Poruchy spánku

Poruchy spánku různého druhu jsou velice rozšířené a rozlišují se akutní poruchy spánky a chronické poruchy spánku. Ty první jsou zapříčiněny určitou událostí (vztek, akutní bolest, stres). V takových případech nemůžeme několik dnů po sobě usnout. O chronických poruchách spánku hovoříme v případě, kdy minimálně tři týdny nemůžeme usnout. Poruchy spánku dělíme do několika skupin, podle toho, jak se projevují.

Mnoho spánku

Přetrvávající únavu může způsobit také příliš mnoho spánku. Odborníci pak poukazují na narkolepsii. Potíže s únavou během dne  mohou být konečně dány  i poruchou rovnováhy  v rytmu spánku a bdění a změnami mezi aktivitou a klidem, například při práci na směnný provoz. V extrémních případech může být rytmus spánku také i zcela obrácený. Pak se nám stává, že jsme v noci čilí a ve dne unaveni. Taková situace, ale nemůže trvat dlouho, protože vnitřní hodiny člověka nejsou na tento systém nastaveny. Organismus totiž dostává signály pro spánek  nebo bdění také podle denního světla.

Noční křeče lýtku

Jedná se o poměrně častý problém, který narušuje náš klidný spánek. Příčinu bychom měli hledat v nedostatku hořčíku  a ve zvýšené únavě v průběhu dne, nadměrné konzumaci alkoholu, onemocnění krve, užívání léků na odvodnění nebo projímadel. Takto postiženým se doporučuje užívání preparátů, které doplní deficit chybějících látek a minerálů.

Alkohol

Pravidelná konzumace alkoholu před spánkem zatěžuje dýchací systém a srdce. Příčinou toho jsou speciální hormony, které se tvoří v játrech (katecholaminy), které povzbuzují srdce  a současně vedou ke stažení srdečních arterií (koronárních tepen). Následkem užití většího množství alkoholu jsem unavení a oslabení v následujících dnech.

Jaké množství spánku potřebujeme?

Potřeba spánku závisí na věku. Osmnáctiletí prospí průměrně 8,5 hodiny  a nad 50 let klesá potřeba spánku od 6 hodin na přibližně 5,5 hodiny. Podle výzkumů existují různé spánkové typy:

  • normální spáči tvoří přibližně 75% zdravých dospělých a spí denně 6,5 až 8,5 hodiny
  • krátkodobí spáči : tvoří 5% obyvatelstva a prospí méně než 5,5 hodiny za den
  • dlouhodobí spáči: těchto 5% spí v průměru více než 9 hodin

Pozor na tablety na spaní

Někteří lidé se uchylují k chemickým prostředkům na spaní. Je to sice nejjednodušší způsob, jak se vyhnout problémům s usínáním, ale můžeme si také přivodit celou řadu vedlejších nežádoucích účinků. Obzvláště nebezpečnými prostředky jsou barbituráty, protože ty tlumí centrální nervový systém a zabraňují tak přirozenému spánku. Současně potlačují tělesný pohyb a mají negativní vliv na zotavující spánek a psychickou vyrovnanost. Při dávkování je potřeba dát velký pozor, protože může snadno dojít k otravě.

Ne lehkovážně

Při lehkovážném užívání chemických prostředků na spaní dochází k tomu, že většina prostředků ztrácí po několika dnech svoji účinnost. Následně potom dotyční postiženi poruchou spánku musí užít více léků, aby mohli usnout, a tak vzniká bludný kruh závislosti. Na doporučení lékařů je nutné užívat tablety na spaní pouze opravdu v naléhavých případech a pouze jen omezenou dobu (maximálně tři týdny).

Hledejte přirozenou pomoc

Lidem, kteří špatně usínají doporučují specialisté na přírodní postupy rostlinné preparáty, jejichž základem je aminokyselina tryptofan, která je mimo jiné také obsažena v mléce. Důležitý je rovněž vitamin B6.

Léčivé byliny

Při poruchách spánku je vhodné použití následujících bylin: chmel, meduňka, fialka, jasmín, máta peprná, pomeranč, lipové květy. Tyto byliny je vhodné používat buď ke koupelím nebo je lze použít do speciálních aromalamp. Pro organismus je vhodná celková teplá lázeň, především pro ty, kteří trpí nedokrvením dolních končetin.

Tipy na přírodní čaje

Čaje jsou tím nejjednodušším a přitom často nejúčinnějším prostředkem na dobrý spánek. Ideální je připravit si čerstvý čaj zhruba třicet minut před spaním.

