Vše kolem astmatu

Astma je především onemocnění plic a průdušek a první zmínky o této chorobě se objevují již ve staré Číně v třetím tisíciletí př. Kristem. Typickou charakteristikou je zvýšená citlivost dýchacích cest vůči různým podnětům. Tato citlivost se projevuje zpomalením usilovného výdechu. Hlavní příčinou změn v průduškách je zánět, který probíhá dlouhodobě a jeho výsledkem jsou takové změny ve sliznici dýchacích cest, které čas od času vyústí až v zúžení průdušek  a tím i stav dušnosti. V současné době se astma týká zhruba 100 miliónů lidí.

Jaké jsou příčiny vzniku astmatu?

Průduškové astma je v současné době chápáno jako nemoc, k jejímuž rozvoji vede celá řada mnoha složitých dějů. S rozvojem, vyšetřovacích možností byly objasněny mnohé buněčné děje ve sliznici dýchacích cest. Na počátku potíží stojí určitý druh dědičné zátěže. Genetická dispozice však sama o sobě není příčinou nemoci. Důležitou úlohu hraje také vliv zevního prostředí. Velmi klíčovou roli hraje období novorozenecké a kojenecké, protože v tomto období se dotváří imunitní systém jedince. V případě, že dítě přichází na svět s určitou  dědičnou zátěží a zvýšenou schopností alergizace organismu vůči některým látkám zevního prostředí, je právě v této době nejcitlivější. Mezi nejdůležitější alergeny patří antigeny roztočů z domácího prachu a antigeny zvířecí, především kočičí. Svůj podstatný význam má  také celkový režim a skladba stravy matky v době těhotenství. Příliš brzký styk dítěte s bílkovinou kravského mléka  a bílkovinou vaječnou  může také zvyšovat nebezpečí alergické přecitlivělosti. Dalším nebezpečným faktorem znečištění životního prostředí a pasivní kouření.

Atopie

Atopie je příčinou nejčastější alergické reakce, tzv. alergické reakce I. typu, která je zprostředkována protilátkou imunoglobulinem E (IgE). Imunoglobulin E produkují zvláštní buňky našeho těla tzv. B-lymfocyty, které patří do skupiny bílých krvinek, které vyvolávají za normálních okolností protilátkovou obranyschopnost. Jestliže náš organismus rozpozná nějakou látku jako cizorodou, umí ji označit jako alergen. Látky, které jsou schopné vyvolat jakoukoli reakci imunitního systému nazýváme antigeny. Atopický ekzém je alergické kožní onemocnění, které se vyvine ve více než 60% případů do 5 let věku. Prvním příznakem u novorozenců bývají tzv. ouročky. Jedná se o svědivou vyrážku na tvářích a pod ušními lalůčky. Více než polovina postižených onemocní ještě do školního věku alergickým onemocněním a nejčastěji to bývá právě astma. Takový stav bývá označován jako dermorespirační syndrom.

Alergická rýma

Alergická rýma může být sezónní nebo celoroční. Mezi nejčastější formu sezónní alergickké rýmy patří rýma při pylové alergii. Mezi typické projevy patří oční, nosní, kožní a dechové potíže a celkově se člověk cítí unavený a nesoustředěný. Nepřehlédnutelné jsou také psychosociální problémy. Astma se v mladším dětském věku vyskytuje ve větší míře u chlapců než u děvčat. Tento rozdíl je však méně zřetelný  kolem desátého roku věku a zcela zmizí po pubertě.

Co patří mezi domácí alergeny?

  • Fyzikální faktory - vlhkost, teplota, ionizující i neionizuící záření
  • Faktory chemické - látky anorganické povahy
  • Faktory biologické - jsou pro vývoj astmatu nejdůležitější (pyly, roztoče,zvířecí alergeny, plísně, bakterie)

Domácí prach

Roztoči jsou součástí tzv. domácího prachu, který je tvořen chemickými sloučeninami, mikroorganismy, jako jsou bakterie a plísně, lidskými  a zvířecími odpady, jako jsou lupy, srst, části pokožky, hmyz a roztoči. Rezervoárem roztočů v přírodě jsou zvířata a ptáci, především holubi, ale také slepice a kanáři. V domácnostech se roztoči živí kožním odpadem a lupy. Roztoči mají rádi teplé a relativně vlhké prostředí, stejně jako houby a plísně. Výskyt roztočů lze omezovat vhodnými úpravami interiéru. Žádné koberce, záclony, čalouněný nábytek, častá výměna lůžkovin. Roztoče lze hubit také použitím látek (akaricidů), které můžeme přidat do „mokrého" čištění koberců a potahovin. Musíme si však uvědomit, že také mrtvý roztoč je alergenem.

