Máte špatného spáče?

Ne každý rodič má to štěstí, že po celodenní honičce ulehne večer do postele a může konečně odpočívat. Jestliže má dítě problémy s usínáním a nerušeným spánkem, je to především zátěž pro rodiče. Především maminky jsou velmi vystresované  a vyčerpané, protože pokud matka musí několikrát za noc vstávat a přes den se věnovat dítěti a domácnosti, nemá dostatek sil a energie. Problémy se spaním jsou u malých dětí velmi rozšířené.

Jak dlouhý může být spánek?

V prvním týdnech života prospí děti celou noc pouze velmi ojediněle. V prvních dvou měsících života bývá délka spánku v noci necelých 8 hodin a tato doba se pozvolna prodlužuje. Od šesti měsíců je to v průměru téměř  10 hodin. Tato délka pak zůstává přibližně do sedmého roku života. Poté se potřeba spánku stále zmenšuje. Noční doba spánku se mění od kojence do školního věku pouze nepatrně.

Noc a den

Novorozenec nemá ještě žádné vnitřní hodiny, nepozná rozdíl mezi dnem a nocí, a proto spí ve dne i v noci přibližně stejnou dobu. Průměrná doba spánku se u novorozence pohybuje kolem 16 hodin. Spánek je rozložen rovnoměrně po kratších a delších úsecích ve dne a v noci. Rozdíl mezi dnem a nocí začínají kojenci rozeznávat během tří měsíců života. Jejich noční spánek  se tak prodlužuje a délka a počet spaní přes den se oproti tomu snižuje. Již ve třech měsících můžeme zřetelně pozorovat, že dítě spí déle  v noci než přes den a mnoho z nich si vystačí jen s třemi hodinami denního spánku.

Co se děje ve spánku?

Rozlišujeme dva druhy spánku. Jedná se o tzv. NREM fázi spánku a REM fázi spánku ve které se zdají sny. Jakmile usneme, upadneme nejprve do klidného, hlubokého spánku a tímto hlubokým spánkem spíme další 4 hodiny, jako bychom šli pomalu ze schodů a každým schodem padali do hlubšího spánku. Do dnes se v podstatě neví, proč vlastně sníme. Hluboký spánek a spánek, kdy se nám zdají sny se střídají několikrát za noc, a to jak u dětí, tak i u dospělých. Je těžko posouditelné zda sny novorozenců v REM fázi jsou stejné, jaké je známe u dospělých, ale již byly již popsány sny dvouletých dětí vzbuzených ve fázi REM.

Dbejte na bezpečnost

Nejdůležitější ze všeho je bezpečnost našeho dítěte ve spánku. Syndrom náhlého úmrtí kojenců (SIDS) ročně postihuje 30 až 40 dětí. Jinak zdravě vypadající dítě zcela nečekaně ve spánku zemře. Jedná se o nejčastější příčinu úmrtí u dětí mladších jednoho roku a největší riziko se vyskytuje během druhého a třetího měsíce života. Od šestého měsíce je tato nevyjasněná příčina smrti minimální a od prvního roku života nehrozí vůbec.

Existují preventivní opatření?

Objasnit příčinu náhlého úmrtí kojenců se zatím nepodařilo, ale odborníci upozorňují na možná rizika, která by mohla mít na syndrom náhlého úmrtí dítěte mít podstatný vliv. Co může tedy pomoci?

Ukládat dítě na záda

Hned po narození by si dítě mělo zvykat ležet na zádech. Nejvhodnější je začít již porodnici. V minulosti existovala domněnka, že pokud dítě spí na zádech , snadněji se udusí, ale to se nezakládá na pravdě. Pokud je dítě vzhůru a pod našim dohledem, smí a mělo by si přirozeně hrát a ležet pod našim dohledem i v leže na bříšku, protože si tak může rozvíjet své motorické schopnosti.

Kouření

Kouření představuje další velké riziko. Především v době těhotenství  a také ihned po narození dítěte by mělo být pro dítě nekuřácké prostředí samozřejmostí.

Kvalitní postýlka a lůžkoviny

Dítě potřebuje také dobrou postýlku s pevnými matracemi a přikrývkou. V postýlce do prvního roku života nepatří ani plyšová zvířátka, malé polštářky, dečky atd. Pro dítě je nejdůležitější čistý vzduch k dýchání, které může být díky předmětům navíc znesnadněno.

