Porod se blíží

Poslední dny před porodem

V osmém měsíci gravidity nepociťuje většina žen obvykle velké obtíže. Začínají se objevovat předzvěstné děložní stahy, kontrakce a bolesti, kterým se říká poslíčci. Ty signalizují, že konec těhotenství se blíží. Objevují se jako reakce na pohyb plodu, ať už aktivní nebo pasivní vzniklý pohybem maminky. Žena zaregistruje chvilkové ztuhnutí dělohy, které po chvíli odezní. Ženy se ke konci těhotenství musejí potýkat s bolestí zad, a to nejčastěji v oblasti mezi bederní a křížovou páteří, a trápí je bolesti kyčelních kloubů. Jde o reakci na zvýšenou zátěž části pohybového aparátu. Pomoci může cvičení zaměřené na posílení svalových skupin kolem páteře, například na velkých nebo malých míčích, na nichž se cíleně tyto svalové skupiny posilují. Nejvhodnějším sportem v této fázi gravidity je plavání. Nevhodné jsou aktivity spojené s otřesy a nárazy - jogging, spinning a jízda na kole.

V pokročilém stadiu těhotenství se objevuje nespavost a dýchací obtíže. Rostoucí děloha vysouvá postupně žaludek a kličky střevní vzhůru a dochází k omezení pohybů bránice. Těhotná při zvýšené námaze jakoby nemůže popadnout dech, nemůže se dodýchnout. Často se ze stejného důvodu dostavují trávicí potíže, nevolnosti a pálení žáhy. Proto lékaři doporučují, aby žena právě s ohledem na uspořádání orgánů v břišní dutině odpočívala a spala na levém boku.

Neobvyklé nejsou otoky končetin, a to hlavně nohou a nejčastěji na konci dne - způsobuje je zadržování vody. Jsou-li otoky lokalizovány kolem kotníků nebo na dolní části bérců, nepovažujeme je za projev onemocnění. Pokud se ale otoky objevují na celém těle a v obličeji, zejména pokud nemizí po nočním odpočinku, je potřebné vyšetření.

Otoky nohou a obličeje mohou signalizovat preeklampsii. Často ji také provází úporné bolesti hlavy, rozostřené vidění, nevolnosti a výrazné ubývání na váze. Objevuje se až ve druhé polovině těhotenství, přichází náhle a na její změny není připravena ani maminka, ani dítě - pro oba znamená vysoké riziko. S koncem těhotenství mizí, i když může vzácně přejít v eklampsii. Tento syndrom se projevuje silnými křečemi po celém těle, připomíná epileptické záchvaty a žena musí být pod nepřetržitým lékařským dohledem.

Pozor na tlak

Krevní tlak na počátku těhotenství nejdřív klesne. Pokud tento pokles dosáhne hodnot nižších než 110/90, může způsobit problémy. Nejspolehlivějším prostředkem ke zvýšení tlaku je pohyb a fyzická aktivita, velice omezeně káva. Pokud těhotná žena cítí únavu, měla by si - nejlépe vleže - odpočinout. Nastávající maminky by si měly dávat pozor na rychlé změny polohy, třeba při vstávání - tlak při nich může velice rychle a velice výrazně poklesnout a ženám pak hrozí závrať nebo mdloby. Také není vhodné, aby těhotná žena stála delší dobu na místě, v řadě u pokladny nebo v dopravním prostředku. Nízký tlak lze upravit podáváním léků, ale protože změny tlaku vedou i ke změnám v prokrvení dělohy a mohou ovlivnit vývoj plodu, měli bychom o této možnosti uvažovat až v krajním případě.

Vysoký tlak je ten, který vystoupí nad průměrnou hodnotu 140/90 - pro diagnózu stačí, aby hranice přesáhla jednu z těchto hodnot. Vysoký tlak je pro nasávající matku nebezpečný. Dítě přijímá všechny látky potřebné ke správnému růstu z placenty. Při zvýšeném tlaku dochází k potížím při přísunu kyslíku a živin do plodu a to má za následek zpomalení jeho růstu a vývoje. Zvýšený tlak může způsobit problémy nastávající rodičce, protože může poškodit tepny, ledviny a mozek. V některých případech zvýšený tlak provází i výskyt bílkovin v moči, což může vyústit ve zmíněnou preeklampsii.

Prevence preeklampsie v podstatě neexistuje. Riziko se můžeme snažit omezit pitím nejméně dvou litrů tekutin denně, omezit tuky a soli. Důležitý je dostatek odpočinku , spánku a žádný stres.

