Postrach žen

Ženy potká menopauza obvykle v období středního věku. Tímto termínem se označuje  trvalé skončení menstruace. V běžném použití však tento termín často zahrnuje celou škálu příznaků, které ke klimakteriu patří.

Menopauza je přirozený proces postupných změn v hladinách ženských hormonů. Když ženy procházejí menopauzou, klesá jim hladina estrogenů v těle. Je to velmi náročné období – ženy se často necítí dobře, dochází ke změnám nálady, mohou mít návaly horka i bušení srdce.

Měla-li babička nebo matka konkrétní ženy toto období buď velmi časně (pod 45 let), nebo hodně pozdě, pak je velmi pravděpodobné, že podobně na tom bude i tato žena.

Klimakterium může začít kdykoli od čtyřiceti do padesáti pěti let a trvá obvykle dva až tři roky. Jen málo žen přestane menstruovat najednou, bez předchozích změn v měsíčním cyklu. Jako první příznak blížícího se klimakteria zaznamená žena nepravidelný menstruační cyklus s odchylkami spíše ve smyslu plusovém, krvácení tedy přichází častěji a je delší. Podstatné jsou ale i příznaky subjektivní: zvýšené návalovité pocení (hlavně v noci), návaly pocitů horka do oblasti horní poloviny trupu, nespavost, nervozita, podrážděnost, zvýšená únava. Někdy se objevují bolesti kloubů, časté pocity nucení na močení i bez odpovídající náplně močového měchýře, pocity suchosti poševní sliznice a s tím související obtíže při pohlavním styku. O krvácení nebo špinění mezi normálními periodami nebo po pohlavním styku je třeba vždy se poradit s lékařem – stejně tak jako o krvácení, které se objeví za rok nebo i déle po poslední periodě. Signálem k návštěvě gynekologa by mělo být zejména nepravidelné krvácení. Kromě klimakteria může mít totiž v tomto věku i řadu jiných, někdy velmi závažných nádorových příčin.

Nedostatek estrogenu

Vaječníky v přechodu omezují činnost a posléze přestanou vyrábět nejen vajíčka, ale i hormon estrogen, který udržuje ženskou reprodukční schopnost. Určité množství estrogenu se dál vyrábí v jiných částech těla, zejména v podkožních tukových vrstvách, takže baculatější ženy obvykle mívají menší potíže. Právě estrogeny udržují ženu mladou a svěží. Netýká se to jen její psychiky a toho, že menstruuje, ale týká se to i složení těla a obsahu tuku v organismu. Právě hormonální změny v organismu ženy vedou postupně k tomu, že se snižuje množství svalové hmoty a zvyšuje se tendence k nabírání tuku.

Kvůli úbytku hormonů se ženám mění i chutě – častěji mívají chuť na pečivo, sladkosti, slané. Se stejnými chuťovými výkyvy se setkáváme pokaždé, když se vychyluje hormonální hladina – tedy v pubertě, na počátku těhotenství nebo na konci každého menstruačního cyklu. Nejvíce se přejídáme právě v dnech, které předcházejí menstruaci.

Podle odborníků je normální přibrat v menopauze maximálně pět kilogramů. Váha navíc je většinou důsledkem nedostatku pohybu a také faktu, že se ženy nepřizpůsobí nové situaci a nezmění jídelníček. Výkon metabolismu se po čtyřicítce za každé desetiletí zpomalí zhruba o deset procent – proto je třeba stejným způsobem snížit energetický příjem a přidat fyzickou aktivitu. Ženy své nepříjemné pocity více zajídají. V tu chvíli mají jedinou možnost – přidat pohyb. Právě kvůli postupnému snižování množství svalové hmoty je pro ně obzvlášť vhodný posilovací trénink. Pohyb rovněž zpomaluje řídnutí kostí. Kombinace pravidelného pohybu a zdravé stravy bohaté na vápník a vitamin D zabrání nárůstu váhy během menopauzy.

Při pohybu organismus vylučuje hormony štěstí, endorfiny. Bohužel v období menopauzy se ženy často cítí unavené a pohybovým aktivitám se spíše vyhýbají, protože je bolí klouby nebo záda. Důležité je tedy volit správné aktivity. Takové, které co nejméně zatěžují kloubní systém, jako je třeba aerobní pohyb při rychlé chůzi, jízda na kole nebo jóga. Kloubní systém šetří také plavání, které však není při vysokém krevním tlaku vhodné.

Jeden důsledek menopauzy, projevující se u všech žen, zpočátku prochází bez povšimnutí – je to postupný, ale stále se zvětšující úbytek kostní hmoty neboli osteoporóza. Ta později zvětšuje riziko zlomenin, zejména kyčlí. Ve srovnání s muži mají ženy větší odolnost vůči srdečnímu infarktu, pravděpodobně  díky vyšší hladině estrogenu, ale po přechodu tuto ochranu ztrácejí.

Nedostatek pohlavních hormonů ovlivňuje i zdraví reprodukčních orgánů. Odborně se tomuto průvodci klimakteria říká urogenitální atrofie neboli srozumitelněji chřadnutí močopohlavního ústrojí. Projevuje se pocitem suchosti při sexu, někdy i močovou inkontinencí. Řada žen se musí častěji léčit z bakteriálních infekcí – především dolních cest močových. Ty se projevují nepříjemnými pocity, pálením a řezáním při močení, bolestmi v podbřišku a někdy také nepředvídatelným únikem moči. Společně s estrogeny ubývá i kolagenu, bílkoviny, která je základní stavební hmotou pojivových tkání. To má vliv na kvalitu kůže, vlasů a nehtů, které trpí suchostí, jsou tenčí a více se lámou. Suchostí a sníženou funkčností trpí i sliznice očí, úst a trávicího systému.

