Kdy jsou nutné brýle?

Lidské oko je přizpůsobeno především k vnímání zevního prostředí. Oko můžeme přirovnat k miniaturnímu fotografickému přístroji, ve kterém sítnice má funkci filmu, rohovka a čočka nahrazují objektiv a duhovka funguje jako clona. Oční lékař zjišťuje kvalitu vidění určením zrakové ostrosti. Ta se zkouší do dálky i do blízky za pomocí speciálně konstruovaných testovacích tabulí. Každé oko je vyšetřováno zvlášť.  Běžná normální vzdálenost předmětu od oka je při čtení zhruba 33 cm, při potřebě větší vzdálenosti jsou většinou předepisovány slabší brýle.

Dalekozrakost

Objevuje se u novorozených dětí a u dětí do osmi let, později se s růstem oka zmenšuje a mnohdy i mizí. Dalekozraké oko, jestliže je v klidu, nemůže jasně vidět,  a zlepšení ostrosti lze docílit zvýšeným akomodačním úsilím. U mladých jedinců s malou dalekozrakostí lze zvýšit lomivost optických prostředí jak při pohledu do dálky, tak při pohledu do blízky díky plasticitě čočky, která zvýší své zakřivení při zaostřovacím úsilí. S přibývajícím věkem však tato schopnost klesá, velké úsilí je příčinou únavy zraku při práci nablízko, obrázky se rozplývají, vznikají bolesti očí a hlavy atd.

Krátkozrakost

Jedná s o refrakční vadu, při které je oko schopno vidět objekty blízké, ale nemůže rozeznat předměty vzdálené. Lidé s krátkozrakostí často mhouří oči, aby mohli na daleké předměty  lépe zaostřit.  Nejčastěji se tato vada zjistí u dětí mezi 8. - 12. rokem života při pravidelných prohlídkách. Kritickým bodem je puberta, kdy se zvyšuje počet dioptrií vzhledem k prudkým růstovým změnám v organismu. Není ojedinělé, že brýle je nutné měnit každého půl roku. Krátkozrakost se také může zhoršit v průběhu několika let, ve věku mezi 20. - 40. rokem se mění velmi málo. Vzácnou formou je tzv. těžká degenerativní krátkozrakost, kdy délka oka může dosáhnout extrémních hodnot.

Kde hledat příčinu krátkozrakosti?

Je prokázáno, že příčinu krátkozrakosti můžeme hledat v dědičnosti. Také se uvádějí další příčiny mezi něž patří např. těžké infekční onemocnění v dětství nebo v pubertě, náhlý rychlý úbytek váhy, špatné osvětlení a nadměrné čtení. Krátkozrakost lze kromě brýlí také korigovat kontaktními čočkami, které především u vyššího počtu dioptrií zostřují obraz a neomezují zorné pole. V některých případech je možná operativní léčba. O jejím provedení a vhodnosti je nutné se poradit s očním lékařem.

Astigmatismus

Příčina je v nepravidelném zakřivení rohovky, a to v rovinách na sebe kolmých nebo svírající různý úhel. Vidění při astigmatismu můžeme přirovnat k vidění vznikajícímu v zrcadle se zvlněným povrchem. Pokud se jedná o vrozený astigmatismus tak ten se většinou během života nemění, koriguje se brýlemi, nízké dioptrické hodnoty lze korigovat také pomocí speciálních kontaktních čoček. Ostatní typy astigmatismu, které souvisí s očními onemocněními nebo operačním zákrokem se mohou v průběhu života měnit.

Presbyopie

Týká se především jedinců ve středním věku. Jedná se o stav, při kterém se oko není schopno přizpůsobit vidění do blízka díky ztrátě elastičnosti čočky. Říkáme, že oko ztrácí svou akomodační schopnost a začíná přirozeně stárnout. Potíže nastupují zcela nenápadně. Po celodenní namáhavé  práci nám začínají nějak přeskakovat řádky písmen a my musíme vynaložit velké úsilí, abychom mohli jednotlivá písmena rozeznat. Při prvních potížích je nejrozumnější navštívit očního lékaře, aby provedl vyšetření a navrhl nejvhodnější opatření.

