Starosti s vaječníky

Nemocí vaječníků je celá řada - nejčastěji bývají vaječníky postiženy zánětem, poměrně běžně se v nich vyvářejí také cysty. Největším rizikem je vznik nádoru, který se dlouho nijak neprojevuje.

Vaječníky, ženské pohlavní orgány, ve kterých vajíčko začíná vyzrávat, jsou umístěny na koncích páru tub - tzv. vejcovodů. Vejcovody ústí do dělohy. Vaječníky jsou důležité ze dvou důvodů: tím prvním je produkce pohlavních hormonů, které ovlivňují menstruační cyklus. Druhým je skladování ženských pohlavních buněk, vajíček. Ta jsou uložena ve folikulech, drobných kulovitých útvarech. V průběhu menstruačního cyklu ženy vždy několik z nich zraje, ten největší folikul pak praskne a vajíčko je vyplaveno do vejcovodu. Ovulace obvykle nastává devět nebo deset dní po skončení menstruace, ale působí zde celá řada faktorů, které mohou tento „časový harmonogram" změnit. Stačí menší onemocnění, únava, stres nebo úzkost a pravidelný měsíční cyklus může být narušen.

Z milionu spermií, které muž vstříkne do vagíny, jich asi jen 1000 doputuje až k vejcovodu. Tam mohou spermie přežít maximálně tři dny, i když nejsou ojedinělé případy, že přežijí i sedm dní. Vajíčko má průměrnou délku „životnosti" pouhé dva dny. Takže žena je plodná každý měsíc asi pět dní - tři dny před ovulací a dva dny po ní. Jestliže k oplodnění nedojde, vajíčko odumírá a odchází z těla ven. Dokonce i po oplodnění musí ještě zárodek projít složitým buněčným dělením až do podoby jakéhosi shluku buněk a tento útvar, aby se mohl dále vyvíjet, se musí zachytit na stěně dělohy. Naděje, že se to podaří, je asi padesát ku padesáti. V opačném případě vajíčko dělohou jednom projde a z těla samovolně odejde. Pár se považuje za neplodný teprve tehdy, jestliže nedojde k početí po dvanácti měsících pravidelného pohlavního styku.

Příčiny ženské neplodnosti

Vaječníky jsou příčinou neplodnosti až u čtyřiceti procent žen, kterým se nedaří otěhotnět. Podmínkou pro otěhotnění je mimo jiné zrání vajíčka, přítomnost ovulace a průchodný alespoň jeden vejcovod. Je mnoho důvodů, proč žena nemůže mít děti. Příčinou může být nepravidelná ovulace (vajíčko se neuvolňuje pravidelně), takže je těžké odhadnout nejlepší dobu pro oplodnění. Nebo je nějak narušena produkce hormonů, které řídí menstruační cyklus. To může být způsobeno užíváním léků, infekčním onemocněním, ale i problémy nervového charakteru. Zablokování či poškození vejcovodu brání vajíčku, aby se dostalo až do dělohy. Děloha může od narození zcela chybět, ale také mohla být poškozena např. při předčasném porodu. Děloha s poškozenou sliznicí neumožní, aby se v ní vajíčko mohlo uchytit. Imunitní systém některých žen reaguje na mužské spermie jako na choroboplodné zárodky a ničí je tím, že vytvoří protilátky, které proti spermiím zaútočí, a k oplodnění tak nemůže dojít. Někdy jsou spermie poškozeny chemickým složením hlenu v hrdle děložním, což je kanál vedoucí do dělohy, nebo jim není dovoleno projít až do dělohy.

Syndrom polycystických vaječníků

Podstatou tohoto onemocnění je nerovnováha hormonů. Ve vaječnících se tvoří větší množství cyst a nenastává ovulace. Nemoc poznáte podle vynechávající nebo zcela nepřítomné menstruace, přibývání na váze a výrazného ochlupení. Pro lékaře je typickou známkou zvýšení hladiny mužských pohlavních hormonů. Diagnózu lékař určí při gynekologické prohlídce a upřesnění na základě odběru krve pro určení hladin hormonů a pomocí ultrazvuku.

K léčbě se užívají hormonální léky. Nadměrný vznik cyst se potlačuje pomocí antikoncepčních pilulek. Předpokládá se, že když žena po léčbě pilulky vysadí, její vaječníky budou znovu fungovat normálně. Když se ani po hormonální léčbě netvoří vlastní vajíčka, nebo se ženě stále navzdory přítomnosti vajíček nedaří otěhotnět, je řešením darování vajíčka od anonymní dárkyně. Pro úspěšnou léčbu je dobré, když je syndrom polycystických ovarií objeven dřív, než žena začne toužit po dítěti. Pokud konzervativní léčba selže, další možností je chirurgické řešení. Při operaci se buď odebere část vaječníku, nebo se provede tzv. ovariální dribling. Při něm je do vaječníku laparoskopicky několikrát zavedena speciální jehla, která působí na tkáň vysokofrekvenčním proudem.

