Dopřejte si kávu

Nejnovější lékařské studie ukazují, že ani větší množství kávy denně, tedy okolo 300 až 400 miligramů kofeinu, což odpovídá asi čtyřem až šesti šálkům kávy za den, zdraví neškodí. Každý organismus je však jiný a vliv kofeinu v našem těle je vždy individuální. Lidé jsou na kofein různě citliví. Ti, kteří mají „gen pomalého metabolismu", vylučují kofein z těla mnohem pomaleji a jsou vůči němu mnohem citlivější. Proto je pro ně pití kávy riskantnější, hlavně v případě, mají-li nemocné srdce. Množství vypité kávy není v přímé úměře s čilostí a koncentrací. Přemíra kofeinu totiž naopak může způsobit nervozitu, neklid, nesoustředěnost a ztrátu schopnosti jemné motorické regulace. Nadmíra kávy bezpochyby škodí. Káva odvodňuje organismus a způsobuje také vylučování vápníku a hořčíku, což se také může odrazit na stavu zubů a kostí. Pokud člověk netrpí skutečně nebezpečným vysokým krevním tlakem nebo vážnými žaludečními potížemi, může si tři až čtyři šálky dopřát. Většího množství kávy by se měly vyvarovat těhotné ženy, avšak malou dávku kofeinu, do 150 mg denně, což jsou asi dva malé šálky, si dovolit mohou. Také kojícím matkám se doporučuje menší množství, protože se určité množství kofeinu dostává do mléka.

Víte, co pijete?

Chemické složení kávy zahrnuje tři složky: kofein (stimulant), kafeol (chuť a aromatická vůně) a kafetanické acidy (chuťový účinek). Sušená kávová zrna mají 25  25% karbohydrátů, 35 % relativně nerozpustné celulózové látky, 13 % olejů, 13 % proteinů, 4 % popela, 8 % acidu, 1 % trigonellinu (netoxický alkaloid) a 1 % kofeinu. Jedna libra směsi stačí asi na čtyřicet šálků kávy. Deset šálků kávy má pouhých jedenáct kalorií. Ačkoli má espreso silnější chuť, obsahuje méně kofeinu než běžná káva.

Kofein způsobuje rychlejší a jasnější myšlení a také lepší koordinací pohybů těla. Vlivem jeho účinku dochází v organismu také k uvolňování kortizolu a adrenalinu do krve. Tělo pak reaguje zvýšením krevního tlaku a rychlejší silnější pulzací, zvýšenou sekrecí žaludeční kyseliny, tedy i celkovým zrychlením metabolismu.

Kofein rovněž zvyšuje koncentraci dopaminu, látky, která je nepostradatelná při přenosu nervového vzruchu v mozku, kde dopamin působí v jeho určitých oblastech a vzbuzuje pocit spokojenosti. Pacientům s vysokým tlakem kofein na chvíli tlak zvýší, ale zároveň se ukazuje, že pokud hypertonici kávu v dávkách do 300 mg denně pijí dlouhodoběji, krevní tlak se u nich nezvyšuje. Přemíra kofeinu není dobrá u lidí, kterým hrozí riziko osteoporózy.

To, co je v kávě unikátní, jsou antioxidanty, kterých obsahuje dokonce třikrát více než zelený čaj. Je dokázáno, že v zelených pražených zrnech je více než 200 ještě neidentifikovaných látek, které mají pravděpodobně na organismus pozitivní vliv. Minerální látky reprezentují v kávě okolo čtyř procent sušiny, přičemž z výživového hlediska je velmi důležitý zejména obsah draslíku a hořčíku.

Vědci odhadují, že káva nám může dodávat až 70 procent antioxidantů přijímaných v potravě a tím i chránit kardiovaskulární systém, případně potlačit vznik rakoviny.

Káva na tisíc způsobů

U nás je stále oblíbená káva, která se připravuje zalitím vroucí vodou. Říkáme jí „turek" , ale s tureckým způsobem přípravy nemá nic společného. Klasická turecká káva se připravuje v malé konvičce s dlouhým držadlem, která se nazývá džezva. V té se nejprve rozmíchá káva s cukrem a teprve pak se zalije vodou, pouze do dvou třetin džezvy, protože tekutina musí při varu vystoupat až k jejímu zúženému hrdlu. Problémem zmíněných způsobů přípravy kávy je, že nápoj někdy obsahuje zbytky rozemletých zrn, které mohou podráždit žaludek.

Mnoho z nás má doma „presovač", někdo naopak upřednostňuje kávu překapávanou či instantní. Důležité je, jestli zdraví příznivé látky zůstávají v kávě bez ohledu na to, jakým způsobem je připravována. I při pražení kávy zůstává celková antioxidační kapacita kávy stejná, dokonce se díky pražení zvyšuje.