Použití slunečních brýlí

Nošení slunečních brýlí je nejen populární módní dopněk, ale také navazuje pocit zrakové pohody a chrání náš zrak před škodlivým ultrafialovým zářením. V současné době existuje celá řada slunečních brýlí, jen si někdy neumíme vybrat a neznáme typy jednotlivých označení. Pouze brýle s označeným vysokým stupněm absorbce UV paprsků nám přináší jistotu, že chrání naši čočku před škodlivými účinky podporujícími vznik šedého zákalu.

Brýle s 90% absorbcí infračervených paprsků

Infračervené paprsky jsou delší než paprsky viditelného světla a podobně jako slunce mají tepelný účinek. Nízké hladiny infračervených paprsků ve slunečním záření jsou okem dobře snášeny, ale i přesto někteří výrobci doporučují přítomnost ochrany opřed infračervenými paprsky.

Brýle se skly „Gradant"

Skla s odstupňovaným tmavým zabarvením shora dolů se doporučují při řízení motorového vozidla, protože odstiňují jas oblohy a současně nestíní pohled na palubní desku a vozovku. Nedoporučují se však na sníh nebo pláž, především pokud mají dolní část zcela čirou. Proti ultrafialovým paprskům chrání dostatečně  jedině v případě, že pokud mají označení 100 procentní UV absorbce. Na trhu jsou také skla která mají dvojitou gradaci. Ta se doporučují při sportech provozovaných v prostředí s vysokým odrazem záření, jakým jsou vodní sporty, lyžování a tenis.  Pro řízení vozu se nedoporučují.

Brýle se samozabarvovacími skly

Automaticky se přizpůsobují stupněm svého zatemnění intenzitě ultrafialového záření. Za jasných podmínek se zatemňují, za šera se zesvětlují. Některá samozabarvovací skla absorbují UV paprsky velmi dobře, přesto však jsou ideální pouze v některých situacích.

Brýle s tvrzenými skly

Tvrzená skla jsou odolnější vůči roztříštění a tak jsou vhodná především u dětí a u lidí, kteří kladou na brýle větší mechanické nároky.

Úprava korekčních skel

Běžná korekční skla mohou být samotná, zhotovená z materiálu absorbujícího  UV záření. Taková skla jsou označena"s UV filtrem". Brýle, které skal UV filtr neobsahují, lze doplnit ochranným závěsem s UV filtrem, který má výhodu, že ho lze jednoduše nasadit na brýle vždy pouze v podmínkách, kde je zvýšené sluneční záření.

Antireflexní skla

Každé korekční sklo odráží část světelných paprsků a snižuje tak intenzitu  procházejícího světla zhruba o 10%. Nanesením speciální antireflexní vrstvy na povrch skla lze odraz paprsků snížit. Podle kvality antireflexní vrstvy tak stoupne propustnost skla až o 10 % a zlepší se kvalita vidění.

Stupeň zatemnění brýlí

Může mít rozsah od 3 do 75%. Na běžné denní nošení se doporučuje nosit raději světlejší skla, abychom oči příliš nezchoulostivěli a netrpěli bez brýlí světloplachostí.  Při velmi jasném světle si bereme tmavší skla. Na každodenní nošení jsou vhodnější skla, která jsou zabarvena do šeda, popř. s nádechem hnědavým nebo zelenavým. Skla se žlutým odstínem umožňují lepší rozeznání vzdálených předmětů.

Rizikové situace

Běžné sluneční brýle, ani ty nejlepší, nemohou chránit oči před určitými intenzivními zdroji záření, jako jsou svářecí oblouk, tavený kov z vysokých pecí, odraz od vysokohorských sněžných kopců atd. Delší pohled do těchto světelných zdrojů bez odpovídající ochrany může způsobit  bolestivé postižení rohovky.

Užívání kontaktních čoček

Kontaktní čočky jsou tenké průhledné plastické disky, které mají malý průměr. Přikládají se na rohovku, kde se ve stálé poloze udržují díky povrchovému napětí slzného filmu. Jedná se o stejný efekt, jakým se udrží kapka vody na skle. Pomocí kontaktních čoček lze korigovat  krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus. Kontaktní čočky umožňují provozovat různé druhy sportu.

