Životospráva podle jednotlivých orgánů

K plnohodnotnému zdraví je nutná vhodná životospráva a harmonické pravidelné stravování. K poruchám metabolismu vede především nesprávná kombinace potravin a  nesprávná příprava jídla. Například dlouhým vařením ničíme vitaminy  a vyvařujeme z potravy minerální soli, které následně organismu chybí. Ovoce a zelenina mají velký ochranný účinek především proti všem epiteliálním nádorům a určitého druhu buněk žaludku, střev, hltanu, plic, prsu, vaječníků a prostaty. Pro organismus jsou velmi prospěšné: hlávkový salát, mrkev, zelenina se zelenými listy, květák, citrusy, brokolice, česnek, šalotka, zelí, brambory. Musí se však jednat o čerstvou zeleninu. Pro organismus je dále velmi prospěšné pití čerstvých šťáv ze zeleniny nebo ovoce, ale všeho s mírou.

Minerální a stopové látky


Aby bylo naše tělo zdravé, je nutné mu dodávat dostatek minerálních látek a stopových prvků a dodržovat jejich optimální vzájemný poměr. Je však nutno podotknout, že poměr těchto látek je u každého jedince jiný, protože vnitřní orgány  a energetický systém každého jednotlivce je jiný, protože vnitřní orgány a energetický systém každého člověka je rovněž odlišný.

Příprava stravy


 Tradiční čínská medicína přikládá velký význam přípravě stravy. U potravin se sleduje jejich energie  a v Číně dokonce existují restaurace, kde jsou připravovány jídla podle receptu lékaře. Recepty vychází z principu, že horkost chladí, chlad zahřívá. Jestliže máme díky své konstituci sklon k chladu, pomohou nám přirozeně teplá jídla. Naopak při sklonu k horku pomáhá chladivější jídlo. Podle hlediska energie můžeme například rozlišovat:

  • Studené potraviny: banány, grepy, krabi, smetana, mango, sůl, čaj, rajčata, melouny.
  • Chladné potraviny: jablka, hrušky, pohanka, žampiony, pomeranče, mandarinky, ředkev, máta  perná, špenát.
  • Teplé potraviny: bazalka, datle, jahody, ocet, fenykl, maliny, kuřata, čerstvý zázvor, káva, třešně, česnek, jehněčí, pórek, mandle, mušle, blumy, sladké brambory.
  • Horké potraviny: chilli, pstruh, sušený zázvor, paprika, černý pepř.
  • Potraviny, které produkuj vlhkost: banány, pivo, droždí, mléčné výrobky, tučná jídla, pomerančová šťáva, tofu, pšenice.
  • Potraviny, které rozpouštějí vlhkost: semínka vojtěšky, alfa-alfa, fazole, ječmen, tykev, petržel, ředkev, žito, celer, citron, cibule.

Klimatické podmínky


Naše strava by také měla odpovídat klimatickým podmínkách ve kterých žijeme. Ten, kdo pracuje v chladu a v chladném počasí, by měl konzumovat především teplá jídla, vařenou zeleninu a jídla, která jsou připravovány dušením a rychlým opečením, pražením, grilováním. Pomalé pečení podporuje energii sleziny, dušení potravu zvlhčuje a to působí dobře především na plíce. Při přípravě stravy bychom také měli myslet na to, že potraviny se snadno převaří, a to ničí jejich energii. Opatrní bychom také měli být při přípravě jídel v mikrovlné troubě, která produkuje  výrazně jangovou energii. Při dlouhodobém používání škodí slezině a žaludku, organismus vysychá a vzniká horkost. Také naše chutě ovlivňují jednotlivé tělesné systémy.

  • Sladká jídla ovlivňují slezinu a žaludek, protože je posilují a mírní jejich bolesti. Při přemíře sladkých jídel se však v organismu tvoří vlhkost a hlen  stagnuje krvetvorba. Mezi tato jídla patří například med a cukr
  • Kořeněná jídla ovlivňují plíce a tlusté střevo. Podporují cirkulaci krve a energie. Jejich nadměrný příjem však  vede k předrážděnosti.
  • Kyselá jídla ovlivňují játra a žlučník. Brání pocení a průjmu. Jejich nadbytek však vede k zadržování vody.
  • Hořká jídla ovlivňují srdce a tenké střevo, snižují horečku, uklidňují kašel a dýchání, působí projímavým účinkem. Při nadbytku však dochází  k vysoušení tělesných tekutin.
  • Slaná jídla ovlivňují ledviny a močový měchýř. Jejich nadbytek však brání oběhu krve.
  • Aromatická jídla ovlivňují slezinu a snižují vlhkost. Jejich nadbytek však vysušuje.

Slezina a žaludek


Žaludku prospívají jáhly, proso, hovězí maso, meruňky, sladké brambory, jablka, dýně, rýže, špenát, hrušky, fazole, vepřové a jehněčí maso kyselé zelí, lékořice. Nezbytné je pravidelné stravování, to znamená nepojídat stále něco, protože žaludek si v takovém případě nevytvoří dostatečné množství žaludečních šťáv a nemůže potravu dostatečně zpracovat. Slezinu podporuje sladké, hnědý cukr nebo med. Naopak nadměrná konzumace sladkých jídel vede k jejímu oslabení. Slezinu oslabují studené nápoje, především rajčatové a citrusové, ořechy, pšenice, káva. Prospívá í petržel, celer, skořice, mrkev, dýně.  Společně se žaludkem slezinu vyživují také med a mléko.