  • Čaj z kozlíku lékařského: 1 čajová lžička kořene kozlíku lékařského (zhruba 5 gramů) do šálku, přelijeme vařící vodou, 15 minut necháme spařit, potom přes sítko slijeme.
  • Chmelový čaj: 2 čajové lžičky chmelových šištiček zalijeme 2 šálky  vařící vody, 15 minut louhujeme a poté slijeme.
  • Čaj z nati meduňky: 1 čajová lžička nati meduňky (zhruba 3 gramy) přelijeme jedním šálkem vroucí vody, 20 minut louhujeme  a nakonec přes sítko slijeme.

Spánková centra

U neustupujících poruch spánku můžeme hledat pomoc ve speciálních spánkových laboratořích nebo spánkových centrech. Lékaři v nich mají k dispozici  kvalitní moderní přístroje a metody pomoci, kterých lze rozlišit poruchy tělesných funkcí nebo organická poškození stejně jako psychické vlivy zodpovědné za nespavost, zvyšující se potřebu spánku nebo poruchy v průběhu spánku.

Chronický únavový syndrom

Jedná se o onemocnění, které je způsobeno zvyšující se psychickým nebo fyzickým vyčerpáním, které trvá nepřetržitě  bez zlepšení nejméně po dobu půl roku. Většinou nezůstává pouze u vyčerpání, ale mohou se vyskytnout také další různé obtíže a choroby. Ve velké části případů začíná onemocnění jako chřipková infekce a zhruba asi po týdnu následuje další zdánlivé nachlazení. Člověk se necítí zcela zdráv a často se přidávají ještě další nové obtíže, kdy bolí svaly, klouby nebo hlava. K tomu se přidávají poruchy koncentrace. Mnozí pacienti vůbec nevstanou z postele, nemohou řádně chodit do práce nebo pracují na částečný úvazek. Příčinu tohoto onemocnění můžeme hledat v poruše imunitního systému.

Kdo je nejčastěji postižen?

Syndromem chronické únavy jsou nejčastěji postiženi aktivní a velmi výkonní lidé. Postiženými dospělými jsou lidé ve věku mezi 20 - 40 lety. Studie také poukazují na to, že častěji bývají postiženy ženy.

Kde hledat příčiny chronického únavového syndromu?

Vědci se domnívají, že příčina není pouze jenom jedna. K propuknutí nemoci mohou přispívat akutní infekce, nejčastěji nachlazení, žaludeční a střevní nevolnost. Jedním z rizikových faktorů je neustále se zhoršující životní prostředí, stres, neustále zvyšující se požadavky a také strach ze ztráty zaměstnání. Odpovědí organismu bývá oslabení imunitního systému a vzrůstající vznik alergií.

Psychický stres

Psychika a imunitní systém jsou navzájem velice úzce propojeny. Z toho vyplývá, že psychická zátěž může oslabit imunitní systém a na druhé straně mohou silné pozitivní stimuly imunitní systém posílit. U pacientů s chronickou únavou  odhalují lékaři téměř ve všech případech negativní psychické vlivy. Existují tři formy působení psychických nálad na onemocnění:

  • Záleží na základním psychickém typu postiženého.
  • Podle náhlé nebo trvající psychické zátěže, jako jsou stres a hektický život, pracovní a soukromé přetížení, konflikty, smrt blízkého člověka atd.
  • Doplňkový psychický tlak, který se objeví na základě onemocnění.

Chronický únavový syndrom je v jistém pohledu psychosomatické onemocnění, při kterém je vegetativní nervový systém chybně ovlivňován psychickými podněty.

Léčba chronické únavy

Na otázku léčby chronického únavového syndromu neexistuje jednoznačná odpověď. Vzhledem k tomu, že onemocnění stojí na jedné straně zcela samostatně a na straně druhé má nepřeberné množství příčin, tak lékaři musí aplikovat více léčebných metod, aby mohli proti této nemoci účinně bojovat. V každém případě je nutné posílit funkci imunitního systému. Terapie zahrnuje jak chemické preparáty, tak i přirozené podávání vitaminů, doplňování organismu pomocí stopových prvků, minerálních látek, enzymů a aminokyselin.

Pohybová aktivita

Pacient s chronickým únavovým syndromem rozhodně nepatří pouze do postele. Pokud je to možné, je důležité, aby se  postižení chronickým únavovým syndromem věnovali vhodné pohybové aktivitě. Sportovní aktivita odbourává stres, posiluje sebevědomí a nabízí příležitost k navázání sociálních kontaktů. Výhodné je např. kolo - ergometr, protože si u něj můžeme sami nastavit určitou zátěž a máme tak výbornou kontrolu nad svými výkony.