Ženy, které tímto syndromem trpí, častěji onemocní cukrovkou a poruchami oběhového systému v důsledku aterosklerózy, hrozí jim ve větší míře spánkové apnoe a kožní poruchy vyznačující se pigmentací pokožky.

Pozor na cysty

Cysty jsou váčky vyplněné tekutinou nebo hlenem. Většina cyst vzniká v důsledku menstruačního cyklu a ženu nijak neohrožují. Cysty často samy zaniknou. Rizikem je ale jejich prasknutí, které vede k vnitřnímu krvácení. Projevuje se značnou bolestí v oblasti břicha. Některé cysty jsou projevem endometriózy, nemoci, při které tkáň děložní sliznice prorůstá mimo děložní dutinu. Říká se jim čokoládové, protože tekutina uvnitř má hnědou barvu.

Ovariální cysty vznikají, nedojde-li v průběhu menstruačního cyklu k ovulaci a folikul vyplněný tekutinou dál roste. Mohou v průměru dosáhnout až 12 cm, avšak zpravidla není třeba je operovat. Cysty jsou často způsobeny hormonálním stavem organismu, pokud se upraví, obvykle zmizí.

Lékař by však nad nález cysty neměl nechat bez povšimnutí. I když jsou cysty na vaječnících v naprosté většině případů neškodné, někdy se pod ultrazvukovým obrazem cysty může skrývat závažnější problém. Cysty se totiž vzhledově podobají nádorům a někdy je těžké je rozlišit. Pokud má lékař podezření na nádor, může provést punkci. Z cysty se odebere vzorek, který se pošle k histologickému rozboru. To, jaký postup gynekolog zvolí, záleží na více faktorech, hlavně na věku ženy a obrazu cysty. Lékař ji může nadále sledovat nebo zvolit operační zákrok. Lékař by měl zpozornět hlavně u žen v přechodu. V tomto věku je totiž mnohem větší riziko, že už nejde o neškodnou cystu, ale nádor. Prevencí vzniku cysty je užívání antikoncepce s vyšší dávkou hormonů.

Obávaná rakovina

Ne všechny nádory na vaječnících se musí nevyhnutelně spojovat s rakovinou. Nezhoubné nádory - kystomy - se totiž tvoří poměrně často. Rostou pomalu, ale zato značně, někdy dosahují i průměru 20 až 30 cm. Do okolních tkání neprorůstají, ale tlačí na ně. Většina nádorů se chová dlouho bezpříznakově. Mezi nejčastější projevy patří pocit plnosti nebo zvětšování objemu břicha. Kystomy se odstraní operativně a vzhledem k tomu, že nemetastázují, operace léčbu ukončí.

Záludné je to, že rakovina vaječníků se na počátku takřka neprojevuje. Až v pokročilejším stavu se dostavují bolesti, únava nebo zvětšení břicha. Přijít na vyšetření včas je životně důležité. Tento druh rakoviny se totiž velmi rychle rozvíjí. Naštěstí nejde o příliš rozšířený typ zhoubné nemoci. Ohrožuje hlavně ženy, v jejichž rodinách se tato choroba vyskytla

Zánětlivé onemocnění pánve

Mladší ženy a ženy středního věku nejčastěji trápí zánětlivá onemocnění pánve. Jde o  infekci, která vzniká v pochvě nebo děložním hrdle, proniká do vejcovodů a nakonec může napadnout i vaječníky.

Onemocnění způsobují hlavně dvě pohlavně přenosné bakterie. Na prvním místě je Chlamydia trachomatis a vzácněji Neisseria gonorrhoeae, což je původce kapavky. Chlamydiové infekce u žen často doprovázejí jen lehké výtoky, případně mírné bolesti v podbřišku připomínající běžné menstruační bolesti. Někdy nemoc způsobuje slabé krvácení po styku, které je způsobeno křehkostí napadených sliznic. Záněty způsobené chlamydiemi se přes děložní hrdlo šíří do děložní sliznice, zasáhnout mohou i vejcovody a ve vážných případech může infekce proniknout i do dutiny břišní. Nejzávažnějšími následky chlamydiových infekcí jsou neplodnost a chronická pánevní bolest.

Lehčí stupeň nemoci přitom vůbec nemusíte zpozorovat, těžší se projevuje výraznými bolestmi v podbřišku, žlutým až nazelenalým výtokem z pochvy, nevolností, někdy zvracením, třesavkou a teplotou nad 38 °C. Nutná je léčba antibiotiky, v těžších případech i pobyt v nemocnici. V důsledku zánětu se mohou na vaječnících tvořit srůsty, které pak brání otěhotnění a způsobují bolesti při ovulaci.