Teplota místnosti

Naprosto dostačující je 18 stupňů a ani v zimě nepotřebuje dítě do postýlky žádnou čepici nebo tlustou přikrývku. Dítě bychom měli chránit před přehřátím a  kontrolovat jeho tělesnou teplotu na zádech a mezi lopatkami. Pokud je pokožka dítěte teplá a suchá, je vše v nejlepším pořádku.

Buďte nablízku

Do šestého měsíce věku dítěte představuje dětská postýlka u rodičů v ložnici  nejbezpečnější místo pro dítě. Dítě do jednoho roku věku by mělo spát v takové blízkosti, aby je rodiče slyšeli. Ke krmení nebo kojení si můžeme dítě vzít samozřejmě do naší postele, ale poté bychom jej měli vrátit zpět do jeho postýlky.

Kojení

Podle odborníků jsou kojené děti lépe více chráněny také před syndromem náhlého úmrtí kojenců. Jejich imunitní systém se totiž vyvíjí daleko lépe, a proto má také menší sklon k těžším infekcím horních cest dýchacích. Tyto infekce zhoršují dýchání a patří také k rizikovým faktorům.

Používání dudlíku

Není sice jasné proč, ale používání dudlíku snižuje riziko náhlého úmrtí kojenců. Důležitější než dudlík je však kojení a zpočátku je vhodnější s dudlíkem nejprve měsíc počkat, dokud se kojení neustálí. V případě, že dítě dudlík odmítne, mu je nenutíme.

Návyky při usínání

Děti by se měly hned po narození naučit, hrát si pouze ve dne. Po přebalování si s ním můžeme hrát a mazlit se s ním. Jestliže je dítě vzhůru nebo se právě probudí, měli bychom mu věnovat hodně pozornosti. V noci bychom však dítě měli pouze nakrmit  a přebalit.

Pití v noci

Pokud dítě nechce v noci po kojení ihned usnout, můžeme ho nechat chvilinku fňukat. Teprve až začne skutečně křičet a nenechá se utišit se jej pokusíme ukonejšit. Nemá smysl dávat dítěti pít v noci nebo jej krmit, pokud je syté. V noci dítě krmte nebo jej kojte pro uklidnění pouze ve výjimečných případech. V opačném případě bude velmi obtížné prodloužit pauzy mezi jednotlivými jídly i v noci. Mnohé děti jsou zvyklé, že je maminky kojí, pouze proto, aby je utišily. Pokud však budeme dítěte utišovat tímto způsobem, může se naučit usnout i bez kojení a v noci se pak bude budit pravděpodobně pouze tehdy, pokud bude mít hlad.

Kojení v průběhu dne

I časté kojení během dne  (zhruba každou hodinu) je vhodnější pouze u velmi citlivých novorozenců, nebo pokud naše produkce mléčných žláz není ještě zcela dostatečná. Pokud je dítě zdravé a přibývá na hmotnosti, můžeme ho učit od jeho čtyř až šesti týdnů 2-3 hodinovým pauzám mezi jednotlivými jídly a v noci mohou být tyto pauzy ještě delší.

Správný rytmus spánku

V prvních týdnech života je potřeba spánku u dětí velmi rozdílná. Některé děti spí pouze deset hodin denně, takže by měly být ukládány ke spánku jednoduše tehdy, když budou unavené. Jak často to bude v průběhu jednoho dne se dopředu naplánovat nedá. Pokud je dítěti zhruba šest týdnů, můžeme se pokusit o jistou pravidelnost v jeho denním režimu. Doporučuje se, dát dítě spát zpravidla po dvou hodinách, kdy bylo vzhůru, přičemž bychom měli zohlednit, jak dlouho dítě předtím spalo. Ve třech měsících věku dítěte, jej můžeme dávat spát ve stejnou dobu a současně tak zavést stálý čas, kdy bude chodit spát během dne. V případě, že dítě spí během dne extrémně dlouho, tak bychom jej měli probudit.

Ukládání ke spánku

Dítě bychom měli začít ukládat ke spánku ještě dříve, než usne. V případě, že se nám stane, že dítě usne při kojení, tak jej již nebudíme. Po šesti až dvanácti měsících je vhodné ukládat dítě pravidelně do jeho postýlky, aniž by spalo, protože pávě v tomto věku se může nejlépe naučit usínat bez naší pomoci.

