Nízký nebo vysoký tlak – obojí nám může ublížit

Normální hodnota krevního tlaku se pohybuje kolem 130/80, za hranici vysokého krevního tlaku se považuje 140/90. Pokud má někdo tlak pod 110/70, hovoříme o tlaku nízkém. Někdy se udává hranice 100/60. Obě onemocnění s sebou nesou určitá rizika, obávat bychom se však měli především vysokého krevního tlaku, který má na svědomí řadu kardiovaskulárních příhod a cévních onemocnění mozku. Oba extrémy, tedy velmi nízký a velmi vysoký tlak, mohou nemocného ohrožovat na životě.
Hodnoty krevního tlaku ukazují, jakým tlakem působí krev na stěnu cév. Nejvyšší hodnoty tak dosahuje při maximálním stahu srdce (systole), nejnižší je naopak diastolický tlak, který působí při uvolnění srdečního svalu. Krevní tlak se udává v milimetrech výšky vytlačeného sloupce rtuti (mm Hg) klasického rtuťového tlakoměru.

Měříme v pohodě a ve stejnou dobu

Krevní tlak měříme pravidelně, ve stejnou dobu a v klidu. Hodinu před měřením nekouříme a nekonzumujeme alkohol ani kávu. Před měřením bychom měli být tak deset minut v klidu. Práce u počítače může zvýšit krevní tlak o 5 mm Hg, plný močový měchýř dokonce o 10 mm Hg. Při měření nemluvíme, naměřené hodnoty si zapisujeme společně s užívanými léky.
Věková hranice, odkdy by si lidé měli nechat kontrolovat krevní tlak, není jednoznačně stanovena. Závisí to na genetické dispozici a přídatných onemocněních.

Nízký tlak

S nízkým tlakem neboli hypotenzí se někteří lidé potýkají celoživotně, protože sklony k němu se dědí, jedná se zřejmě o odchylku v nervovém nebo hormonálním řízení tlaku krve. Někdy tlak v tomto případě s věkem postupně stoupá.
Nízký tlak může svědčit o závažnějších problémech jako jsou nemoci žláz s vnitřní sekrecí, nemoci ledvin, srdce, cév, nervového systému, dehydratace či vnitřní krvácení.

Projevy nízkého tlaku mají poměrně typický charakter – pocit slabosti, únavy, točení hlavy až závratě, bolest hlavy, zhoršení zraku a mžitky před očima, pocit potřeby spánku, zívání. Dotyčný je bledý, studeně opocený, během sychravého počasí se nízký tlak může projevit i zimomřivostí. Kvůli nízkému tlaku nám „to hůř myslí“. Je to důsledek nedostatečného prokrvení mozkových vlásečnic a cév. Srdce totiž nedokáže dostatečně vytlačit okysličenou krev do mozku. Cirkulace krve v mozkových cévách je pomalejší, takže do mozku se dostává méně kyslíku a dalších živin. K lepšímu prokrvení a zvýšení přívodu krve do mozku napomáhá ginkgo biloba. Účinky pocítíte už po pár týdnech pravidelného užívání.

Nízký tlak může mít podobu idiopatického onemocnění (bez známé příčiny), tedy stavu daného spíše konstitucí osoby s abnormální regulací krevního tlaku. K hypotezi mají sklon především osoby vyššího vzrůstu a štíhlé, s nízkým BMI, často mladší jedinci. Pokud se nízký tlak objevil u někoho, kdo s ním doposud problémy neměl, je na místě pořádné vyšetření. Pokles krevního tlaku u člověka s tlakem obvykle normálním je alarmující. V krajním případě může jít dokonce o šokový stav. Pokles tlaku nastává i při krvácení včetně útrobního či u dehydratace, úžehu nebo úpalu. Pokud u někoho tlak stále klesá, jde o oběhový kolaps. Hypotenze může být způsobena i užíváním některých léčiv, jako jsou antidepresiva, může vzniknout i jako následek podávání vyšší dávky či kombinace léků snižujících krevní tlak.

Jak na nízký tlak?

