Obvod pasu nelže

Při zjišťování optimální tělesné hmotnosti se lékaři ještě donedávna opírali především o výpočet tzv. Body Mass Indexu. Podle aktuálních informací však tento výpočet není zcela dostačující, protože nezohledňuje množství nebezpečných tukových tkání, které jsou vytvořeny na vnitřních orgánech  v oblasti břicha. Do tělesné hmotnosti jsou počítány také těžké svaly, kosti a tukové tkáně , které jsou rozložené na neškodných, ale také nebezpečných místech na těle. Zdravý a štíhlý sportovec s minimem tukových tkání tak může vážit více než stejně vysoký jedinec s ochablým svalstvem a vystouplým břichem.


Měření obvodu pasu

Měřením obvodu pasu pomocí krejčovského metru  sledujeme množství tuku v oblasti břicha, což BMI nezohledňuje- Hlavně lidé, kteří mají vyklenuté břicho a ochablé svalstvo, ale takzvaně normální hmotnost (nebo pouze mírnou nadváhu), jsou potencionálně ohroženi srdečními, cévními nebo metabolickými poruchami. Představují tak rizikovou skupinu, která může být zasažena civilizačními chorobami, např. diabetem.

Jak správně měřit?

Abychom mohli obvod pasu změřit přesně, musíme dodržovat některé jednoduché zásady. Obvod pasu měříme vestoje, do půli těla vysvlečení a metr přiložíme v polovině vzdálenosti mezi dolním žebrem a horním okrajem pánve, na nejširší místo obvodu břicha. Nesmíme se nechat zmást úrovní pupíku, protože ten se u lidí s krátkým trupem může nacházet kousek níže. Při měření lehce vdechneme a obtočíme metr vodorovně kolem těla. Poté odečteme naměřenou hodnotu. Ženy ve věku mezi 19 až 40 lety s pravidelným menstruačním cyklem by si měly obvod pasu měřit v první polovině cyklu. Některé ženy totiž trpí vlivem nedostatku progesteronu nebo vlivem premenstruačního syndromu dočasným zadržováním tekutin v těle.

Kritické ukazatele

Měření obvodu pasu se v současné době považuje nejjednodušší a přitom nejpřesnější metodu, která nám umožní zjistit, zda nejme ohroženi metabolickými nebo cévními chorobami. Muži by ideálně neměli mít obvod pasu - nezávisle na tělesné výšce - větší než 94 cm, ženy ne větší než 80 cm. Tyto hodnoty jsou pro každého z nás závazné stejně, jako kdyby se obvod pasu vypočítával rovnou z tuku uloženého ve vnitřních orgánech.

Svalstvo břicha

 Břišní svalstvo obepíná dutinu břišní a vnitřní orgány, uložené mezi hrudním košem a pánví. Tvar břicha formuje hlavně přímý sval  břišní spolu se šikmými břišními svaly. Zevní šikmý sval břišní je s ohledem na svou funkci  spojen s protilehlým vnitřním šikmým svalem. Břišní svalstvo je tvořeno různými skupinami svalů. Umožňuje nejrůznější pohyby těla, např. ohýbání, otáčení, uklánění trupu do strany nebo vzpřímení pánve. Všechny břišní svaly spolupracují nejen spolu navzájem, ale také s jinými svalovými skupinami. Pod kůží jsou znatelné především přímý břišní sval a zevní šikmé břišní svaly, které leží při povrchu, zatímco vnitřní šiké svaly a příčné svaly jsou převážně skryté.

Funkce břišních svalů

Břišní svalstvo může svou podpůrnou stabilizační funkci správně plnit pouze za předpokladu, je-li dobře trénováno. Velmi snadno se totiž povolí a ochabne. Jestliže se ještě navíc k břišnímu svalstvu přidá nadváha v oblasti břicha (například v těhotenství), dojde k vychýlení pánve dopředu a vzniká nadměrné prohnutí bederní páteře. Svalstvo kolem bederní páteře se zkrátí a břicho se vyklene dopředu - vytváří se špičaté nebo kulaté břicho. Břišní svaly se pak neustále natahují a povolují a kyčelní ohybače se zkracují. Následně pak dochází k nadměrnému zatížení meziobratlových plotének bederní páteře. Další variantou vadného držení těla, které je způsobeno oslabeným břišním svalstvem je záklon horní části trupu.