Je spaní v posteli rodičů správné?

Zcela jednoznačně se na tuto otázku odpovědět nedá. Během prvního roku života to však odborníci z bezpečnostních důvodů nedoporučují. Pak, ale může existovat spousta kladných důvodů, proč dítě spí v posteli rodičů.

Jak naučit dítě dobře spát?

Určitě velký význam má stanovení smysluplných hodin, kdy budeme naše dítě ukládat k pravidelnému spánku. Právě pravidelné časy mají svůj smysl a jsou účinnou a důležitou pomůckou při usínání. Všechny ostatní prostředky, jako je například kojení, nošení po pokoji bychom měli jasně oddělit od usínání a měli bychom je poskytnout dítěti nejpozději půl hodiny před tím, než jde spát. Poslední minuty než dítě usne bychom měli být u dítěte a neměli bychom zapomenout na večerní rituály.

Noční úzkost a noční můry

Všechny děti mají občas v noci ve své posteli strach. Příčinou úzkosti a noční můry můžeme hledat v událostech a zážitcích s kterými se dítě setká během dne. Jak může rodič svému dítěti pomoci? Od druhého roku se mnoho dětí bojí tmy, protože úplná tma ještě více umocňuje jejich fantazii. Je tedy vhodné umístit dítěti do pokoje noční lampičku, nebo nechat do pokoje přístup světla. Nemá žádný smysl probírat s dítětem proč strašidla nebo čarodějnice nejsou. Mnohem účinnější než dlouhá diskuse je ubezpečení dítěte, že ho máme rádi a ochráníme jej. Pokud je dítě úzkostné pouze občas, můžeme večerní rituály změnit  a lehnout si k dítěti.

Noční můry

Úzkost a strach, které vedou ke špatným snům a nočním můrám, jsou velmi úzce spojeny se strachem z usínání. Noční můry se často vyskytují u dětí mezi třemi a šesti lety. Děti totiž v té době začínají přemýšlet o svých pocitech, jakými jsou například vztek strach, pocit viny. Tento stav, ale děti ještě neumí dostatečně rozumově vysvětlit. Špatné sny připadají dětem obzvlášť nebezpečné, protože děti nedokážou rozlišit rozdíl mezi snem a realitou. Pokud se dítě ze špatného snu probudí, cítí se i nadále ohroženo a potřebuje naši útěchu.

Bouchání hlavou

U kojenců a malých dětí se jedná o zcela běžné chování, které se vyskytuje zhruba u 5% dětí tohoto věku. V případě, že se tento problém projeví jako jediná zvláštnost u jinak zdravého a normálně se vyvíjejícího dítěte, tak se nemusíme znepokojovat. Existují však také případy, kdy se bouchání hlavou objevuje u dětí s vážnou neurologickou chorobou  nebo psychickou poruchou. Tento návyk při usínání je srovnatelný s dumláním palce nebo houpáním v kočárku. Bouchání hlavou nebo pohupování se jako zlozvyk při usínání vyvíjí v prvním roce života a může po krátké době spontánně odeznít, ale může trvat také déle. Ve většině případů tento problém vymizí po půl roce nebo roce od doby, kdy se poprvé vyskytnul. Bouchání hlavou se častěji vyskytuje u chlapců.

Jak můžeme pomoci?

  • Během dne bychom měli dítěti dát dostatek příležitosti k tomu, aby se mohlo rytmicky pohybovat, například při poslouchání hudby nebo při společném hraní.
  • V mnoha případech se osvědčil, že rodiče dali vedle postýlky hlasitě tikající hodiny nebo metronom, aby dítě správně vnímalo rytmus.
  • Dětskou postel bychom měli dostatečně vypolstrovat, popř. dát udělat dítěti z bezpečnostních důvodů postel pouze z matrace uprostřed pokoje.
  • Pouze ve velmi ojedinělých případech, a to pokud se dítě boucháním do hlavy zraňuje, dáme dítěti cyklistickou přilbu.

Poruchy spánku

Odborníci zabývající se poruchami spánku popisují více než 80 poruch, které se týkají spánku a probuzení se. Vyjmenujme si alespoň nejčastější z nich.

Spánkové apnoe

Jedná se o krátkodobé zastavení dýchání, které se projevuje tehdy, když spící chrápe a  jeho dýchání se během noci několikrát zastaví a znovu obnoví. Pánkové apnoe se častěji objevuje u obézních nebo starších lidí a u dětí, které mají potíže s nosními mandlemi.

