Neškrábat se je tak těžké

Atopický ekzém je chronický zánět kůže charakterizovaný suchostí kůže a svěděním. Onemocnění  je geneticky dané - vrozená dispozice spočívá v odchylném složení takzvané kožní bariéry, konkrétně tuků, které tvoří její součást. Spouštěcích momentů může být řada, patří mezi ně například infekční choroby, vliv vnějšího okolí, stres či faktory související se stavem kůže, jako je pocení, dráždění kůže oděvy, ale i čisticí prostředky.

Atopický ekzém postihuje jedince každého věku. U dětí se může projevit již okolo třetího měsíce života, někdy také v období, kdy matka přestává kojit a dítě převádí na umělou stravu. Dráždivým faktorem v této době bývá často kravské mléko (proto je vhodné dlouhodobé kojení či hypoantigenní umělá výživa), negativní vliv může mít také očkování či prodělané infekční onemocnění. Dětská forma se týká období předškolního a školního věku. U mnohých dětí také ještě v průběhu dětství mizí. Ekzém se často vyskytuje u osob trpících alergií nebo astmatem. Je-li jeden z rodičů alergický, má atopický ekzém nebo je astmatik, je asi 50% šance, že dítě chorobu zdědí. Trpí-li nemocí oba rodiče, možnost se zvyšuje až na 80%. Atopický ekzém se týká 16% dětí do jednoho roku života, 12% dětí ve věku do 15 let a 3% dospívajících. Počet atopiků stále roste, přičítá se to zhoršujícímu se životnímu prostředí. Ekzém tedy patří k civilizačním nemocem.

Typicky se u pacienta, který atopickým ekzémem trpí, střídají období akutního zánětu s klidovými fázemi: definitivně vyléčený ale není člověk nikdy. Odhaduje se, že ve střední Evropě má tento problém každý pátý až šestý člověk.

Kůže a potraviny

Kůže atopiků je citlivější a snadno se zanítí. Spouštěčem zánětu často bývá alergická reakce, není tomu tak ale vždy. Kromě akutních potíží, tedy vyrážky nebo puchýřků, které se při rozškrábání mohou i zanítit, mají někdy lidé s ekzémem i chronické následky. Jejich kůže je na některých místech ztluštělá, suchá a někdy i praská, proto je o ni třeba důsledně pečovat.
Strava má velký vliv na stav kůže a u atopiků to platí dvojnásob. Rodiče by si měli všímat, jak kůže jejich dítěte na stravu reaguje, a dojde-li ke zhoršení, měli by příslušné potraviny z jídelníčku vysadit. Někdy je to ale opravdu problém, který často končí doporučením na alergologii nebo vyšetřením alergenů potravin. Vyšetřovat alergeny z prostředí (pyly, prach, roztoče) nemá takový smysl jako vyšetření potravinových alergenů. Právě strava je totiž na rozdíl od pylů ovlivnitelná.

Léčba

Kortikosteroidy mají v léčba atopického  ekzému své místo, ale rodiče se musejí naučit s nimi pracovat. Kortikosteroid  není promazávací mast, aplikuje se jen jednou denně v tenké vrstvě, nejlépe na noc, na očištěnou suchou kůži a jen na místa postižená ekzémem. Kortikosteroidy neaplikujeme na tenkou kůži (obličej, krk, dekolt). Na tyto partie se aplikují alternativy kortikosteroidů.

Doba používání kortikosteroidů záleží na věku - u batolat maximálně 3-4 dny, poté by měla následovat dvoutýdenní pauza. Důležité je současně používání přípravků k promazávání kůže. Ty jsou základem léčby atopického ekzému, protože nahrazují vrozeně chybnou strukturu pokožky. Kůži je nutné promazávat několikrát denně, vždy po osprchování, a to do dvou minut po vysušení. Poté, co se promazávací mast do kůže vsákne, můžeme použít kortikosteroid.

Alternativou kortikosteroidů jsou takzvané lokální imunomodulátory - moderní léky, které rovněž tlumí přehnanou reakci organismu v místě zánětu. Jde o moderní léky takrolimus nebo pimekrolimus a předepisují se pacientům, jimž kortikosteroidy nepomáhají, kteří potřebují dlouhodobou léčbu nebo jimž je třeba ošetřovat citlivé části těla (například kolem očí). V některých případech se imunita tlumí i silnějšími medikamenty, ty ale mají velké riziko nežádoucích účinků. Od svědění ulevují i běžné léky na alergie - antihistaminika, ale ekzém sám nijak neřeší. Některým pacientům pomáhá také léčba světlem, fototerapie.

Zmíněné imunomodulátory mají jiný mechanismus účinku na molekulární úrovni, ale výsledné ovlivnění zánětu kůže je podobné - spočívá v jeho útlumu. Na rozdíl od kortikosteroidů se používají dvakrát denně a lze je dávat i na tenkou kůži včetně víček, protože nepůsobí nevratné změny kůže (ztenčení). Tyto zevní léky může předepsat jen lékař, který má v každém případě léčbu atopického ekzému řídit. Mezi nejmodernější přístupy k léčbě atopického ekzému patří takzvaná proaktivní terapie. Ta spočívá v preventivním používání imunomodulátorů (jednou denně, dvakrát týdně)i poté, co se ekzém zhojí, na oblasti těla, kde se vyskytoval. Pacienti, kteří používají tyto zevní léky, by se neměli opalovat. Proto se doporučuje nepoužívat je ráno, pokud jde pacient na slunce či podstupuje fototerapii, ale nemocné plochy ošetřit jen jednou denně večer.

Přidružené problémy

Péče o pokožku atopika je základem léčby. Kůže by se neměla dráždit žádným způsobem, ani mytím. Proto se doporučují sprchy, nikoli koupele, vlažná voda, a to kdykoli, kdy se pacient zpotí. Důležité je zjistit, kolikrát denně potřebuje pacient kůži promazávat.

Atopici mají vyšší riziko kožních infekcí (bakteriálních - impetigo, virových - opar, moluska, bradavice), jednak se ekzém sdružuje s dalšími kožními nemocemi, jako je vitiligo (získaná ztráta pigmentu), alopecia areata (ložiskový kruhový výpad vlasů), dále s dalšími imunitními chorobami (lupénka, nesnášenlivost lepku...). V posledních letech bylo zjištěno, že pokud dítě vyrůstá ve společnosti domácího mazlíčka od narození, ekzém se nezhorší. Naopak, pokud dítě na přítomnost zvířete zvyklé nebylo, může nastat problém.