Sezónní afektivní porucha

Ten, kdo tráví část roku ve studeném podnebí, moc dobře ví, že není vůbec neobvyklé, že se cítí v zimě o něco hůře než v létě. V této souvislosti se hovoří o „emočním zimním spánku". Někomu však přináší zima závažnou podobu skleslosti. Jedná se o stav, který vede k těžkým depresím a mnohdy dokonce k sebevraždám. Tato porucha se odborně nazývá sezónní afektivní porucha. Mezi typické symptomy patří: ztráta energie, zvýšená potřeba spánku, potíže se soustředěním, větší podrážděnost a přibývání na váze.

Melatonin

Na pokles počtu hodin denního světla v podnebí vyšších zeměpisných šířek reaguje mozek tvorbou hormonu melatoninu. Tato látka nám pomáhá při usínání a udržuje nás ve spícím stavu po celou noc. Hladina melatoninu se zpravidla začne zvyšovat večer a svého maxima dosahuje mezi druhou a třetí hodinou ranní. Melatonin se také vyrábí uměle a prodává se formou tablet. V této formě je určen cestujícím, kteří absolvují dálkové lety a musí se přizpůsobit časovým změnám.

Epifýza neboli šišinka

Tato žláza o velikosti hrášku je umístěna na spodině mozku a hraje velice důležitou roli, protože dodává mozku a tělu informace o množství světla. Oči epifýze dodají potřebnou informaci a epifýza reaguje vytvořením hormonu melatoninu. Epifýza tak nastavuje a seřizuje vnitřní mozkové hodiny v závislosti na produkci a odesílání hladiny melatoninu.

Léčba

Zimní deprese dokáže zmírnit světelná terapie, tj. každodenní působení intenzivního umělého světla vyzařovaného „světelným panelem", což je speciálně zkonstruovaný světelný zdroj. Pro blahodárný účinek světelné terapie není nutné ultrafialové záření, jaké je vyzařováno sluncem, ale postačuje zdroj, který se vyznačuje zvýšeným světelným jasem. Terapeutický účinek jasného světla je zprostředkován očima a nikoli kůží. Světelná terapie by měla probíhat přibližně hodinu denně po celém zimním období. Na zimní smutek a skleslost účinně působí také antidepresiva. Po jejich aplikaci se v mozku zvýší hladina neurotransmiteru serotoninu.