Nezapomínejte na oči

Intenzita slunečního UV záření na Zemi není stále stejná a mění se jak v průběhu roku, tak i v průběhu dne. Intenzita UV záření závisí na denní době, nadmořské výšce, zeměpisné šířce, odrazu od zemského povrchu, koncentraci atmosférického ozonu i oblačnosti.
Sluneční záření je složeno z viditelného světla, infračerveného záření a ultrafialového záření. Ultrafialové spektrum se skládá ze tří složek, které mají různé vlnové délky- UVA, UVB a UVC. Sluneční UVC záření, které má vlnovou délku do 280 nm, je nejškodlivější, ale je téměř celé pohlceno ozonovou vrstvou atmosféry.  UVB paprsky zapříčiňují spálení a jsou častou příčinou rakoviny kůže a očních problémů - například šedého zákalu. UVA záření o vlnové délce 320-380 nm je z výše jmenovaných sice nejméně škodlivé s tepelnými účinky převažujícími nad ionizujícími, ale dopadá do oka s nejvyšší intenzitou, a je tak spolu s dopadajícím zbytkovým UVB zářením pro oči nejnebezpečnější.

Během dne kolísá především intenzita záření UVB, přičemž maximum je kolem poledne, naopak intenzita UVA záření se příliš nemění. Roli hraje i nadmořská výška - ve vyšších horských polohách je intenzita UV záření větší, na každých 300 metrů nadmořské výšky narůstá o čtyři procenta. Při nadměrné dlouhodobé expozici UVB a UVA záření může dojít k poškození struktur oka.

Oči jsou nejvíce náchylné k poškození v období, kdy je slunce spíše nad horizontem, a snadněji tak proniká přímo do oka, tedy v dopoledních a odpoledních hodinách. Poškození očí je možné také při odrazu UV záření na sněhu nebo vodní hladině, kdy hrozí až vážné stavy - popálení povrchu rohovky(sněžná slepota). Ještě vážnějším stavem je tzv. solární makulopatie. Jde o poškození sítnice známé v souvislosti se sledováním zatmění Slunce. Za takového šera je zornice širší a do oka proniká větší množství UV záření, které může sítnici tepelně poškodit. Náchylnost sítnice k poškození se také může zvýšit přítomností některých látek v krvi, například antibiotik. Proto bychom při léčbě antibiotiky neměli pobývat na slunci. Dlouhodobé vystavování se slunečním paprskům se může projevit  předčasným výskytem šedého zákalu nebo narušením pigmentu sítnice.

Brýle jsou samozřejmostí

Sluneční brýle většina z nás považuje za samozřejmost. Ochrana očí ale začíná už pokrývkou hlavy. Klobouk nás nechrání jen před úžehem a spálením obličeje, ale zabraňuje také dopadu slunečních paprsků přímo do očí. Před UV zářením mohou chránit i dioptrické brýle nebo kontaktní čočky, kdy si však musíme všímat UV filtru označeného na logu brýlí. Nálepka UV400 znamená, že brýle nepropustí krátkovlnné záření do 400 nm, a tak plně pohlcují UV záření.
Nejčastěji používaný materiál pro výrobu skel kvalitních slunečních brýlí je polykarbonát. Tento materiál má stoprocentní pohltivost UV záření. Levnější plastové materiály používané k výrobě netenčených plastových dioptrických čoček nebo i klasické minerální sklo mají pohltivost menší.  Brýlím z tržnice je lepší se vyhnout. Pochybujete-li o přítomnosti UV filtru ve vašich brýlích, můžete si jeho přítomnost nechat v oční optice ověřit přístrojem. UV filtr v brýlích nepodléhá stárnutí, takže pokud vám brýle vydrží, můžete je mít jakkoli dlouho a jejich filtr bude účinný.

Barva filtru nezaručuje stoprocentní ochranu oka proti UV záření, UV filtr se nesmí zaměňovat se zbarvením skel. UV filtr vychází z principu blokování neviditelného UV záření, kdežto zbarvení souvisí s propustností viditelného světla, tedy tmavostí skel, a udává se v rozmezí 0-4. Zvolíte-li tmavé brýle bez UV filtru, riziko vzniku očních komplikací se proti stavu bez brýlí dokonce zvyšuje. Dík tmavému filtru se zornice rozšiřuje a do oka proniká mnohem více škodlivého UV záření.

Před UV zářením chrání i nitrooční čočka. Běžným typem je totiž umělá čočka vybavená UV filtrem, ale jsou také pracoviště, kde je za standard považována tzv. žlutá nitrooční čočka, která chrání oko před všemi škodlivými složkami slunečního záření, včetně „near"  záření (modrá složka světla). Toto záření je velmi nebezpečné pro pacienty po operaci šedého zákalu nebo u mladších pacientů, kteří volí výměnu oční čočky z dioptrických důvodů, protože může vyvolat postižení oční sítnice.