Nachlazení, chřipka a imunita
Začne-li nás pobolívat v krku a k tomu se přidá rýma, říkáme, že na nás leze chřipka. Mýlíme se – jedná se o příznaky běžných virových onemocnění, kterým říkáme choroby z nachlazení.
Ty zpravidla do týdne odezní. Pravá chřipka začíná zprudka, za několik hodin po průniku viru do těla, horečkou, zimnicí a třesavkou, bolestmi hlavy, kloubů a svalů. Přidruží se suchý dráždivý kašel. Rýma (nemusí se vůbec objevit) se přidá o několik dní později. Chřipka organismus schvátí a nelze ji přechodit.
Lze chřipce předejít?
Podle Evropské unie onemocní chřipkou každý rok 25-50 milionů lidí na světě. Chřipka i ve velkých pandemiích postihla 30 % populace, to znamená, že se jí lze vyhnout. Pomineme-li očkování, pak záleží na několika faktorech: na naší fyzické a psychické kondici a pak na síle virového kmene i množství virových částic, které se dostanou do těla. Zdrojem nákazy je člověk na konci inkubační doby a v prvních dnech onemocnění. Přenáší se kapénkovou nákazou, k přenosu dochází přímým stykem s nemocným (vzdušnou cestou) nebo nepřímo (předměty, které jsou kontaminovány sekrety nemocných osob). Inkubační doba je krátká, 18-72 hodin.
Nachlazení je virová infekce způsobující zánět sliznic nosu a hrdla. Má příznaky velmi podobné chřipce a často s ní bývá zaměňováno. Většinou do týdne samo ustoupí, antibiotika jsou zbytečná, protože na viry neplatí. Užívat je má smysl až tehdy, přidá-li se k nim bakteriální infekce provázená zánětem vedlejších nosních dutin, průdušek nebo mandlí.
Proto má velký smysl posilovat imunitní systém (sport, otužování, vyvážená strava, vitaminy a antioxidanty). Betaglukany (polysacharid přírodního původu) jsou známy pro svou schopnost utužit tělo proti náporům virů. Jsou obsaženy v některých druzích hub (hlíva ústřičná, žampion brazilský) a jejich předností je aktivace makrofágů, které pohlcují nepřátelské mikroorganismy a tím uleví náporu na imunitní systém. Fungují jak v prevenci, tak když už nemoc udeřila.
Echinacea purpurea (třapatka nachová) aktivuje bílé krvinky, které pak zneškodní původce infekce. Pravidelným užíváním posílíte imunitu svého těla a v akutních případech zaženete onemocnění, Můžeme ji užívat ve formě kapek, léků, sirupu nebo čaje. Pomoci mohou také bakteriální lyzáty, které obsahují neškodné částečky nejčastějších bakteriálních nosičů infekčních onemocnění. Většinou jde o pastilky, které necháte volně rozpustit na jazyku. Pomáhají tvorbě protilátek zejména na sliznici nosohltanu, tedy především v místě aplikace.
Jednou z nejvhodnějších forem prevence potíží spojených s nachlazením je otužování. Nejlepší je začít už od útlého dětství. Malé děti neoblékáme nadměrně, volíme více prodyšných vrstev, které při pohybu a zahřátí dítěte můžeme snadno ubrat a zase přidat.
Vystavujeme je adekvátně věku běžným povětrnostním vlivům, aby se otužovaly přirozenou cestou. Přivykání organismu na chladnější podmínky můžeme podporovat každodenním krátkým zakončením koupele studenou sprchou. Rázné otužování zahajujeme v teplých měsících. Nezapomínejme na denní větrání místností, v nichž pobýváme.
S chřipkou zůstat v posteli
Máte-li jistotu, že se jedná o chřipku, a netrpíte-li nějakým závažným onemocněním, nemusíte hned navštívit lékaře a zůstaňte doma v posteli. Užívejte léky snižující teplotu. Je třeba mít po ruce účinnou látku, která nám sálání srazí na přijatelnou míru, nejčastěji se jedná o volně prodejná antipyretika či nesteroidní antirevmatika (paracetamol, ibuprofen či kyselina acetylsalicylová). Alergici zpravidla tolerují nejlépe paracetamol, u druhých látek hrozí riziko astmatického záchvatu. Pro děti mějte nachystány šetrnější speciální přípravky, nejlépe ve formě sirupů pro snazší dávkování (malým dětem nepodáváme kyselinu acetylsalicylovou). Kyselina acetylsalicylová zvyšuje riziko tzv. Reyova syndromu (smrtelně nebezpečné poškození jater a mozku). Nicméně teplotu nesrážíme do výše 38 °C, tělo tak dává pouze signál k tomu, že se začalo proti něčemu bránit. Horečku sníží a celkově uleví i vlažná sprcha. Pocení je známkou snižování teploty, samo o sobě léčebný účinek nemá. Při chřipce se „potní kúry“ míjejí účinkem. Naopak, tlusté deky a přetopená místnost při horečce přispívají k možnému vzniku hyperpyrexie, což je extrémně zvýšená teplota (nad 41°), která představuje velmi nebezpečný stav. Hyperpyrexie se musí léčit při hospitalizaci, protože může hrozit selhání termoregulace a životních funkcí.
Chřipka trvá týden až deset dní, horečky ustupují asi čtvrtý den. Pokud teploty stále stoupají, celkový stav se nelepší, pak se může jednat o komplikace, nejčastěji o zápal plic. Jako chřipka se mohou tvářit i jiné choroby. Zpozornět bychom měli v případech, kdy:
- horečka stoupá přes 40 °C
- k teplotě se přidává zvracení, objevuje se bolest břicha
- stupňuje se ostrá bolest hlavy
- dostavuje se světloplachost
- objeví se potíže s polykáním
Bolest v krku
Akutní zánět krčních mandlí může být způsobený bakteriální infekcí nebo bývá virového původu. V krku to bolí, píchá, pálí, mandle jsou zduřené a nápadně zarudlé, nemůžeme polykat. Inkubační doba je v rozmezí jednoho až čtyř dnů. Když nepomůže kloktání teplou vodou se solí, sáhněte po volně prodejném antibiotiku ve spreji (Bioparox), které působí pouze lokálně a nezpůsobuje vznik rezistence. Snižuje zduření sliznice, léčí zánět a zmírňuje bolest. Někomu pomohou při „škrábání v krku“ pastilky (krční antiseptika s obsahem např. chlorhexidinu, benzoxonium-lidokainu, nebo s přírodními látkami z eukalyptu), které hojí, uklidňují a dezinfikují sliznici.
Když horečka stoupá, bolest v krku se nelepší či naopak zhoršuje a objevují se další příznaky toho, že nepůjde o lehčí formu onemocnění, je třeba urychleně navštívit lékaře, který pravděpodobně předepíše antibiotika.
