Kód pojišťovny

Lumbální punkce

Ilustrační obrázek

Mozkomíšní mok je sterilní kapalina, která obsahuje malé množství bílkovin a sacharidů. Cirkuluje okolo mozku a míchy a chrání je před poraněním. Některá onemocnění centrálního nervového systému mohou vyvolat změny v jejím složení, proto je její vyšetření velkým přínosem. Lékaři používají k odběru vzorku mozkomíšního moku tzv. lumbální punkci.

Co lze z vyšetření vyčíst?

Ze získaného vzorku mozkomíšního moku se vyšetřuje obsah bílkovin a sacharidů (glukózy) a také počet bílých krvinek (leukocytů). U zánětlivých onemocnění, jako je např. roztroušená skleróza, množství bílkoviny v moku stoupá, při bakteriálních infekcích a nádorech klesá koncentrace sacharidů. Mozkomíšní mok je možné vyšetřit pod mikroskopem, aby se zjistila případná přítomnost mikroorganismů nebo abnormálních nádorových buněk.

Nejčastější diagnostikovaná onemocnění

Mezi nejčastěji diagnostikovaná onemocnění pomocí lumbální punkce patří zánět mozkových blan (meningitida). Mozkové blány jsou vazivové obaly s krevními cévami, které obalují mozek a míchu. Příčinou zánětu mozkových blan mohou být různé mikroorganismy - bakterie, viry nebo prvoci. Ke změnám ve složení mozkomíšního moku může dojít také při zánětech mozku, abscesech (hnisavých zánětech) nebo při nádorech mozku a míchy a po různých typech krvácení do mozkomíšního prostoru.

Meningitida

Počátek onemocnění je často záležitostí několika málo hodin. Typickým příznakem je silná bolest hlavy, obvykle provázená bolestí v očích a světloplachostí. Postižený má horečku a cítí se schváceně. Někdy má ztuhlou šíji, žaludeční nevolnost a zvrací. Může být ospalý nebo zmatený. U malých dětí je hlavním příznakem horečka, zvracení, špatná chuť k jídlu, zvýšená podrážděnost nebo křeče. U kojenců může k diagnóze přispět vyklenutí měkkých částí lebky, ochablé svalstvo a ztuhlá šíje. Rozlišuje se virový a bakteriální původ nemoci.

Virová meningitida

Je častější a méně nebezpečná. Její příznaky se podobají chřipce se silnou bolestí hlavy. V tomto případě nejsou nutná antibiotika  a je nutná pouze jednoduchá ošetřovatelská péče.

Bakteriální meningitidy

Nejčastěji se jedná o zánět vyvolaný meningokokem. Vyskytuje se v podobě malých epidemií a může probíhat ve dvou formách. První z nich je velmi nebezpečná : začíná náhle silnou bolestí hlavy, šokem a kožní vyrážkou. Smrt nastává velmi rychle, někdy i během pouhých 12 hodin, takže nejdůležitější je okamžitá léčba. Druhá forma je častější, projevuje se příznaky nachlazení, které trvají jeden až dva dny a po nich následuje silná bolest hlavy a vyrážka.

Pneumokoková meningitida

Je mnohem častější u lidí starších 45 let. Existuje riziko trvalého poškození. Tento typ onemocnění není příliš nakažlivý a nevyskytuje se v epidemiích.

Hemofilová meningitida

Vyskytuje se u dětí do čtyř let. Je velmi podobná předchozím typům, ale je při ní obzvlášť důležitá správná diagnóza, protože nereaguje na penicilin  a místo něj se musí použít jiná antibiotika. Dětem je nyní k dispozici očkování proti kmenu B tohoto původce mozkových blan.

Tuberkulózní infekce

Vyskytuje se spíše u přistěhovalců z oblastí, kde je tuberkulóza častá. Zvýšenému riziku jsou vystaveny děti a podvyživení lidé. Zánět tuberkulózní meningitidy je pomalý a příznaky jsou zpočátku nenápadné a může trvat celé týdny než se nemoc projeví naplno. Potom však probíhá rychle a neléčený pacient záhy umírá. Důležité je také vyšetření blízkých pacienta, aby se zabránilo šíření tuberkulózy.

Jaká je léčba?

U převážné většiny zánětu mozkových blan spočívá léčba v podávání vysokých dávek antibiotik co nejdříve od stanovení diagnózy. Nezbytná je také vhodná ošetřovatelská péče a izolace pacienta, podávány jsou další nezbytné léky jako analgetika při bolestech hlavy, protikřečové látky při záchvatech a sedativa. Většinou jsou léky podávány nitrožilní cestou.

Komplikace

Někteří lidé jsou zánětem blan ohroženi více. Jedná se především o ty,  u kterých je možný přímý přístup vzduchu, např. stavy po úrazech, zlomeninách spodiny lební nebo horní čelisti nebo lidé s rozštěpem páteře. Další rizikovou skupinou jsou lidé s poruchou imunity a mladí lidé. Ke komplikacím nemoci patří hluchota, mentální postižení, mozková obrna nebo epilepsie. Pro všechny druhy zánětu mozkových blan je důležitá včasná diagnóza, protože dokáže zachránit život.

Jak se provádí lumbální punkce?

Toto vyšetření se provádí tak, že vyšetřovaný se položí na okraj lůžka, pokrčí dolní končetiny. Vyšetření se může také provádět v sedě. Malý okrsek zad se pečlivě vydesinfikuje antiseptickým roztokem. Pod kůži se vstříkne místní anestetikum, aby se okolí vpichu umrtvilo. Následně se skrz kůži zavede do páteřního kanálu punkční jehla. Jakmile lékař ucítí, že pronikl do páteře, odstraní z jehly mandrén a zachytí vytékající mozkomíšní mok do zkumavky.

K zavedené jehle lze také připojit manometr a změřit tlak mozkomíšního moku. Jakmile se jehla odstraní, musí pacient setrvat nejméně šest hodin ve vodorovné poloze, aby se předešlo bolestem hlavy.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.