Holčičí trápení

Zánět rodidel (vulvovaginitis) není jen problémem dospívajících a dospělých žen, ale může potrápit i malé děvčátko. U malých holčiček je zánět způsoben nejčastěji bakteriemi střevní flóry. V období pohlavního dospívání se pak mohou vyskytovat všechny typy vaginálních infekcí jako u dospělé ženy. Vulvovaginitida může být také součástí jiných celkových onemocnění, zejména těch, která bývají způsobena streptokoky (angíny, záněty středouší, spála). Vzniku zánětu může nahrávat těsné a neprodyšné oblečení.

Ukazatelem je výtok

Asi šest týdnů po narození kolují v krvi děvčátka matčiny hormony, které se postupně z organismu dítěte vylučují. Z otvoru v panenské bláně vytéká hlen, což je důležitou známkou, že její děloha a pochva jsou správně vyvinuty. Asi u pěti ze sta holčiček se zabarvuje krví, což ale záhy odezní a nevyžaduje žádnou léčbu.

U novorozenců a v počínající pubertě se setkáváme s fyziologickým výskytem výtoku (fluor neonatalis, fluor pubertalis purus). Tento výtok je hlenovitý, čirý, někdy jen lehce nakysle páchnoucí a je způsoben prudkými hormonálními vlivy. V klidovém období musíme naopak považovat jakýkoli výtok za příznak patologický. Výtok z rodidel je něco jako rýma. Je to bakteriální nebo hnisavý sekret, který vylučuje podrážděná a zánětem napadená sliznice. Hnisavý výtok bývá nažloutlý nebo nazelenalý, zapáchá. Dalším příznakem je zarudnutí a svědění rodidel. Holčička se pak často škrábe, je to pro ni nejen nepříjemné, ale hrozí i zavlečení infekce do močových cest. Při nedokonalém odběru vzorku moči může fluor naopak způsobovat falešně pozitivní bakteriologický nález. Dítě si obvykle samo výtoku nevšimne, ale udává pálení a svědění.

Určitě je nutné zajít k dětskému gynekologovi. Je nutné vyšetření mikrobního obrazu poševního. Při každém masivním výtoku by měla být provedena vaginoskopie, neboť masivní výtok může být příznakem cizího tělesa v pochvě. Vlastní terapie spočívá v lokálním ošetření pochvy (výplachy, zavádění čípků). Při větším svědění je vhodné užívat antihistaminika. U pubertálních dívek může opakovaný zánět rodidel způsobit vzestup infekce až do vyšších částí rodidel, tedy především na vejcovod a vaječníky.

Bolesti břicha

Maminky by měly navštívit dětského gynekologa i v případě, že si děvčátko často a opakovaně stěžuje na bolesti bříška. Dívka může být postižena zánětem vnitřních rodidel čili adnexitidou, známou pod nepřesným pojmem zánět vaječníků. U dětí je nejčastěji způsobena přenosem infekce ze zanícených částí trávicího ústrojí, nejčastěji ze slepého střeva. Nebývá to tak často při akutním a odoperovaném zánětu slepého střeva, ale častěji při chronickém zánětu nebo při opakovaném dráždění, zejména je-li léčeno ledováním bříška a operace byla odkládána.

Hygiena a vhodný oděv

Pro zdravý vývoj rodidel je důležitá správná hygiena. Zevní rodidla by se měla omývat ráno a večer pod tekoucí vodou. Pozor však na přehnanou očistu. Běžná parfémovaná mýdla nejsou kvůli své zásaditosti vhodná, protože dráždí sliznici.

U miminek a batolat se nemá ponechávat na rodidlech bílý povlak, tzv. smegma, který se stává živnou půdou pro bakterie. Zůstanou-li tímto mázkem rodidla slepena, může to dokonce vést až ke srůstu rodidel. Rodidla malého děvčátka se musí denně při mytí vyčistit tak, že prsty šetrně oddálíte velké stydké pysky a opatrně vymyjete žínkou všechny nečistoty. Na opruzeniny používejte krém, u děvčat nikdy ne zásyp, který se ve vlhkém prostředí mění ve žmolky a dráždí pak rodidla.