Posilování svalstva

Posilování svalstva je skvělý způsob přípravy těla na změny, které přicházejí v těhotenství. Tímto způsobem se můžeme vyvarovat bolestí zad nebo je zmírnit. Proto by se maminky měly zaměřit na svaly pánevního dna. Ty totiž nesou váhu dítěte, dělohy a břišních orgánů. Tyto svaly se nacházejí kolem vagíny, močové trubice a konečníku. Posílit je můžeme jejich sevřením, krátkou výdrží ve stažení a zase povolením.

I přes velkou nabídku předporodních kurzů cvičí převážná většina maminek sama. S přibýváním na váze se mohou objevit i bolesti. Dobrou prevencí je správné držení těla. Pro těhotnou ženu je velmi nevhodné stání, protože spolu se zvyšováním hmotnosti stoupá tlak na chodidla a klouby dolních končetin. Pravděpodobnost výskytu otoků je tedy také větší. Mírné otoky jsou běžnou záležitostí. Chůze je zdraví prospěšná. Při chůzi dochází k lepšímu prokrvení končetin a otoky tak opadávají. Odpočívat se dá i vsedě. Těhotná žen aby měla mít dolní končetiny zvednuté až do výše pánve, což zlepšuje odtok krve.

Bojíme se bolesti

Ženy se asi nejvíce ze všeho bojí porodních bolestí. Uklidnit je může, když se seznámí se způsoby jejich tlumení, a to jak přirozenými, tak medicínskými.

Nikdo nezjistil, proč porod bolí. Nemá to žádný fyziologický význam ani pro matku, ani pro dítě. Bolest při porodu přichází z několika zdrojů. Obecně spadají do tří kategorií:

• emocionální - vaše představa o bolesti
• funkční - sdělení těla, že se něco děje
• fyziologické - roztahování děložního hrdla.

Je důležité uvědomit si, že určitá míra bolesti je u porodu normální a funkční, sděluje vašemu tělu, co se právě děje a umožňuje vám se tomu přizpůsobit. Hlavní zdroj bolesti je otvírání děložního hrdla. Děloha je vybavena senzorickými nervy, které zaznamenávají roztahování. Roztahování děložního hrdla je hlavní činností  při porodu a je naprosto přirozené a normální. Signalizuje, že porod běží. Měnící se stupeň roztahování hrdla a měnící se stupeň bolesti pro ženu představují informaci, jak porod pokračuje. Bolest při porodu je nejlepším informátorem a má velmi pozitivní dopad na porodní proces. Děloha je obklopena dalšími orgány. Mohou přicházet impulzy od senzorických nervů, někdy bolestivé, z jiných zdrojů těla. Tlak na močopudný měchýř nebo skřípnutí nervu způsobené hlavičkou miminka - křížové bolesti. Tyto bolesti se mohou různit a většinou přicházejí mezi kontrakcemi, čímž signalizují, že něco stojí za pozornost odborníka.

Pohled na bolest při porodu jako na utrpení je součástí naší civilizace. V mnoha kulturách je porodní bolest přijímána jako nezbytná součást porodu. Bolest při porodu je přijímána bez obav, o rodící ženu se starají další ženy, které porodu rozumí. Pokud u vás odborník diagnostikuje fobii z bolesti a nepodaří se vám ve spolupráci s ním psychoterapeuticky fobii vyléčit, jste vhodnou kandidátkou na epidurál či císařský řez indikovaný pro fobii z bolesti.

Při porodu dochází k vyplavování hormonů, z nichž endorfiny jsou nejdůležitější, protože zajišťují pečovatelskou náladu matky. Maminka díky nim při prvním pohledu na své dítě zapomene na porodní bolest a je připravena o dítě pečovat. Mnoho žen, které porodily beze strachu, ať už vaginálně či operativně, tak několik hodin po porodu prohlašují, že chtějí rodit zase.

Tišení bolesti

Během porodu se používají nejrůznější anestetika (látky, které vyvolávají ztrátu citlivosti), analgetika (snižují bolest) a ataraktika (zklidňující léky). V porodnicích je standardně nabízena možnost využití medikace k utlumení bolesti. V budoucích maminkách je vyvoláván rozpor: těhotné ženy jsou nabádány, aby se vyhýbaly užívání léků během těhotenství, jakmile začne porod, jsou jim nabízeny léky proti bolesti jako bezpečné i pro jejich nenarozené děti. Rodícím maminkám je doporučováno, aby využívaly farmakologické metody tlumení bolesti.

Jedna z nejčastějších anestetických metod ke zmírnění porodních bolestí je epidurální analgezie. Používá se zhruba u 30 % rodiček. I když máte k těmto prostředkům odmítavý postoj, pamatujte, že přijmout podobný lék není žádná slabost. Do epidurálního prostoru (prostor mezi míšními obaly a stěnou páteřního kanálu) se speciální tenkou jehlou vstříkne malé množství směsi lokálního anestetika a opiátu. Místo vpichu je v oblasti horní bederní páteře, hloubka je individuální (4-6 cm). Vhodný okamžik podání epidurální analgezie určí porodník.