Známe-li příčinu nízkého tlaku, pak je terapie dána léčbou základního onemocnění. Snažíme se také zlepšit celkovou kondici nemocného tělesným cvičením, hlavně aerobního charakteru, doporučuje se zvýšit dávku sodíku o 5-10 g nad obvyklou denní dávku. Někdy pomůže podávání mineralokortikoidů, po kterých dochází k zadržování sodíku a následně vody v těle. Tím se ale bohužel zvyšuje tělesná hmotnost.
Máme-li nízký tlak, většinou saháme po kávě. S její pomocí se nám tlak sice o něco zvedne – ale jen na velmi krátkou dobu. Útlum, který pak nastane, bývá většinou ještě silnější. Když to navíc s kávou na povzbuzení přeženete, budete nervózní. Lékaři proto doporučují místo kávy černý a nejlépe zelený čaj. Je zdravější a k zažívání šetrnější. Tlak vám rychle zvedne i panák alkoholu. K snídani byste měli volit množství bílkovin a hned po ránu si dopřát sprchu, při níž budete střídat proud teplé a studené vody. Máte-li nízký tlak, zapomeňte na horké koupele. Mohou být pro vás nebezpečné. Vlivem vysoké teploty vody se vám náhle rozšíří cévy, což se projeví dalším poklesem tlaku. Vylehávání vás ještě více oslabí. Začne se vám točit hlava a máte pocit na omdlení.
Co se tedy dá s nízkým tlakem dělat? Léčí se příznaky. Je potřeba se zavodnit a zvolit takovou polohu, aby vám krev natekla do hlavy. Nejlepší je předklon v sedě a s hlavou mezi koleny.

Nízký tlak často mívají teenageři, jejichž dospívající tělo si neví rady s regulací. U nich se to projeví motáním hlavy, někdy může puberťák i omdlít – zvláště pokud nesnídá. Dospívající ze svého extrémně nízkého tlaku časem vyrostou. Nízký tlak se může (byť je to vzácné) vyskytovat i u malých dětí. Jejich tělíčko tak může dát najevo, že se potýká s nějakou infekcí či chorobou srdce. Často může být nízký tlak u dětí projevem stresu nebo prodělaného úrazu. Na nízký tlak u dětí mohou ukazovat motání hlavy, únava, problémy se zrakem a sluchem.

Spoléhejte na přírodu

Nízký tlak s sebou většinou nenese žádné vážnější zdravotní potíže, je jen velmi nepříjemný. Lékaři se proto ani moc nesnaží něco s ním dělat. Léky na nízký tlak se často nepředepisují, protože mají vedlejší účinky. Nízký tlak si můžete upravit pomocí homeopatik. Pomoci může čajová směs s kručinkou barvířskou. Tato bylinka posiluje činnost srdečního svalu a povzbuzuje krevní oběh. Díky tomu se zlepšuje zásobní organismu, a hlavně mozku, kyslíkem. Léčivou rostlinu schizandru čínskou seženete ve formě tablet. Povzbuzuje srdečně-cévní i nervový systém a odstraňuje nejen únavu a malátnost, ale i psychickou vyčerpanost. S nízkým tlakem jde ruku v ruce oslabení cévních stěn. To se projevuje zvýšenou tvorbou modřin. Cévy posiluje pravidelné užívání rutinu v tabletách. Užívá se dlouhodobě padesát až osmdesát miligramů, nejlépe v kombinaci s vitaminem C. V přírodní formě ho naleznete v pohance nebo citrusech. Díky rutinu budete lépe snášet i změny počasí a snížíte riziko vzniku křečových žil.

Na nízký tlak je ideální pravidelný pohyb, zejména posilování, jogging, aerobic, plavání, tenis nebo jízda na kole. Cvičit byste měli minimálně třikrát týdně. Posílíte tím srdce, které bude lépe fungovat jako oběhová pumpa. Z postele nikdy prudce nevstávejte. Nejprve si dejte nohy na horu, například je opřete o stěnu, a až potom se pomalu posaďte. Teprve po chvíli se postavte. Když dlouho stojíte, čas od času procvičte končetiny, abyste rozproudili krev.

Vysoký tlak

Jednoznačná příčina vysokého tlaku u většiny nemocných není obvykle známa, důležitou roli hraji více faktorů – genetická dispozice pacienta, nadměrný příjem soli, obezita, alkohol. K hypertenzi přispívají i chronický stres a nízká aerobní pohybová aktivita. Zvyšovat tlak mohou i některé léky, například kortikoidy či estrogeny. Rozpoznání vysokého krevního tlaku není vůbec snadné – až do pokročilého stadia onemocnění se prakticky neobjevují žádné potíže a lze ho zjistit pouze měřením. Ženy jsou v období menopauzy chráněny hladinou estrogenů, které zřejmě mají vliv i na menší výskyt kardiovaskulárních chorob v tomto období jejich života. Po menopauze ale dochází k prudkému nárůstu výskytu hypertenze, ve věku kolem 65-70  je již výskyt hypertenze a infarktu u obou pohlaví stejný.

Hypertenze je jedním ze silných rizikových faktorů pro vznik ischemické choroby srdeční, cévních mozkových příhod, ale i třeba poruch srdečního rytmu. Zvýšenému riziku vzniku hypertenze jsou vystaveni lidé, kteří trpí cukrovkou, mají vysoké hladiny cholesterolu, jsou obézní, hodně solí. Zvláštní kapitolu tvoří hypertenze vyvolaná těhotenstvím, postihuje přibližně 10 % těhotných žen.