Zvířecí alergeny

Domácí zvířata a hlavně kočky jsou velkým zdrojem alergenů. Kočičí alergeny pocházejí ze slin a kůže. Jsou desetkrát lehčí než a menší než prachové alergeny. Jsou trvale v ovzduší domácnosti, a proto jsou obzvláště nebezpečné. Psí alergeny pocházejí ze slin, kožních šupin a moče, nikoliv z chlupů. Proto krátkosrstá i dlouhosrstá plemena představují stejný zdroj alergenů. Alergeny drobných hlodavců, jako je křeček, morče, myši, krysa a potkan, jsou poměrně častou příčinou alergizace u městských dětí.

Plísně

Plísně se vyskytují jak v domácím, tak i ve vnějším prostředí. Mají rády teplo a vlhko. Šíří se vzduchem  na veliké vzdálenosti a jsou prokazatelné v nadmořských výškách až do 2000 m.

Pyly

Pylová zrna, která jsou příčinou pylové přecitlivělosti jsou z velké části z větrosnubných rostlin a jsou roznášena větrem na velké vzdálenosti. V České republice lze pylovou sezónu rozdělit na 3 období. V jarním období se vyskytují převážně pyly dřevin, ale na pyl koček můžeme alergicky reagovat již koncem ledna. V letním období jsou hlavním alergenem pyly travin a v podzimním období pyly vysokobylinných plevelů.

Venkovní plísně

Venkovní plísně se prakticky neliší od plísní v interiérech. Nemocný, který je alergický na venkovní plísně má při vlhkém počasí problémy, zatímco těm, kteří jsou alergičtí na pyly se ve vlhku uleví. K větší koncentraci venkovních plísní  dochází v blízkosti zemědělských sušiček, které nemají uzavřený okruh používaného vzduchu a vyfukují znečištěný vzduch do okolí. Existuje celá škála plicních profesních chorob, které jsou způsobeny vdechnutím plísní při zpracování zemědělských rostlinných produktů.

Profesní alergeny

Profesní alergeny jsou látky, které mohou způsobit přecitlivělost jedince během vykonávání jeho zaměstnání. S rostoucí chemizací vzrůstá také počet alergenů, které jsou schopny vyvolat projevy alergie. Mezi tradiční  profesní alergeny patří organické prachy  - mouka, bavlna, juta, koření,rostlinný prach a textilní vlákna. Primární prevence profesního astmatu začíná již vhodnou volbou povolání. Pracovníci, kteří trpí atopií v rodině by neměli být zařazováni na pracoviště, kde se pravděpodobné profesní alergeny vyskytují.

Strava

Rizika, které představují některé potraviny, jsou spojena především s nebezpečím vzniku alergické přecitlivělosti. Za hlavní rizika jsou v současné době označovány zejména bílkovina kravského mléka a bílkovina vaječná. Doporučuje se, aby děti byly co nejdéle kojeny a jejich první kontakt s bílkovinou kravského mléka byl odsunut do až do druhé poloviny prvního roku života. Mezi známé alergeny patří kakako, ořechy, ryby, některé sýry, luštěniny. Tyto potraviny mohou jednak prohloubit již přítomnou alergickou reakci ihned po požití mohou  vést ke zhoršení příznaků ekzému nebo astmatu, popř. mohou způsobit prudkou alergickou reakci ihned po požití. Tzv. anafylaktická reakce může vést až k poruše oběhu, akutním astmatickým potížím nebo dokonce k ohrožení života.V případě, že je člověk již alergický na některou z potravin, je nebezpečí, že se může vyvinout alergická reakce také na další potraviny. Významný vliv mají také různé přísady k potravinám, konzervační látky a potravinářské barvy.