Pozor na užívání nesprávného typu nočníku s výčnělkem vpředu, o který se může malá holčička poranit. Jestliže se z něho na chvíli zvedne a nočník posune o něco dozadu, může pak opětovně dosednout právě na výčnělek a zranit se. V předškolním věku se holčičky nejčastěji poraní při pádu rozkročmo na hranu vany nebo o rám kola.

Je důležité naučit dítě správné hygieně po toaletě. Především utírat se po stolici toaletním papírem od konečníku směrem dozadu, aby se nepřenesly bakterie do rodidel. Ale i po vymočení je nutné se zlehka osušit papírem, protože zasychající moč se rychle infikuje, vytváří se v ní čpavek, což způsobuje zápach a pálení a dráždění sliznic i kůže.

Pevné a málo propustné džíny „nedýchají", což přispívá k vlhkosti a zapaření rodidel. Bakterie přítomné na vnějším okraji močové trubice v nepřiměřeném vlhku a těsných, umělých neprodyšných kalhotách způsobují opruzeniny a výtok. Spodní kalhotky je nutno denně měnit a měly by být čistě bavlněné. Díky tomu, že jsou prodyšné, lépe odvádějí vlhkost a lze je prát v pračce při vysoké teplotě a přežehlit. Na umělohmotném prádle se ani po dobrém vyprání nezničí všechny choroboplodné zárodky, zejména kvasinek. Z hlediska zdravé funkce močových cest je vhodné, aby děvčátka dostatečně pila a pravidelně močila a chodila na stolici.

Záněty v dospělosti

Nepříjemnému onemocnění malé pánve, mezi které patří zánět dělohy, vaječníků nebo vejcovodů, se málokterá žena vyhne. Nemoc malé pánve je označována v lékařství jako Pelvic Inflammatory Disseases, zkráceně PID. Nejvíce tyto záněty postihují ženy mezi 20. a 35. rokem a v průběhu života jím bývá postiženo 10 až 15% žen. Pokud nejsou záněty malé pánve včas léčeny, mohou být skutečně nebezpečné. Uvádí se, že až 12 % žen trpí po prvním prodělaném zánětu neplodností. Už jeden prodělaný a neléčený zánět zvyšuje riziko mimoděložního těhotenství, protože vejcovody se mohou stát pro oplodněné vajíčko neprůchozí.

Trpíte-li nazelenalým nepříjemným poševním výtokem, máte zesílené menstruační bolesti a při pohlavním styku cítíte bolest provázenou krvácením nebo křečí v podbřišku, pravděpodobně vás zánět postihl. Gynekolog palpačním vyšetřením zjistí místo, z něhož bolest vychází. Výtěr z pochvy a děložního krčku umožňuje kultivaci vzorku přítomné bakterie. Její určení pak vede ke stanovení nejúčinnější léčby.

Známe tři stupně zánětů podle jejich intenzity - lehké, střední a těžké a určují se i podle samotného průběhu zánětu. Průběh onemocnění závisí na původu infekce, rychlosti, s jakou infekce postupuje a samozřejmě na obranyschopnosti organismu. Velkou roli hraje včasné zahájení léčby, aby zánět proběhl bez následků.

Hlavním lékem v boji proti bakteriím, které zánět vyvolaly, jsou antibiotika. Pokud je zánět mimořádně silný, je nezbytná hospitalizace. Vhodným podpůrným prostředkem při léčbě jsou léky systémové enzymoterapie, které v kombinaci s antibiotiky zvyšují účinnost antibiotik a jejich průnik do těžko přístupných tkání. Bohužel ne vždy je první léčba antibiotiky účinná. To platí hlavně v případě chlamydiové infekce, jejíž původce v organismu často přetrvává i po prodělané léčbě antibiotiky. Zánět pak často přechází do chronické podoby. Důležité je dobrat léky i v případě, že žena už necítí žádné potíže. Nedodržení léčby zvyšuje riziko opakovaného zánětu.