Dolsin je velmi silným analgetikem. Běžně se užívá k tišení silných bolestí zejména u pooperačních a úrazových stavů. Jeho použití může být ale provázeno množstvím nežádoucích účinků, i když v menší míře než u jiných podobných léků. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou možné snížení tlaku, euforie nebo naopak ospalost. Dolsin se v porodnictví užívá k tlumení bolesti , protože uvolňuje křeče svalstva.

Císařský řez

Strach z porodních bolestí nebo případného nástřihu určitě není důvodem, proč by těhotné ženy měly toužit po porodu císařským řezem. Odborníci připouštějí, že v ojedinělých případech může být i nadměrný strach nebo úzkost důvodem, proč se pro císařský řez rozhodnout. Důkladné poučení gravidní ženy o rizicích operace i spontánního porodu je základní podmínkou jeho provedení.

Dříve byla v podstatě jedinou indikací císařského řezu zúžená pánev nebo akutní porodní komplikace. Dnes jsou tyto indikace mnohem širší a méně závažné důvody se někdy sdružují.

Císařský řez se provádí, když:

• Má dítě nepříznivou polohu nebo když je dítě nadměrně velké, především vzhledem k anatomickým možnostem matky.
• Má-li matka vážné onemocnění srdce a nemůže podstoupit námahu, kterou přirozený porod představuje.
• Lékaři mohou doporučit „císaře" ženám se silnou krátkozrakostí, epilepsií, cukrovkou. To všechno jsou onemocnění, která představují pro matku i dítě jisté riziko.
• Často se provádí při vícečetném porodu.
• Císařský řez může být doporučen ženám kolem čtyřicítky, které rodí poprvé a které kromě věku splňují i další předpoklady.

Císařský řez je chirurgický výkon, který spočívá v otevření břišní stěny a dělohy a vyjmutí dítěte. Zpravidla se uskutečňuje v případech, kdy přirozený porod není možný, případně je pro matku nebo dítě rizikový. Je-li operace dopředu naplánovaná, může být uskutečněna při lokální nebo epidurální anestezii. V případě náhlých komplikací se dává přednost celkové anestezii.

Císařský řez se začíná vodorovným řezem v délce deset až patnáct centimetrů nad linií růstu ochlupení. Poté se nejčastěji podélně otevře děloha a vyjme se dítě i s celou placentou. Pak se děloha i břišní stěna zašije. Celá operace trvá cca 25 až 40 minut. Po zákroku zůstane na podbřišku jizva, která časem vybledne. Ideální je, když chirurg zašije ránu kožním stehem. Po půl roce pak jizva vypadá jako tenká čára. Vrátit se do původní kondice po císařském řezu většinou netrvá o moc déle než po porodu přirozenou cestou. Rozdíl je především v prvních dnech, kdy ženu budou jako operovanou pacientku živit infuzí. Po třech až čtyřech dnech se žena může starat o dítě jako ostatní maminky. Doporučuje se dva měsíce vyhnout se větší fyzické zátěži, zejména zvedání těžkých břemen.

Strach z porodu

Jednou z nejdůležitějších příprav na porod je snažit se nebát porodu. Samozřejmě mít strach je přirozené, ale nic se nemá přehánět a přehnanými obavami uškodíte nejvíc sobě. Nejdůležitější pro nekomplikovaný průběh porodu je pohoda v rodině a pozitivní naladění maminky.

Úspěšným postrachem mladých rodiček jsou příběhy jejich maminek a tchýní. Vzhledem k tomu, že rodily před 20-30 lety, kdy byla péče o matky na jiné úrovni, zvláště v oblasti boje proti bolesti, jsou tyto hrůzné příběhy naštěstí minulostí. Nepřítelem je leckdy i internet, kdy se v různých diskusích maminky svěřují se svými zážitky při porodu. Každá gravidita probíhá odlišně. Nelze aplikovat pozitivní nebo negativní zkušenost jedné ženy na průběh gravidity u ženy jiné. Ve většině případů porod probíhá naprosto hladce. Předem počítat s komplikacemi není třeba.

Některé maminky se snaží bránit obavám tím, že se systematicky vyhýbají informacím a tvrdí, že přece ženy rodily odjakživa a vždy to zvládly. Ale právě tyto ženy pak bývají obvykle vyvedeny z míry a nedokážou příliš spolupracovat. Není nad to se na porod pořádně připravit. K tomu nejlépe slouží kvalitní předporodní kurzy, a to nejen proto, že jsou příležitostí k setkání s ostatními ženami, které mají obdobné obavy, ale především proto, že se na nich nastávající maminka dozví od odborníků, proč a jak vše probíhá, dostane se jí odpovědí a případně vysvětlení nejasností.