Nápoje, žízeň a pitný režim

Voda tvoří u člověka 70% netukové hmoty těla. U mladého dospělého jedince představuje zhruba 55-60% tělesné hmotnosti (40l). Větší část tělesné vody (25l) připadá na vodu vnitrobuněčnou, která je pevnou součástí buněk, a v celkové výměně vody podléhá pouze malým změnám. 15 l tvoří voda mimobuněčná (z toho 3l v krevní plazmě a 12 l v tkáňových tekutinách), jež představuje zevní prostředí pro život buněk.

Příjem a výdej vody

Příjem vody musí být v rovnováze s jejím výdejem, protože zásoby vody v organismu člověka jsou poměrně malé. Celková výměna vody je značně individuální  a činí 2-3 litry za den. Při nadměrném pocení to může být ještě mnohem více. Znamená to, že člověk takové množství vody denně vydává (močí, stolicí, kůží a dýcháním). Neznamená to  však, že toto množství vody  musí denně vypít. Příjem vody je při dnešním způsobu stravování řazen více než z poloviny konzumovanými nápoji, z třetiny pevnou stravou a malý zbytek vzniká oxidací při látkové výměně. Potřeba pití úzce souvisí s obsahem vody v potravinách. Konzumace sladkého, slaného a tučného jídla zvyšuje potřebu pití.

Pocit žízně

Žízeň je fyziologický stav, který člověku signalizuje  větší úbytek vody z organismu. Touha pít je složitý stav, který souvisí s úbytkem vody v těle, a tím se zvýšením osmotického tlaku tělesných tekutin. Osmotický tlak  ovlivňuje mozkové hypothalamické osmoreceptury. Druhým významným regulátorem pocitu žízně je suchost  nebo vlhkost ústní a nosní sliznice. Osmotický tlak je dán poměrem vody, solí a osmoticky působících organických látek (cukrů, bílkovin) v tělních tekutinách. Již ztráta 2% vody v těle vede k poklesu výkonu. Ztráta 15-30% vody v těle se pro člověka stává smrtelnou.

Nealkoholické nápoje

Nejvhodnějším nápojem je dobrá pramenitá voda s optimálním množstvím vápenatých a hořečnatých solí. Chlorovanou vodu ve městech je dobré 12-24 hodin nechat odstát, aby vytěkal chlór. Výborné jsou také bylinkové čaje, jejichž hořčiny napomáhají k utlumení žízně. Dále jsou k pití vhodné nepřislazované ovocné nápoje, především jsou-li obohaceny vitaminem C. Nadměrné přeslazované ovocné šťávy, limonády, džusy se jako vhodné nápoje nedoporučují, protože špatně tiší pocit žízně, popř. ji mohou ještě celkovým obsahem cukru zvyšovat.

Pivo  a víno

Nízkostupňové pivo obsahující chmelové hořčiny také dobře tiší žízeň. Není vhodné ho však konzumovat ve větším množství. Víno se doporučuje pít při slavnostních příležitostech a v  rozumném množství. Červené víno v malých dávkách snižuje vznik kardiovasculárních poruch. Nadměrným pitím piva dochází po několika letech k poškození jater alkoholem a také k rozvratu metabolických pochodů v těle, a tím také k těžkému poškození zdraví.

Kdy a jak pít?

Názory na to, kdy a jak pít nejsou jednotné. Pocit žízně je pouze orientační indikátor nedostatku tekutin v těle. Z tohoto důvodu bychom měli pít tehdy, když máme žízeň, ale přitom sledovat celkové množství přijatých tekutin za den, které má většinou činit 2-3 litry. Při pití ochucených nápojů může snadno docházet k nadměrnému pití. Pokud máme žízeň v době jídla, doporučuje se pít asi 15 minut před jídlem, aby se tekutina stihla vstřebat, do té doby než začneme jíst. Také se nedoporučuje pít  větší množství tekutin po jídle, protože se tím odplaví a ředí trávicí enzymy a celý proces trávení je žízeň. Projeví se to pocitem tíže v žaludku. Obecně se doporučuje pít o trochu více, než méně, aby se odplavily škodlivé látky v organismu. Nadměrné pití však také zvyšuje vylučování minerálních látek z těla, takže je vhodné hledat zlatou střední cestu.

Pití čaje

Čaj jsou kožovité listy čajovníku. Používají se nefermentované (zelený čaj) nebo se fermentují, čímž získávají aróma a žlutozelenou až černou barvu. Příprava čaje se má provádět spářením po dobu 3-5 minut, aby došlo k vyextrahování co největšího množství aromatických látek. Při vaření čaje se vyextrahuje mnoho tříslovin, a proto se takový čaj doporučuje také při průjmech. Čaj méně dráždí žaludeční sekreci a netlumí tak spánek jako káva. Čaj obsahuje 2,5 % kofeinu (theinu) a 5-11% třísloviny taninu. Tanin má ve větším množství karcinogenní účinky a podporuje vznik zácpy.

Pití kávy

Káva obsahuje 1-2% kofeinu, specifickou kyselinu chlorogenovou (7%), alkaloid trigonelin (1%), tuk (11-12%), silici a třísloviny. Kyselina chlorogenová je původem špatného snášení kávy u některých jedinců. Pražením kávy se v ní vytvoří několik škodlivých látek. Zrnková káva obsahem hořčin dobře tiší žízeň, ale jako nápoj je zcela nevhodná. Kofein dráždí ústřední nervstvo, především mozkovou kůru, a tím zlepšuje vybavování pojmů, zlepšuje se schopnost myšlení a soustředění.