Játra


Pro játra jsou vhodné potraviny, které jsou co nejméně chemicky upravené a konzervované. Z tohoto důvodu je vhodné vyloučit přepalované tuky a smažená jídla. Podle tradiční čínské medicíny by člověk měl jíst stejný orgán, který je  v těle slabý. To znamená játra a v tomto případě se doporučuje jíst králičí játra. Pro podporu jater se doporučuje jíst na jaře teplá jídla, především dušená zelenina, později listová zelenina, listy ředkve, špenát, řeřich, čekanka, chřest,zelí, mrkev, pampelišku, bazalku.  Zjara začíná pozvolné zatěžování organismu, z toho důvodu jsou vhodná mírná tělesná cvičení a postupné zvětšování zátěže. Játra rozvádějí krev do celého těla, proto je nutné věnovat jim zvýšenou pozornost. Potraviny, které posilují krvetvorbu jsou ty, které jsou bohaté na chlorofyl (zelená listová zelenina, červená řepa, kopřiva, borůvky, sardinky).

Močový  měchýř


Pro posílení funkce močového měchýře se doporučuje vepřové maso, mořské řasy, fazole, hrách, datle, dostatek tekutin. Důležité je také omezení kávy, čokolády a neprochladnout.

Plíce


Plíce posiluje rýže, česnek, cibule, řepa, čínské zelí, mandarinky, olivy, ředkvičky. Doporučovanými potravinami jsou husa, králík, krůta, divočina, mrkev, pažitka, kopr, kmín, veškeré podzimní ovoce. Plicím naopak škodí ostré pokrmy (alkohol, palčivé koření, česnek), které působí přímo na plíce. Z tohoto důvodu by měly být používány zřídka především u jedinců s vysokým krevním tlakem. Káva, černý čaj, červené víno a cigarety plíce vysušují.

Srdce


Hořká potrava patří k elementu ohně a pomáhá přehřátému srdci, aby se ochladilo, ale nedoporučuje se, aby ho používali jedinci s oslabenou srdeční energií. Mezi vhodné potraviny patří čekanka, smetánka lékařská, chřest, meruňky, broskve, švestky, jahody, maliny, kukuřice, skopové maso, červená čočka. Naopak mu škodí ostré potraviny , živočišné tuky, přemíra soli. V letním období by měla být potrava lehčí a chladnější, lehce stravitelná s dostatkem a správným poměrem minerálů a stopových prvků.

Stravování na jaře


Jaro odpovídá elementu dřeva a z pohledu lidského vývoje porodu a dětství. Na jaře je ideální se stravovat lehčeji, jíst potraviny kyselé chuti, která podporuje energii jater. Hlavním úkolem jater je příjem a zpracování energie  a játra dále řídí svalové napětí a zrak. Ideální je na jaře zařadit odlehčovací dny, kdy vyloučíme mléko a mléčné výrobky. Z potravin bychom měli zařazovat: obiloviny, pšenici, špaldu, zeleninu a ovoce, živočišné bílkoviny, meduňkový čaj.

Stravování v létě


Léto je nejvhodnější doba pro lehká a studená jídla nebo pouze krátce tepelně upravovaná jídla. V létě bychom se měli obejít bez dlouhého vaření, pečení a smažení. Také bychom měli pít větší množství tekutin. Zmrzliny a chladné nápoje však nejsou vhodné, protože oslabují trávení a chladná energie stahuje tělo, což může mít za důsledek zadržování tekutin (potu a horka) uvnitř těla. Mezi nejvhodnější úpravu patří šetrné smažení. Z potravin bychom se měli zaměřit na obiloviny, luštěniny, špenát, kapustu, brusinky, grilované maso. V pozdním létě bychom se měli snažit o rovnováhu žaludku, sleziny a slinivky. Tyto orgány mají důležitou roli při trávení a vstřebávání .

Stravování na podzim


Zastupujícím elementem podzimu je kov a z orgánů se jedná o plíce a tlusté střevo. K typickým potravinám elementu kov patří zázvor a nápoje z něj. Na podzim a v zimě bychom měli podávat jídla, která jsou vařená delší dobu. Potrava by měla obsahovat dostatek vlákniny a měli bychom se zaměřit na: celozrnou rýži, luštěniny, ředkvičku, póre,, kedlubny, cibuli, křen, pažitku, česnek, mrkev, jablka, banány, hrušky, meruňky, třešně, švestky, ořechy, marmelády.

Stravování v zimě


Typickou chutí v zimě je slaná chuť, kterou můžeme najít ve všech mořských produktech. Odpovídajícím orgánem jsou ledviny a močový měchýř a tyto orgány jsou zvláště citlivé na prochladnutí, a proto je potřeba v zimě věnovat pozornost „zahřívacím jídlům“. Dobře ochráněné a v teple udržované ledviny nám zajišťují vitalitu. Velmi vhodné jsou nejrůznější polévky, zapečená jídla, kompoty a obiloviny. V zimním období je důležité jíst teplé potraviny. Mezi nejvhodnější kuchyňskou úpravu patří pečení. Svou pozornost bychom měli zaměřit na kroupy, luštěniny, kořenovou zeleninu, červenou řepu, květák.