Zásady nošení kontaktních čoček

  1. Správný typ kontaktní čočky - kontaktní čočky musí mít správně změřeny parametry našich očí a současně by před nasazením čočky měly být oči vyšetřeny očním lékařem.
  2. Dobré nošení - jednoduché bezproblémové nošení kontaktních čoček, jejich dobrá snášenlivost a pravidelné kontroly u očního lékaře jsou zárukou komfortního nošení
  3. Spolupráce - kontaktní čočky je nutné se naučit nasazovat a důkladně o ně pečovat.

Jaké jsou typy kontaktních čoček?

Rozeznáváme dva typy kontaktních čoček a to: tvrdé a měkké. Tvrdé čočka jsou nejstarším typem čoček a jejich užití je v současné době omezeno pro horší snášenlivost. Dělí se na dva typy:  propustné a nepropustné pro plyny (především kyslík). U obou typů tvrdých čoček se při každém mrknutí víček čočka pohybuje nahoru a dolů a tím je umožněno proniknutí slz pod ní. Slzy jsou důležitým nosičem kyslíku pro rohovku, protože ta potřebuje „dýchat". U propustných typů čoček prochází současně atmosférický kyslík čočkou, a to umožňuje jejich lepší snášenlivost. Měkký typ čoček je výborně snášen  a vyrábí se ve dvou typech: na tzv. denní nošení a na tzv. prodloužené nošení. Čočky, které se užívají na prodloužené nošení jsou tenčí a více propustné pro kyslík. Jejich nevýhodou je, že na svém povrchu hromadí různé uloženiny, které pocházejí ze slzného filmu a tím se snižuje jejich životnost na půl roku. Také je snížena schopnost čočky propouštět kyslík. Nošení čoček delší dobu je individuální a většina lékařů se přiklání k názoru, že doba nepřetržitého nošení kontaktních čoček by neměla přesahovat týden.

Adaptace na kontaktní čočku

Každý typ čočky vyžaduje určitou dobu na to, aby si oko na ni zvyklo. Zpočátku může pacient cítit po nasazení kontaktní čočky určitý nepříjemný pocit, který je doprovázen slzením, zvýšením mrkáním, mírnou světloplachostí a lehkým zčervenáním oka. Adaptační období se může pohybovat v rozmezí od několika dnů do jednoho měsíce.

Existuje nějaké riziko u nošení kontaktních čoček?

Kontaktní čočka je cizí těleso, které může způsobit  poškození oka nebo jeho infekci.  V případě, že je kontaktní čočka nošena dlouhou dobu, může zapříčinit prosáknutí rohovky nebo bolestivé defekty na jejím povrchu. Dotyčný si může nesprávnou manipulací vytvořit uloženiny na kontaktní čočce nebo alergickou reakci.

Snížení rizik

  1. Je nutné provádět precizní čištění a dezinfekci čočky po každém jejím použití.
  2. Uchovávat čočky a roztoky určené k čištění a dezinfekci čisté a sterilní.
  3. Nezapomínat kontaktní čočku v oku.
  4. Navštěvovat pravidelně očního lékaře.
  5. Při sebemenších známkách podráždění čočku ihned vyndat  z oka.

Jak pečovat o kontaktní čočky?

  1. Je nutné používat pouze komerčně vyráběné roztoky, které jsou určeny pro péči o kontaktní čočky.
  2. Před každou manipulací s čočkou je nutné umýt si ruce.
  3. Nikdy neuchovávat kontaktní čočky  v nesterilních roztocích.

Pozor na infekce

Infekce jsou nejčastěji vyvolány stafylokoky - mikroorganismy, které jsou mnohdy považovány za neškodné. Za určitých podmínek  se však mohou stát pro organismus škodlivými a vyvolat infekci. Velké komplikace mohou způsobit infekce vyvolané léčbě velmi vzdorující mikroorganismy, jakými mohou být např. plísně. Jedinou možnou prevencí vzniku infekce je správné dodržování všech zásad, které souvisí s péčí o kontaktní čočky.