Astma a těhotenství

Jak bude astmatička reagovat na své první těhotenství nelze přesně předvídat. Třetina astmatiček však udává zhoršení potíží. Nejdůležitějším úkolem je udržet astma po celou dobu těhotenství až po porod pod kontrolou. Nejrizikovějším obdobím je první trimestr, protože v tomto období se u plodu dokončuje vývoj orgánů. V rámci léčby je nutné zvážit výběr léků také i v době kojení. Preventivní i rychle účinná antihistaminika v inhalační formě a v doporučených dávkách lze užívat bez rizika po celou dobu těhotenství, včetně prvního trimestru. Zvláštní pozornost zasluhují astmatičky i infekční onemocnění dýchacího ústrojí během těhotenství a kojení.

Astma a sport

K aktivnímu sportování by si měl astmatik vybrat především vhodné sportovní odvětví. Nehalové běhy a cyklistika jsou rizikovější než např. plavání, chůze, úpolové a silové sporty, kopaná,košíková nebo odbíjená. Obecně nevhodné jsou podvodní a výškové sporty nebo motorismus. Základem úspěšného zvládnutí námahou vyvolaného astmatu je mít astma plně pod kontrolou.

Astma a operační výkon

Nedostatečně kontrolované astma zvyšuje u  nemocných,kteří mají podstoupit operaci v celkové anestezii, riziko operačních a pooperačních komplikací. Mezi nejrizikovější zákroky patří operace v hrudním koši a horní břišní oblasti. Celkový stav organismu pochopitelně závisí na celkovém zdravotním stavu, přítomnosti dalších přidružených chorob, věku a hmotnosti.

Akutní astmatický záchvat

Akutní astmatický záchvat přichází pouze ojediněle bez varování. Mezi hlavní varovné signály patří: občasné pálení a pocity tlaku na hrudi, kašel bez souvislosti s nachlazením, narušený spánek kašlem nebo dušností, zhoršení tolerance námahy. Tyto signály se zpravidla v jednotlivých nemocech liší, u konkrétního jedince však mají často velmi podobný průběh. Včasným podáním bronchodilatačních léků lze však ještě před plným rozvojem akutního astmatického záchvatu zastavit rozvoj potíží.

Podpůrné formy terapie

Lázeňská léčba se řadí do komplexní péče o astma, kam patří také i rehabilitace a fyzioterapie, které využívají různé léčebné metody jako jsou koupele, masáže, speciální cvičení apod. S lázeňskou léčbou úzce souvisí klimatoterapie, která využívá léčebná místa s mimořádně příznivým podnebím nebo léčebnými podmínkami. V České republice rozdělujeme klima podle nadmořské výška na nížinné, podhorské a horské. Balneoterapie využívá při své léčbě minerální vody, koupele a pitné kůry, vhodná dietetická opatření. Aeroterapie využívá k léčbě především čistý vzduch, helioterapie využívá příznivého působení kimatu. Speleoterapie je léčba v jeskyních k léčbě především dětských pacientů, kteří trpí chorobami dýchacího ústrojí.

Inhalační léčba

Léčebné vdechování  neboli inhalace je základní způsob udržovací i akutní léčby astmatu. Výhodou této metody je transport léku přímo na místo určení, tj. do velkých i malých dýchacích cest. Inhalační cestou lze podávat mikrogramové dávky léků, na rozdíl od tablet nebo injekcí, kde jsou dávky miligramové. S tím také souvisí minimální vedlejší nežádoucí účinky léků aplikovaných inhalační cestou. Mezi nejúčinnější protizánětlivé léky patří kortikosteroidy. Nesmírně důležitá je správná technika inhalace.

Nebulizátory

Jedná se o přístroje, které z roztoku léku vytvářejí mlhovinu drobných kapének , aerosol. Velikost kapének je volena tak, aby co největší podél léku prošel horními dýchacími cestami do průdušek a plic. Aerosol vytváří nejčastěji tryska a kompresor nebo ultrazvukové kmity. U malých pacientů bývá nejvýhodnější inhalace léku skrz plastovou obličejovou masku, u větších dětí a dospělých se používá náustek.

Kapslové inhalátory

Některé léky jsou dodávány ve formě práškových kapslí, v nichž je lék vázán na práškový nosič (nejčastěji laktózu - mléčný cukr). Posunem pouzdra z inhalátoru se uvnitř umístěná kapsle prorazí a lék se uvolní k inhalaci. U pacientů, kterým dělá potíže koordinace nádechu a uvolnění léku potíže se používá autohaler. Je to dávkovaný aerosol, sprej, který je vybavený zvláštním ventilem, který po natažení pružiny uvolní dávku léku samočinně po začátku nádechu.