Sport potřebuje energii

Jakákoli fyzická aktivita klade zvýšené požadavky na lidský organismus, a logicky je tedy má i sportovní výkon. Z tohoto hlediska hraje  správná výživa  při každém sportu podstatnou roli a také chrání lidské tělo proti poškození. Sport dělíme podle intenzity na: sport vrcholový, sport výkonnostní, sport rekreační. Pouze celkově zdravý a trénovaný organismus je schopen většího výkonu. Bez správné stravy nemůžeme nikdy dosáhnout dlouhodobě dobrých výsledků. Je obtížné dát nějaké obecné doporučení pro každý sport, protože musíme vzít v úvahu také specifičnost jednotlivých sportů jak v době tréninku, tak i při vlastním soutěžním výkonu. Podle energetické náročnosti, síly, intenzity pohybu  a délky výkonu rozlišujeme: silové sporty (vzpírání, zápas apod.), pohybově náročné sporty (gymnastika, plavání, tenis apod.), vytrvalostní (dlouhodobý běh, cyklistika apod.), kombinované sporty (hokej, box, skok do dálky a do výšky apod.).

Rychlá energie

Pokud potřebujeme dodat do organismu energii tak,aby byl trávicí trakt zatížen co nejméně, je vhodné konzumovat obilno- ovocné produkty nebo speciální tekutou výživu. Tekutá výživa je vhodná pouze, pokud je potřeba zkrátit obnovu energie v těle na minimum nebo zkrátit dobu mezi příjmem energie a výkonem. Při akutních dlouhodobých vytrvalostních výkonech dochází k poklesu pohotovostních bílkovin.

Přechodné zvýšení výkonnosti

K rychlému zvýšení výkonnosti se používá tzv. superkompenzační sacharidová dieta. Pomáhá zvyšovat obsah glykogenu ve svalech asi o 60-70% proti normální hladině. Toto zvýšení hladiny glykogenu má pozitivní vliv na výkon, který se v laboratorních podmínkách zvýší o 15-20 %. Po větší fyzické zátěži nastává obnova glykogenu v pracujících svalech, který se však nahromadí ve větším množství. Tomu napomáhá především podávání sacharidů v regenerační fázi. K dosažení co největšího zvýšení množství glykogenu ve svalech se doporučuje 3 dny vysoce intenzivní trénink (na 60-80% maximální spotřeby kyslíku) při současném snížení příjmu sacharidů a mírném snížení celkového energetického příjmu. Dále následují 2-3 dny pouze kondičního minimálního tréninku a dieta bohatá na sacharidy (okolo 80% energetické hodnoty potravy) a dostatečný příjem tekutin, protože glykogen váže velké množství vody. Maximum glykogenu ve svalech je 2-4 dny. Tato doba je vhodná pro závod nebo zápas. Současně také nastává superkompenzace srdečního svalu, ale mnohem dříve  (za 4-6 hodin) a klesá k normální hodnotě za 8-48 hodin.

Stravovací režim

Měl by být zvolen tak, aby vznikla dostatečná rezerva lehce dostupných živin, především ze sacharidů, před začátkem závodu. Trávicí systém by neměl být zatěžován v průběhu špičkových výkonů těžkými trávicími pochody, které jsou nezbytné pro trávení bílkovinných a tučných potravin. Jídlo my mělo také obsahovat dostatečné množství vlákniny, protože ta váže některé vznikající škodlivé metabolity. Před výkonem musí být jídlo pro sportovce velmi lehké.Energeticky bohatším jídlem doplňujeme vydanou energii až po výkonu. Doporučuje se pouze lehké občerstvení a omezený příjem tekutin,  pokud možno minimálně 30 minut až hodinu před vlastním sportovním výkonem.

Faktory ovlivňující sportovní výkon

Na průběh sportovního výkonu se podílí mnoho faktorů. Jedná se zejména např. o tyto faktory: psychický stav, regeneraci, počasí, tepelnou pohodu. Existují různé názory na nejvyšší výkonnost v průběhu celého dne.

Přísun bílkovin

Sportovcům se doporučuje velké množství bílkovin, a to 2-3 g na kg tělesné hmotnosti a den. Výzkumy však upozorňují, že i při velké fyzické zátěži je dostatečné množství bílkovin o 30-50% vyšší než normální potřeba, to znamená, že stačí do 1,5 g/kg a den. Nadměrné množství bílkovin není pro sportovní výkon vhodné.

Přísun sacharidů

Látková výměna sacharidů je jednodušší než u bílkovin a tuků a jedná se o rychleji využitelné zdroje energie.Zásoba sacharidů je v těle lokalizována na třech místech (v trávicím traktu, krvi ve formě krevního cukru glukózy, v glykogenu ve svalech a játrech). Hladina cukrů v krvi se při sportovním výkonu udržuje zhruba na 11mg/100ml séra. Až po vyčerpání energie ze zásobního glykogenu a energie ze živin v trávicím traktu začne hladina krevní glukózy klesat, protože nestačí uvolňovat energii z tělního tuku.

Přísun minerálií

Zvýšená potřeba minerálních prvků se týká především železa, calcia, magnesia, sodíku, draslíku, zinku, chrómu a selenu. Většinu z nich dodá v dostatečném množství správná strava. Při nadměrném pocení je nutné doplňovat hořčík a NaCl. Přísun minerálů v tabletové formě  se doporučuje především pod odborným vedením, aby nedocházelo k jednostrannému zatěžování organismu.