Co prozradí naše oči?

Oči nejsou pouze smyslovým orgánem, ale v očích se zrcadlí aktuální stav našeho organismu.

Podle tradiční čínské medicíny jsou oči vývodem energie jater a souvisí také se srdcem.  Očima také prochází originální energie  všech dutých  a plných orgánů, proto mohou odrážet chorobné poruchy celého těla.

Víčka

Pozorujeme velikost, tvar, funkce a vzhled kůže víček. Jejich změny mohou být způsobeny jak vrozenými vadami, tak i získanými  i nezánětlivými chorobami. Pokud jsme unaveni, při některých otravách mívá kůže tmavou barvu. V případě, že  jsou víčka zabarvená bledě, vypovídá to o chudokrevnosti.

Víčka mohou být pokleslá při postižení okohybných svalů, lícního nervu nebo při zánětech trojklaného nervu. K postižení okohybných svalů dochází nejčastěji při úrazech s poraněním lebky, nádorech mozku, oka nebo okolních tkání. Otoky se objevují také při poruchách slinných žláz, lokálních zánětech a při nemocích ledvin, diabetu nebo selhání srdce.

Oční koule

Pohyb očních koulí je symetrický, ale při poruše okohybných svalů nebo nervů dochází k poruše pohyblivosti oční koule. Jedná se o tzv. strabismus a rozdělujeme ho na jednostranný a oboustranný. Jednostranné postižení nám většinou signalizuje závažné onemocnění. Oboustranný strabismus většinou nemá z diagnostického hlediska větší význam. Oční koule bývají nejčastěji vpadlé při vyhladovění nebo v důsledku nádorového bujení. Vypoulené oči (exoftalmus) bývá oboustranný nebo jednostranný. Velmi častou příčinou bývá Basedowa choroba, což je autoimunitní onemocnění štítné žlázy, které je spojené s její zvýšenou činností. Další příčinou mohou být nádory v oblasti očnice nebo úrazy.

Vyšetření zornic

Při vyšetření zornic si všímáme jejich tvaru. U zdravého jedince tvoří pravidelný kruh, jsou čiré a prudce reagují na světlo. Ve tmě se rozšiřují, při osvitu se zužují. Zornice by v obou očích měly být stejné  a jejich reakce má být také symetrická. Zúžení zornic (mióza) je typická při otravách sedativně působícími léky, drogami nebo chemikáliemi. Rozšíření zornic je typické pro otravy alkoholem.  Naproti tomu asymetrické rozšíření jedné zornice  bývá z důvodu lokálních příčin při obrnách lícního nervu a zánětech trojklaného nervu. Zakalení bývá nejčastější při degenerativním postižení oka při zeleném a šedém zákalu, při mechanickém poranění oka nebo poškozením chemikáliemi a vzácně u těžkých očních zánětů.

Co vyčteme z duhovky

Duhovka má buď jasně světlou nebo tmavou barvu. Světlé jsou odstíny modré a zelené, tmavé barvy jsou odstíny černé po hnědou. Barva očí má dědičný podklad. Při vrozeném nedostatku tzv. albinismu, je duhovka zabarvena červeně. Za nepříznivých podmínek se mohou objevit barevné skvrny, které narušují pravidelnou barvu. Tento příznak je typický při otravách těžkými kovy. V případě, že dojde k otravě mědí, objeví se na duhovce  tzv. Kayser - Fleischerův prstenec, který je způsobený ukládáním kovu do duhovky.

Vyšetření bělma a spojivek

Oční bělmo neboli bělima je u zdravého člověka čiré, bílé, lesklé, s ojedinělými vlásečnicemi. Při zánětlivých nemocech se může objevit začervenání s hnisavým výtokem z oka. Při chorobách plic a některých onemocněních srdce spojených se špatným okysličováním krve se zvýrazňují vlásečnice, bělima je začervenalá až namodralá, je zvýšená tvorba slz bez hnisavého výtoku. Bledé bělmo je známkou chudokrevnosti. Onemocnění štítné žlázy ze zvýšené funkce se projevuje na očním bělmu zvýšeným leskem a neklidným pohledem. Zažloutlé bělmo nasvědčuje o žloutence, která se projevuje onemocněním jater. Žloutenka vzniká v důsledku zánětu nebo toxického poškození jater při nadměrném příjmu alkoholu nebo postižení orgánu nádorem.

Barevné vidění

Vnímání barev zajišťují čípky. V lidském oku existují tři druhy, které se liší barevnými pigmenty a citlivostí k vlnovým délkám, které určují jednotlivé barvy. Normální vidění člověka je trichromatické (čípky zajišťují vnímání tří barev, červené, zelené a modré), z nichž se skládají všechny ostatní. Trichromatické vidění je u zvířat spíše výjimkou, nalézt ho můžeme především u primátů. Je zcela známým faktem, že pes je barvoslepý - ale ne zcela, vidí dobře červenou a žlutou barvu. Ptáci například rozeznávají barvy mnohem lépe než člověk, jejich citlivost je mírně posunuta k modré.

Adaptace na tmu

Při snížené hodnotě osvětlení dojde k rozšíření zornice, aby se do oka dostalo co nejvíce světla. Citlivost receptorů na světlo se zvyšuje. Vzhledem k tomu, že jsou čípky méně citlivé, ve tmě přestáváme vidět barvy. Někteří živočichové (šelmy, zvířata s noční aktivitou, žralok nebo kůň) mají za sítnicí vrstvu buněk (nebo vláken), které jsou schopné odrážet světlo.