Zdravý jídelníček

Na celkové zklidnění organismu při probíhající menopauze má pozitivní vliv i úprava jídelníčku. Vyhněte se kořeněným jídlům, omezte sůl, kofein a alkohol.

Vhodným doplňkem jsou fytoestrogeny (přírodní rostlinné hormony mající podobné účinky jako hormony lidské, ale bez vedlejších účinků). Dokáží částečně kompenzovat pokles hormonální hladiny a nastolují rovnováhu mezi hormony estrogenem a progesteronem. Proto potlačují nepříjemné příznaky přechodu -  návaly, pocení nebo vysychání sliznic. Skvělým zdrojem fytoestrogenních látek jsou bylinky. Jejich použití je třeba konzultovat s lékařem, který ordinoval užívané léky, či s lékárníkem. Každá bylinka má totiž více účinků a ty se mohou s různými léky ovlivňovat. Například šalvěj může mírnit návaly horka a noční pocení, pupalkový olej zase menstruační obtíže, ale nedoporučuje se nemocným trpícím epilepsií. Třezalka tečkovaná pomáhá při depresích, změnách nálady, neklidu, úzkosti, pocitu napětí a při poruchách spánku. Rozmarýn lékařský uklidňuje, působí antidepresivně a omezuje pocit vyčerpanosti. Zvláště při depresích jsou vhodné včelí produkty – obnovují duševní rovnováhu, vyvolávají pocity spokojenosti a chuť k životu.

Ženy by neměly zapomínat na dostatečný přísun vápníku, hořčíku, vitaminů D, C, K, které se podílí na vytváření hustoty kostí. Důležitý je nejen obsah vápníku v potravinách, ale také jeho využitelnost z nich.

Žena by měla věnovat zvýšenou pozornost životosprávě – je dobré jíst hodně ovoce a zeleniny (500 g denně), vyvarovat se příliš ostrých a tučných jídel a vypít dva až tři litry tekutin. Máte-li chuť na něco sladkého, volte celozrnné sušenky a kvalitní čokolády s vysokým podílem kakaa, které neobsahují škodlivé tuky.

Ach, ty nálady...

Nedostatek estrogenů nemá vliv jen na tělesnou schránku a funkce žen. Působí totiž i na mozkovou tkáň a má odezvu také v psychické oblasti. Objevují se změny nálady, pocity nepotřebnosti, podrážděnost vedoucí ke ztrátě sebedůvěry, úzkost a nejistota. Psychické napětí často vede k přejídání, což ještě urychlí už tak přítomnou zvýšenou schopnost hmotnostního přírůstku. Je těžké nelitovat se a vzít klimakterium jako další etapu života, ve které je starost o rodinu do značné míry vystřídána plněním přání a snů. Už dávno bylo prokázáno, že aktivní ženy soustředěné na své zaměstnání či výkon společenských, popřípadě politických funkcí mají v souvislosti s menopauzou obvykle jen mírné potíže.

Hormonální substituční terapie

Hormonální substituční léčba, která byla velmi populární a ještě před deseti lety se ženám podávala téměř paušálně, pomáhala především tomu, aby se žena cítila lépe. Nepříjemné pocity, které vyvolávaly pokles hladiny ženských pohlavních hormonů, se skutečně dařilo hormonální substituční léčbou omezit. Ženy, které tuto léčbu podstoupily, měly pocit, jako by omládly. Také jejich tělesné složení bylo stejné jako před menopauzou. Nenarůstal tuk, nesnižovala se hustota kostí a riziko osteoporózy bylo tedy nižší. Zjistilo se však, že i hormonální léčba má svá rizika. například pokud se s léčbou začne příliš brzy a podává se už v době, kdy menopauza není úplná, zvyšuje se riziko vzniku nádorů souvisejících s ženskými pohlavními orgány. Ukázalo se také, že léčba hormony může v některých případech zvyšovat riziko aterosklerózy a komplikací, jako je srdeční infarkt nebo cévní mozkové příhody. Od paušálního předepisování se proto již dnes ustupuje a více se váží případná rizika. Podle odborníků má předepisování hormonální substituční terapie smysl ze zdravotních důvodů, především při léčbě osteoporózy. Cvičení, pohyb a omezení kofeinu, kouření a alkoholu jsou také významné faktory pro snížení rizika osteoporózy. V tomto ohledu je klasická hormonální substituce jako prevence tohoto závažného onemocnění nenahraditelná. Platí to zejména u žen s rodinnou zátěží tímto onemocněním, kde se často vyskytují zlomeniny obratlů a kyčlí v rodině.

Na druhou stranu musíme vzít v potaz, že v léčivých prostředcích hormonální terapie se do organismu ženy nedodává nic, co by do něj nepatřilo, pouze se doplňuje deficit estrogenů v době, kdy nejsou k dispozici z vlastní produkce. Nejde tedy o nic proti přírodě. Dlouhodobým zdůrazňováním možných rizik této léčby vznikl u velkého procenta žen pocit, že jde o nebezpečnou léčbu, které je nejlepší se vyhnout. Křečové žíly, záněty žil, embolie do plic, zhoubné nádory prsu, onemocnění jater... To jsou příklady onemocnění, která se dávají za vinu hormonům. Všechny léky mohou mít nežádoucí účinky. Pokud jsou ale podávány pouze v případě potřeby a jen po dobu, po kterou jsou indikovány, a na základě znalosti zdravotního stavu pacientky, je riziko hormonální substituce více než vyváženo jejím přínosem pro zdraví ženy.

Ne všechny ženy však mohou tuto léčbu užívat. Jsou to pacientky po léčbě některých nádorů, například gynekologických nebo rakoviny prsu, po prodělaných hlubokých zánětech žil, u poškození jaterních funkcí.