Důsledky na bazální metabolismus

Břišní svalstvo není důležité pouze pro správné držení těla. Pokud jsou břišní svaly dobře trénované, pomáhají zvýšit bazální metabolismus (základní spotřebu kalorií a energie). Dobře vypracované svaly pomáhají člověku spalovat energii i tehdy, když nepracují přímo na plný výkon. Oproti tomu u svalů, které nejsou trénované bazální metabolismus klesá. Člověk potom spálí méně kalorií a přebytek se přemění především na tuk, který putuje do jater (jaterní tuk) a do vnitřních orgánů (vnitřní břišní tuk).

Rozmístění tukových tkání

Každý z nás má tukové zásoby uloženy někde jinde. Rozlišujeme dva typy: typ hruška a typ jablko. První, též označujeme jako gynoidní, se vyznačuje tukovými zásobami v oblasti hýždí a stehen (typ jezdeckých kalhot). Tvar postavy připomíná hrušku. Druhý typ jablko typický blahobytným bříškem. Tomuto typu se také říká androidní a postihuje především muže.

Ohrožení hormonální rovnováhy

Nebezpečí břišního tuku spočívá také  v tom, že může fungovat jako nadměrně velké orgán produkující hormony. Podle toho, kolik tukových buněk se v břišní dutině vytvoří, uvolní břišní tuk do krevního oběhu hormony a různé mediátory. Na povrchu tukových buněk se zároveň nacházejí místa, která tyto látky zase zachytávají z krve. Nadměrné množství břišního tuku a jím produkovanými hormony narušuje rovnováhu hormonálního systému.

Zásoba na horší časy

Jestliže se do tukových buněk neustále ukládá tuk, ale neodbourává, dochází k situaci, kdy i břicho je jako zásobárna na horší časy přeplněno. V takovém případě se tuk začne ukládat do jater a dokonce do svalstva. Mnozí postižení jedinci mají ještě větší chuť k jídlu a současně nejsou schopni rozpoznat, kdy už jsou sytí. Klesá schopnost se soustředit a dochází ke zpomalování myšlení. Nadměrné ukládání tuku má negativní dopad na cévní systém. Naše výkonnost a aktivita závisí do značné míry na tom, jak dobře jsou všechny vnitřní orgány zásobeny kyslíkem. V případě, že tuk ucpává cévní stěny, transport kyslíku k orgánům je ztížen. Břišní tuk je v podstatě „zlodějem" životní energie a přináší nám únavu.

Metabolický syndrom

Mezi příznaky metabolického syndromu patří nárůst břišního tuku, zvýšená hladina cukru v krvi, vysoký krevní tlak, porucha metabolismu tuků, přebytek kyseliny močové, zvýšená srážlivost krve a arterioskleróza. Tímto syndromem je vlivem nevhodné stravy, nedostatku pohybu a celkové změně životního stylu postiženo čím dál více mladých lidí.

Proč vzniká břišní tuk?

Mezi hlavní příčinu nárůstu vnitřního břišního tuku se považuje nevhodné složení a množství potravy současně s nedostatkem pohybu. Především ti, kteří si vybírají dlouhodobě kalorické pokrmy, mají náběh k ukládání břišního tuku. Za naši tělesnou stavbu, rozmístění tukových tkání a aktivitu naší látkové výměny jsou do značné míry odpovědné geny. To slůvko do značné míry je však potřeba zdůraznit, protože ten podstatný díl zodpovědnosti leží na každém z nás. Pouze my jsme plně zodpovědni za to, že si nenacházíme čas na pravidelné stravování a zdravý pohyb. Pokud nám na našem zdraví opravdu záleží, měli bychom tedy zanechat všech výmluv a změnit všechny své zlozvyky.


Břicho jako zásobárna

Dieta představuje pro náš organismus radikální zásah. Naše tělo ji rychle pochopí jako akutní nedostatek potravy a okamžitě se přepne na stav nouze. Dochází ke změně matabolismu a spotřebě uložených kalorií. Břicho člověka je odpradávna naprogramováno tak, že v dobrých časech střádá, aby v horších časech mělo z čeho brát.V případě, že držíme dietu, nepřijímáme denně zpravidla více než 800 až 1500 kalorií, což je mnohem méně, než dospělý člověk opravdu potřebuje. Jestliže orgaismus potřebné kalorie nedostane, dochází k poklesu bazálního metabolismu. Všechny tělesné funkce se snaží učinit jediné - dodat mozku dostatek glukózy. Ta se však snadněji získá z jater a ze svalů než z tukových tkání.

