami.

Aromaterapie

Existuje celá řada terapií a postupů, které dokážou zmírnit příznaky stresu a napětí. Již staří Babylóňané využívali léčivé vlastnosti aromatických rostlin. Pomocí této léčby lze upravit řadu fyzických i psychických potíží. Jedním z nejednodušších způsobů, jak můžeme využít účinky esenciálních olejů je zahřát několik kapek v aromalampě. Olej smíchaný z vodou se odspodu zahřívá svíčkou, a jak se vypařuje, vynáší olejové aroma do vzduchu. Můžeme si také přivonět ke koncentrovanému oleji přímo z lahvičky, ale musíme dát pozor, protože některé mohou mít velmi silné aroma. Některé esenciální oleje jsou ve spojení s rostlinnými vhodné také jako masážní.

Esenciální oleje

Abychom mohli vyrovnat běžné poruchy, které jsou spojeny se stresem, doporučuje se použít:

majoránku - potlačuje úzkost
levanduli - uvolňuje mysl
rozmarýn - je vhodný pro soustředění
jalovec- pomáhá odbourávat zlost a napětí
muškát - snižuje pocity stresu

Masáž

Obecně velmi prospívá našemu zdraví, ulevuje od bolesti a pomáhá urychlovat hojení těla po úrazu a zlepšuje stav pokožky. Příliš mnoho stresu v našem životě vytváří svalové napětí a má vliv na špatné držení těla. Tato svalová nerovnováha omezuje proudění krve v těle, čímž se svalům a orgánům nedostává kyslík. Dlouhodobý svalový stres ovlivňuje také kosterní systém, proto je tak důležité napomoci svalové relaxaci.

Meditace

Meditace je využívána především východními civilizacemi a představuje bezpečný a jednoduchý způsob, jak udržovat tělo ve fyzické, citové i duševní rovnováze. Meditace znamená dosažení stavu úplného uvolnění a soustředění mysli na jediný bod. Meditace snižuje hladinu stresových hormonů v těle a je stále oblíbenou metodou, která zlepšuje samoléčící schopnosti těla a posiluje odolnost organismu proti nemocem. Meditace, dechová cvičení a určité polohy jsou součástí jógy. Za pomoci meditace a cvičení je naše tělo schopno pohotověji zvládat fyzické i duševní úkoly každodenního života.

Zpět