Vše o kůži

Kůže patří mezi nejdůležitější orgány našeho těla. Celková plocha je průměrně 1,85 m2 a její váha je zhruba 4,5 kg. Tloušťka kolísá mezi 1- 4 milimetry. Nejsilnější je kůže v oblasti zad a na končetinách, naopak nejtenčí je na očních víčkách a velmi tenká kůže je u novorozenců. Pod kůží se ukrývá vrstva podkožního tuku.

Funkce kůže

Kůže plní tyto důležité funkce: ochranné, termoregulační, percepční, vylučovací. Tělo je tak chráněno před působením mechanických, chemických a fyzikálních faktorů, brání nadměrnému vniknutí škodlivých mikroorganismů do těla, zadržuje v těle tekutiny a současně brání úniku potřebných látek z těla ven. Kůže a podkožní tuk také slouží jako tepelný izolátor. Pomocí pokožky se mohou z těla potními žlázami uvolňovat různé látky.

Z čeho se skládá kůže?

Kůže se skládá z těchto částí:

pokožka (epidermis) - na jejím povrchu je lipidový film
škára (dermis) -ze škáry vybíhají malé výběžky, které zapadají do odpovídajících prohlubní v pokožce
podkožní vazivo - součástí kůže jsou také přídatné kožní orgány (žlázy, vlasy, nehty)

Kožní film je umístěn na rozhraní povrchu kůže a vnějšího prostředí. Skládá se z produktů mazových a potních žláz a olupujícími se rozpadajícími se částmi zrohovatělé vrstvy.

Mazové žlázy

Nacházejí se v kůži celého těla, chybějí pouze v oblasti dlaní a chodidel. Ve větší míře jsou vázány na vlasový folikul (váček), do něhož ústí, ale existují také bez něj. V kůži je zhruba 300 tisíc mazových žláz. Nejsou rozloženy rovnoměrně a nejvíce se jich nachází ve střední části obličeje, na horní polovině zad a nad hrudní kostí. Mazové žlázy produkují kožní maz. Denně se vytvoří asi dva gram mazu.

Potní žlázy

Dělí se na malé a velké. Malé potní žlázy jsou uloženy v kůži celého těla a nejvíce se jich nachází v dlaních a chodidlech, nenajdeme je pouze v oblasti nehtového lůžka a na rtech. Jsou uloženy daleko hlouběji než mazové žlázy a jsou obaleny blankou. Produkují pot, kterého se za den vytvoří 500- 1000 ml. Hlavní složkou je chlorid sodný a jeho koncentrace závisí na množství potu a složení potravy. Nadměrná sekrece potu se zvyšuje za teplého počasí, při horečce, tělesné námaze a strachu. Malé potní žlázy vykonávají funkci vyrovnávací, kdy vyrovnávají teplotu mezi organismem a vnějším prostředím a produkují na povrch pokožky kyselý kožní plášť. Velké potní žlázy jsou umístěny hluboko v dolní části škáry, jsou v podpaží, okolo prsních bradavek a kolem zevních pohlavních orgánů. Mají samostatný vývod a jejich činnost začíná v pubertě a ve stáří se snižuje.

Barva kůže

Za barvu kůže odpovídá kožní pigment melanin, který je produkovaný pigmentovými buňkami v nejspodnější vrstvě pokožky. Počet těchto buněk je u všech ras stejný, rozdíly jsou pouze v množství vytvořeného pigmentu. U jedinců s tmavou pletí se tvoří melaninu více než u lidí, kteří mají světlou pleť. K zabarvení kůže kromě toho přispívá také krev, která koluje v kožních cévách přirozené žlutavé zabarvení kožní tkáně. Prokrvení kůže ovlivňuje do velké míry její barvu. Například při pocitu strachu, kdy se kožní cévy stáhnou a dochází tak ke snížení průtoku krve kůží. Člověk je jakoby úplně bílý, při hněvu naopak zrudne vzhledem k výraznému kožnímu prokrvení a v chladu, kdy se průtok krve cévami zpomalí a větší podíl kyslíku unikne z hemoglobinu do tkání, je barva kůže modrá.

Vlasy a nehty

Vlasy a nehty jsou zvláštní formy uložené rohoviny. Nehty sice jsou produktem živých buněk, ale samy o sobě jsou mrtvé a nejsou citlivé na poranění ani nekrvácí. Ta část, kterou vidíme je tělo nehtu a na jeho tvar mají vliv genetické faktory. Dolní část nehtu je uložena v kožním žlábku a je překryta okrajem kůže. V tomto místě probíhá vlastní růst nehtu. Buňky, které se zde dělí, se během své cesty k povrchu kůže ztlušťují a plní se rohovinou. Jakmile odumřou, stávají se součástí vlastního nehtu. Vlas je produktem buněk vlasového folikulu. Vlasy jsou dvojího druhu: jemné a měkké ochlupení, které pokrývá většinu těla s výjimkou dlaní a chodidel, a silné, pigmentované chlupy, které jsou na hlavě, v obočí, na tváři a v okolí pohlavních orgánů.

Kožní poruchy

Během stárnutí ztrácí kůže přirozenou pružnost a vysušuje se. Vysušování kůže vede k drobným trhlinkám ve svrchní vrstvě pokožky, která je pak otevřená působení různých dráždidel. Stárnoucí kůže se hůře a zdlouhavěji hojí.

Zpět