Bolesti hlavy

Většinu lidí občas postihne bolest hlavy, která je většinou neškodná. Značná část populace však trpí silnými, chronickými bolestmi. Příznaky se liší případ od případu, někdy se projeví všechny, jindy jen některé z nich. Bolesti hlavy však mohou být známkou vážného onemocnění.

Bolest hlavy bývá většinou mírná a neškodná, obvykle se jí zbavíme odpočinkem nebo požitím volně prodejného prostředku proti bolesti. Někdy je však bolest silná a může signalizovat vážné potíže, jako je např. mozková mrtvice nebo zelený oční zákal. Některé bolesti jsou chronické, postižený jimi trpí téměř denně, měsíce či dokonce roky.

Nejčastěji nás trápí takzvané primární bolesti hlavy, vyskytují se ve zhruba osmdesáti procentech případů. Jde o potíže vzniklé samy o sobě, nejsou spojeny s žádným jiným onemocněním, Patří sem migréna, ale také tenzní bolest hlavy, tedy bolest z napětí, a taky bolest zvaná cluster headache (jedná se o velmi prudké a kruté bolesti kolem očí a ve spáncích).

Devadesát procent všech bolestí hlavy je způsobeno napětím. Vytrvalá, tupá bolest se soustředí do temene, do spánků a týla. Bývají následkem ztuhnutí svalů způsobeného stresem, únavou nebo špatným držením těla. Příčinou bolestí mohou být i deprese, zhoršené mezilidské vztahy doma i v práci nebo sedavé zaměstnání. To vše může vyvolat poruchu ve změně napětí a prokrvení šíjových, obličejových a krčních svalů. To utiskuje a dráždí nervy a cévy směřující k mozku. Pak se objeví tupá, vytrvalá a silná bolest, která se soustřeďuje do temene, spánků a týla. Bolest z napětí dokáže potrápit půl hodiny, ale také několik dnů.

 Velmi často bolesti hlavy způsobují blokády krční páteře. Člověk může léta trpět na bolesti zad, pak náhle začnou bolesti hlavy a on si ani neuvědomí, že bolest je od blokád. V těchto případech pak nezabírají analgetika ani myorelaxancia, naopak zatěžují žaludek, játra, ledviny a stav se horší. Zde je jediná pomoc, a to páteř odblokovat.

Migrény mohou být velmi silné, často je doprovází nucení na zvracení a poruchy vidění, jako jsou např. záblesky. Příčiny migrény nejsou dosud známy, ale bolest s největší pravděpodobností souvisí se změnami průtoku krve mozkem.

Sériové (kumulované, tzv. cluster headache) bolesti mohou být dokonce ještě mučivější než migrény. Bolest se začíná v oční krajině a šíří se do celé poloviny hlavy. Sériovými bolestmi trpí více muži než ženy. Propukají náhle, jedenkrát až třikrát denně, ataky se ostavují po několik dnů i týdnů. Bolest trvá od čtvrt hodiny do tří hodin a doprovázet ji může slzení a podlité oči s překrvenými spojivkami, pocení na celém obličeji, pokles nebo otok očního víčka či ucpaný nos. Tyto série se pak opakují s přestávkami po několik měsíců či let, než odezní. Po nějakém čase se mohou vrátit. Příčiny těchto bolestí nejsou dosud známé. Zmírnit cluster headache lze odpočinkem v temné místnosti, ale ne vleže, to by mohlo bolest ještě zhoršit. Cluster headache je poměrně vzácná, touto bolestí trpí asi jedno procento populace, častěji muži kuřáci.

Mezi sekundární bolesti hlavy patří častěji potíže spojené s nachlazením - bolest čelních dutin je způsobena infekcí nebo ucpáním čelních dutin (sinusitida). Za čelem a kolem očí se objeví bolest, v dutinách tlak - za vše může městnání tekutiny a hlenu v dutinách. Nejčastěji trpí zánětem dutin kuřáci, alergici a lidé, kteří přicházejí často do styku s infekcí. Příznaky bakteriálního akutního zánětu při léčbě antibiotiky trvají obvykle pouze několik dní. Sinusitida virového původu odezní sama. Příznaky chronického zánětu dutin bývají mírnější než u akutní formy. Chronická sinusitida není obvykle doprovázená silnou bolestí hlavy, ale bývá příčinou městnání hlenu v dutinách a výtoku z nosu, které mohou trvat několik měsíců nebo let.

Hlava bolí také v důsledku dehydratace, signalizovat ale může i vážnější nemoc - zmíněný zelený zákal, mozkovou mrtvici, dále nádor na mozku  nebo meningitidu.

Migréna

Migréna se vyskytuje častěji u žen než u mužů a postihuje prakticky všechny věkové skupiny. V dětství je častější u chlapců a kolem puberty se poměr obrací ve „prospěch" dívek. Největší počet migreniků je mezi 30.-40. rokem života.