Syndrom neklidných nohou

Tyto potíže jsou charakteristické výraznými fyzickými reakcemi - svěděním, pálením, bodáním a jinými bolestivými projevy, které narušují spánek, ale mohou se také objevit i v průběhu každodenních činností. Jedinci postižení touto poruchou mohou nalézt dočasnou úlevu ve cvičení, masážích nebo hydroterapii.

Nespavost

Neschopnost usnout nebo déle spát, je jednou z nejběžnějších poruch spánku. Odborníci na problematiku poruch spánku uvádějí řadu příčin nespavosti, které mají ve své podstatě různé fyzické nebo psychologické příčiny a také různou dobu trvání.

Narkolepsie

Jedná se o chronickou neurologickou poruchu, která bývá dědičná a jejím důsledkem je  výrazná každodenní únava a ospalost. Jedinec je postižen doslova záchvaty spánku v průběhu dne a také obtížným ovládání svalových tkání ve chvílích velkého psychického náporu. Tato porucha lidem velice komplikuje život a vyžaduje dlouhodobé léčení.

Spánek se během života  mění

V průběhu života jsme vystaveni různým změnám v oblasti spánku. Pohlaví, věk, osobní sklony a také roční období, to vše dokáže náš spánek výrazně ovlivnit. Nemluvňata a malé děti prožívají nejdelší a nejhlubší období spánku. Jak člověk postupně dospívá, začnou se projevovat vlivy celé řady společenských a fyzických překážek a spánek je narušen. Spánek žen bývá během reproduktivního období narušován hormonálními výkyvy.

Pomoc z přírody

Existuje celá řada způsobů přírodní léčby, jak vyzrát na problémy s nespavostí. Pro vnější použití se jedná o bylinné koupele, obklady a polštáře, bylinné čaje, tablety a tinktury. Nespavost lze léčit také pomocí homeopatických produktů a doplňků. V současné době se lidé opět navracejí k přírodě a odmítají chemická sedativa. Je však znát třeba znát působení jednotlivých bylin a jen tak neexperimentovat, protože reakce jedinců mohou být rozdílné. Bylinná sedativa nesmíme používat během těhotenství, v době kojení pokud se o tom neporadíme s odborníkem. Měli bychom také zvolit komplexnější přístup a zamyslet se nad svým zdravotním stavem a změnou životního stylu. Mezi doporučované byliny patří např. kozlík, třezalka, meduňka,mučenka nebo oves.

Uklidňující vůně

Je pravdou, že určité vůně jsou člověku nepříjemné a jiné naopak velmi příjemné. Vůně ovlivňují naši náladu, zdraví a v neposlední řadě nám mohou také pomoci s usínáním. Nejhodnější způsob , jak si připravit klidnou noc s vůněmi, je používání uklidňujících esenciálních olejů. Aromaterapie využívá esenciální oleje k uklidnění mysli a těla. Každý olej má své specifické léčivé schopnosti. Mezi doporučované oleje pro dobrý spánek patří např. levandule. Pro zesílení účinků aromaterapie je vhodné používat esenciální oleje v podobě masážních olejů, přidávat je do koupele, při koupeli nohou a nebo jimi navonět vonné polštářky.

Homeopatie

Tato léčebná metoda je považována za bezpečnou a účinnou alternativu běžných léčebných prostředků. Jedná se o léčebný systém, který vznikl více než 200 lety. Homeopatie vychází z toho, že symptomy ukazují snahu těla vyléčit se samo, a proto by neměly být potlačovány. Na rozdíl od běžně užívaných léků homeopatické přípravky stimulují naše vnitřní síly.

Odborná pomoc

V případě, že naše problémy se špatným usínáním a s neklidným spánkem došla až k hranici emocionální a fyzické nespavosti je bezpodmínečně nutné vyhledat odbornou pomoc. Chronické zdravotní problémy nelze vyřešit vlastními silami. U některých lidí vede nedostatek spánku k výrazné podrážděnosti a k vyvolání konfliktů. Dostatečný a klidný spánek je důležitým zdrojem energie pro náš organismus, a proto bychom problémy se spánkem určitě neměli podceňovat, ať už se jedná o malé nebo velké „pacienty".