Falešná radost

Na začátku a během diety dochází proto ke ztrátě tělesných tekutin a svalové hmoty a my se radujeme z vytoužené redukce váhy. Na tukových tkáních se však nezmění téměř vůbec nic, což prozradí měření tělesného tuku. Za nouzového stavu organismus nejprve sahá po zásobách cukrů a zásobuje se  vlastními rezervami bílkovin , což má za následek úbytek svalové hmoty. Z tukových zásob organismu čerpá až teprve tehdy, když nemá k dispozici už nic jiného.

Na diety raději zapomeňte

Velká většina lidí věří falešným slibům, že zhubne za několik týdnů a dosáhne postavu svých snů. Ano na počátku diety fungují, ale tento stav nevydrží po dlouhou dobu. V mnoha případech se nechtěné kilogramy brzy vrací a ještě přibude nějaký kilogram navíc. Následně vzniká známý jojo-efekt. V důsledku diety se tělu sníží celková spotřeba energie, protože tukové tkáně potřebují mnohem méně zásobovat energií než svalová hmota. Každého půl kila svaloviny , kterou během diety „vyhladovíme", sníží denní spotřebu energie o 50 až 100 kilokalorií.Když se pak člověk vrátí ke svým stravovacím zvyklostem, dostane organismus více energie, než vlastně potřebuje. Tělo si pak myslí, že překonalo období nedostatku a začne si pro jistotu tvořit zásoby.Výsledkem je koloběh, kdy váha nejprve klesá, pak znovu stoupá a tuku se ukládá čím dál větší množství, přednostně v oblasti břicha.

Endokrinologická příčina

Příčiny nadváhy v oblasti břicha mohou mít vzniknout na základě hormonálních potíží. Tuto pravdu můžeme odhalit pomocí vyšetření krve. Mezi nejčastější důvody patří: nedostatečná funkce štítné žlázy, nedostatek ženských pohlavních hormonů, nedostatek mužských pohlavních hormonů nebo nedostatek růstového hormonu.

Co je to bazální metabolismus?

Hlavní trik zdravého a úspěšného hubnutí spočívá v rovnováze mezi příjmem kalorií a jejich spotřebou, tedy v bazálním metabolismu. Bazální metabolismus označuje množství energie, které potřebuje organismus v k zachování základních životních funkcí. Vypočítá se podle vzorce : 1kilokalorie na kilogram tělesné váhy a hodinu. Žena o hmotnosti 70 kg x 24 h = 1680 kilokalorií Denní příjem kalorií by neměl být nižší než 1860 kcal, pokud chce žena zhubnout. Při stanovení bazálního metabolismu hraje také důlůežitou roli věk, pohlaví a tělesná činnost. Jestliže chceme být štíhlejší, musíme spotřebovat více, než sníme.

Proč máme mlsný jazýček?

Abychom se mohli zbavit určitých stravovacích zlozvyků a mlsání , musíme vědět z jakého důvodu jsme si ho vlastně vypěstovali. Člověk tento zlozvyk získá zpravidla ne proto, že mu určité jídlo obzvláště chutná, ale proto, že v momentálně v dosahu. Odborníci tomuto stavu říkají „mere exposure" (rfrkt pouhého vystavení.

Pravdivá doporučení

  • Pokud se neobejdeme bez sladkých chutí, měli bychom mít po ruce na mlsání mandle nebo sušené plody.
  • Na viditelném místě bychom měli mít místo sladkostí mísu s ovocem. Ovoce a zeleninu nakrájíme nejlépe na kostičky a můžeme uždibovat.
  • Nevytavujte se nadměrnému stresu. Mnozí lidé, jí jednoduše proto, aby zahnali stres a dodali si pocit lepší nálady.
  • Bez pravidelného pohybu to nejde. Svoji hmotnost můžeme upravit je v kombinaci s tělesným pohybem, proto si vyberte takový druh sportovní činnosti, která vás bude bavit.
  • Pravidelný přísun bílkovin. V případě, že je přísun bílkovin nedostatečný, tedy méně než jeden gram na kilo tělesné váhy a den, sval nemůže růst.
  • Chůze - je vděčná pohybová aktivita, které nepřetíží náš pohybový aparát, ale velice nám prospěje.
  • Spánek - je pro mnohé tělesné orgány chvílí nejvyšší aktivity, protože dochází k regeneraci pokožky, uvolnění svalů, tělo se lépe prokrvuje  a mozek reorganizuje. Opět platí pravidlo, že ti, kteří mají dostatek pohybu, mají také kvalitnější spánek.