Příčiny vzniku migrény nejsou dosud bezpečně známy. Její vznik ale souvisí se změnami v průtoku krve mozkem, určitou úlohu hrají dědičné dispozice, stres, některé druhy potravin, léky, změny počasí, množství spánku nebo hormonální změny.

Děje, které se odehrávají před záchvatem migrény a během něho v mozku jsou velmi složité a výsledným stavem je jednoduše řečeno přecitlivělost některých nervových okruhů, vedoucích k vyplavování látek, které rozšiřují mozkové cévy a zpětně udržují stav větší citlivosti. Tyto látky dnes již dobře známe. Nevíme ale přesně, proč určitý okruh osob reaguje v jistou chvíli na uvedené zevní a vnitřní podněty.

Běžný záchvat migrény trvá bez léčby několik hodin, maximálně tři dny.. Dostaví se silná pulzující bolest, často pouze na jedné straně hlavy, nejvíce v oblasti čela, oka či na jednom nebo druhém spánku. Vše může doprovázet nevolnost nebo zvracení, vadit vám může světlo i zvuky. Asi po 72 hodinách následuje konečná fáze, při které dotyčný cítí celkovou únavu, bolí ho všechny svaly a postupně se vrací do „normálu".

Na blížící se migrénu vás může upozornit několik příznaků. Objevit se mohou pár dnů až hodin před nástupem záchvatu. Jde většinou o přecitlivělost na okolní podněty, neklid, podráždění, depresi, poruchy řeči, špatné sny, ztuhlý krk a velmi časté poruchy vidění. Tzv. aura předchází vlastním bolestem hlavy a projevuje se přechodnou poruchou zraku a různými poruchami zorného pole. Při ní lze vidět pár minut zrakový vjem v některé části zorného pole, který se pohybuje v závislosti na pohybu vašich očí. Oblast se bude lesknout, blikat, vlnit se nebo třpytit. Jde o zmíněný výpadek zorného pole. Když zmizí, v několika minutách se objeví bolest.Vzácněji předchází migréně porucha hybnosti končetin.

I když se jedná o civilizační onemocnění související se stresem, často nás migréna přepadne třeba na dovolené nebo během volného víkendu. Náš organismus reaguje na tuto pozitivní změnu opožděně. Ve chvíli, kdy se cítíme uvolněně, se dostaví migréna. Jedná se o podobný efekt, jako když si při dlouhodobém stresu říkáme, že už to nemůžeme vydržet. Bohužel kolaps nebo vyčerpání se dostaví ve chvíli, kdy už je stres za námi.

Jako prevence se doporučuje pravidelný denní režim. Do jídelníčku zařaďte rybí tuk, potraviny bohaté na měď (ořechy, semena, olivy) a zeleninu (hlavně mrkev, špenát, celer, petržel, červenou řepu, okurky, ředkvičky). Důležité je zbytečně se nenervovat  a dopřát si pobyt na čerstvém vzduchu. Někdy dokáží od migrény pomoci metody alternativní léčby, třeba akupresura nebo jóga.

U klasických migrén je zakázána hormonální antikoncepce vzhledem k možnosti vzniku až cévní mozkové příhody. Proto svého gynekologa upozorněte, že trpíte migrénami.

Jak zabránit bolesti hlavy

• Pokuste se zjistit, co vaše bolesti způsobuje, a podle toho se řiďte.
• Důležité je správné držení těla - nehrbte se, seďte rovně, držte hlavu zpříma.
• Protáhněte si krční svaly. Povolte ramena, jemně tlačte hlavu dopředu a otáčejte ji doleva - doprava.
• Ulevit může také masáž šíje. Začněte v místě, kde se krční svaly připojují k lebce, pokračujte dolů až k ramenům a pak zase zpátky k lebeční spodině.
• Deset minut si masírujte čelo a spánky. Položte dva prsty na střed čela k vlasové linii. Jemným tlakem přejíždějte od středu čela k oběma spánkům a zpět.
• Dodržujte stejný spánkový režim (zhruba 6,5 hodiny denně) pokud možno i ve volných dnech. Velké odchylky vyvolávají bolesti hlavy.
• Při psaní a čtení mějte dostatek světla. Mhouření očí napíná svaly, ty tuhnou a pak přichází bolest. Každou hodinu si udělejte desetiminutovou přestávku.
• Domníváte-li se, že je bolest hlavy způsobena nějakou alergií, snažte se zbavit prachu a plísně. Nechoďte ven, je-li ve vzduchu vysoký obsah pylu.

Žádnou bolest hlavy nepodceňujete a v případě jakýchkoli neobvyklých příznaků vyhledejte lékařskou pomoc. O vyšetření požádejte, dostavují-li se bolesti hlavy nejméně jednou za týden nebo trvají déle než čtyřiadvacet hodin.