Historické zvláštnosti stravování, výživové směry

Představy o některých způsobech stravování ve světě jsou často opředeny romantikou. Věhlasné kuchyně jsou např.: francouzská, anglická, německá, japonská, bulharská, indická atd. Za těmito představami se zpravidla skrývá popisování a složení jídel při slavnostních příležitostech. Průměrná všední strava většiny lidí ve všech státech je však obyčejnější a jednodušší.

Francouzská kuchyně

Významně ovlivňovala v dřívějších dobách celou střední Evropu, protože je velmi pestrá a lehká. Základem jsou ryby a jiní mořští živočichové, hovězí, skopové, telecí a drůbeží maso. Na stole nikdy nesmí chybět sýr (nejedná se však o nijak zvlášť zdravou potravinu). Francouzi konzumují velké množství čerstvé syrové zeleniny  a ovoce a také pijí dost vína.

Anglická kuchyně

Je dost silně ovlivněna francouzskou kuchyní. Typické je hovězí maso, skopové a ryby, které jsou polité omáčkami. Pověstná bývalá anglická snídaně tvořená slaninou a vejcem, ovesnou kaší, topinkou, máslem, marmeládou a čajem. Typické je pití silného anglického čaje.

Italská kuchyně

Je poměrně jednodušší než francouzská. Mezi typické národní jídlo patří těstoviny a především špagety. Italové jedí hlavně dary moře (mušle, ryby, kraby, ústřice, langusty) a velké množství zeleniny. Umí také připravit vynikající polévky a omáčky. Pijí také dost vína.

Maďarská kuchyně

Je velmi sytá a při přípravě jídel se používá hojně hustá smetana a sádlo. Mezi typická jídla patří guláš, perkelt a paprikáš. Mezi oblíbená jídla patří moučníky (ovocné knedlíky, koláče, koblihy a záviny). Známé jsou vynikající krémy z jedlých kaštanů.

Ruská kuchyně

Typická svými polévkami, zvanými boršč. Ta se připravuje ze tří druhů masa, šesti druhů zeleniny a vydatně se zalívá hustou smetanou. Jí se hodně ryb, masa, ovoce a zeleniny. K ochucování jídel se používá především kyselá smetana.

Výživové směry

Vedle běžných stravovacích zvyklostí v jednotlivých zemích, existuje celá řada výživových směrů. Ty vycházejí z pozorování stravy a zdraví lidí v určitých oblastech. Většina výživových směrů doporučuje „to nejlepší" a slibuje záruku nejlepšího zdraví a dlouhého života. Mnohé z nich si však vzájemně velmi odporují a jejich tvrzení jsou v rozporu s vědeckými poznatky a také jsou známy případy poškození zdraví při přísném dodržování některých doporučení. K nejvýznamnějším netradičním výživovým směrům patří např.: vegetariánství, makrobiotická strava, jóginská strava, mazdaznánská strava apod.

Vegetariánství

K vegetariánské stravě patří vegani (používají pouze potraviny rostlinného původu), lakto-vegetariáni (konzumují i mléčné výrobky) a lakto-ovo-vegetariáni (připouštějí mléčné výrobky i vejce). Vegetariánství je v současné době součástí životního stylu mnoha lidí ve světě. Z různých zdrojů se můžeme dozvědět, že při ní může vzniknout nedostatek některých minerálních látek, především železa, vápníku a zinku spolu s vitaminem D a B 12. Celkově může působit na zpoždění růstu u dětí. Z hlediska zdraví se prokazuje jako nedostatečná a zdraví škodlivá.

Makrobiotika

Patří mezi nejpopulárnější vegetariánský směr. Zakladatelem této stravy byl čínský filosof Konfucius. Hlavními doporučeními makrobiotiky jsou : absence masa, kdy výjimku tvoří ryby a jiné mořské živočichy, brambory, mléko, mléčné produkty, cukr, med a některé druhy ovoce. Doporučuje se konzumovat organicky pěstované obilniny, luštěniny, semena, a to převážně vařené (zpravidla dvě hodiny v tlakovém hrnci), fermentované sójové boby, fermentované dušené zeleniny, některé místní ovoce v malém množství, mořské zeleniny (řasy) a používat mořskou sůl.

Jinga jang

Makrobiotická strav rozděluje potraviny na jing a jang. Jin znamená větší obsah vody nebo její větší zadržování a jang naopak nižší obsah vody, větší koncentraci živin, energie apod. Makrobiotika je dost jednotvárná, chuťově chudá a nedostatková na některé živiny (vápník, železo, vitamin B12). Je zásadně nevhodná pro děti jakéhokoli věku. Při dlouhodobém používání makrobiotické stravy může dojít  ke snížení vitality a případnému poškození zdraví. Jogínské směry jsou zpravidla různé modifikace vegetariánské stravy nebo makrobiotiky, která se často šíří mezi jogíny.

Mazdaznánská strava

Jedná se o výživový směr, který odporuje v mnoha doporučeních současným vědeckým poznatkům a je potencionálně rizikový pro zdraví. Podle tohoto výživového směru se vývoj naší rasy nezakládá na tvoření svalů, ale na činnosti nervů a mozku a dále tvrdí, že potrava a inteligence na sebe navzájem působí. Je sice pravda, že jídlo ovlivňuje naši psychiku a schopnost soustředění, ale sebezdravější strava nezvýší inteligenci nad hranici, kterou máme vrozenou. Podle mazdaznánu náleží maso zabitých zvířat k nečistým pokrmům a nesmí se používat za žádných okolností. Nesmí se konzumovat ani ryby, které makrobiotika připouští. Také zakazuje požívání živočišných tuků se zabitých zvířat (např. sádlo), ale přitom doporučuje používání másla a smetany. Za nejhodnotnější potravinu považuje pšenici, zatímco makrobiotika rýži. Doporučené množství energie je potravin zůstává na hranici hladovění, je nesmírně nízká.

„Kvašení potravy"

Podle mazdaznanského směru je hlavní příčinou nemoci „kvašení" potravy ve střevech v důsledku nevhodných kombinací.  Za důvodem kvašení se údajně skrývá požívání masa zabitých zvířat, dojídání zbytku jídla z předchozího dne, konzumace kysaných nápojů a pokrmů apod.

Nebezpečí

Velkým nebezpečím všech vegetariánských diet je skutečnost, že lidé, kteří vyloučí ze své stravy maso, tak konzumují ve zvýšené míře mléčné produkty, především tvrdé sýry, dále smažené pokrmy a sladkosti. To je nakonec poškozuje daleko víc než  konzumace masa. Je na rozhodnutí každého člověka, jakým způsobem se bude stravovat, ale je nutné si uvědomit, že jakékoli extrémy nejsou pro organismus vůbec vhodné a bylo by velmi nezodpovědné doporučovat takové stravovací zvyklosti dětem.

Syrová strava

Výživa syrovou stravou je založena na konzumaci výhradně syrové stravy a skládá se z tepelně nezpracovávaných potravin, s výjimkou malého množství celozrného pečiva a tepelně upravených některých luštěnin a brambor. Mezi hlavní pokrmy této stravy patří: obiloviny a luštěniny, které se upravují především máčením, nakličováním a pomixováním. Zelenina a ovoce se konzumuje výhradně syrová. K ochucování pokrmů jsou používány oříšky.  Dosud nejsou žádné vědecké důkazy o tom, že úplné vyloučení vařené stravy je pro zdraví to nejoptimálnější.