Důsledky únavy a bolesti

Únava je zcela přirozený stav organismu, ke kterému dochází po předchozí činnosti, především po dlouhotrvajícím nebo nadměrném vypětí. Mezi projevy únavy patří snížená fyzická i psychická výkonnost organismu. Je to v podstatě signál pro organismus, že potřebuje nutně nabrat novou sílu. Při prvních známkách únavy bude stačit pouze krátká chvilka oddechu, protažení a prodýchání nebo kvalitní spánek. Jiné to však bude s únavou, která je dlouhodobá a vzniká neodstraněním krátkodobých únav. Takový stav může přejít do celkového vyčerpání až do vážných poruch organismu. V případě, že se objeví svalová únava, může to být i únava zdravá. K unavení svalu totiž dojde daleko dříve než dojde k vyčerpání zdrojů energie.

Bolest

Kromě únavy je bolest dalším závažným signálem, který tělo upozorňuje na nebezpečí poškození. Bolest ve svalech vzniká vlivem námahy, nahromaděním produktů látkové výměny, především kyseliny mléčné při nadměrné svalové práci. Uvolněním svalů, masáží, nebo jinou vhodnou vyvažující činností, dochází k odplavení těchto látek a bolest vymizí. Některé druhy bolesti jsou však projevem nemoci. Bolest je v podstatě vyšším stupněm varování, protože nám hlásí, že něco v těle není v pořádku. Z tohoto důvody bychom bolest v žádném případě neměli jen tak lehkovážně utlumovat, ale měli bychom hledat její příčinu a pomocí vhodných prostředků pomoci k jejímu odstranění. Nejvhodnější cestou se jeví postupy jakými  jsou např. masáže, akupresura, obklady, bylinky apod.

Spánek

Spánek je velice podstatnou složkou relaxace, dobrého zdraví a fyzické kondice. Potřeba spánku je individuální a odvíjí se od způsobu života a záleží  především na stravě, která významně ovlivňuje jak délku, tak i hloubku spánku. Záleží nejen na jídle, které konzumujeme před spaním, ale také  na jídle, které konzumujeme během dne. Po těžkých jídlech se špatně tráví i spí. Na našem spánku se také odráží náš denní režim a celkový stav.

Střídání aktivity a klidu

Jestliže máme v úmyslu zvýšit výkonnost našeho organismu, je potřeba dbát na určité principy, které bychom měli dodržovat. Po náročné práci je potřeba přeladit na zcela jiný druh činnosti. Pokud se jednalo o intenzivní duševní činnost, přeladíme na fyzickou činnost. Tak uvolňujeme jednu část mozku a zapneme jinou. Není možné však neustále pracovat  a být stále aktivní. Je také potřeba dát tělu pořádný odpočinek. Pro naše zdraví je důležitý nejen dostatek pohybu, ale také i dostatek odpočinku. Obojího  musí být však  správná míra, protože i mnoho odpočinku je ke škodě.

Přemíra vjemů

Náš mozek je neustále zatěžován vnějšími podněty - zvuky, slovem, hlukem, zrakovými podněty, obrazy, reklamou, chováním lidí apod. O všech podnětech předává nervový systém zprávy do centra. V současné době je toho často nad míru, nad naše možnosti. Takovému stavu se říká přemíra informací. Nervový systém si informace vybírá, třídí je a ukládá do různých úrovní paměti. Aby mohl mozek veškeré informace správně vytřídit a uložit , potřebuje k tomu dostatek spánku, klid a relaxaci.

Zátěž a stres

Zátěží  a stresem se rozumí stav, kdy jsme již překročili únosnou míru, která je u  každého jednotlivce jiná, nebo, kdy dochází k ohrožení organismu. Za takové situace si tělo vytváří obranu proti ohrožení a začne mobilizovat své síly. Jedná se o stav pohotovosti k boji. Srdeční činnost, krevní oběh, dech i metabolické procesy se zrychlují, aby vybudily dostatek energie. Současně také dochází ke zvýšené aktivitě nadledvinek, které produkují protistresové hormony, především adrenalin.

Přetrvávající napětí

Přetrvávající napětí v oblasti žaludku omezuje trávení a snižuje schopnost vstřebávání důležitých vitamínů a minerálních látek. Tím také dochází ke zhoršení výživy orgánů, prohlubuje se stresová situace v organismu, vyčerpávají se nadledvinky. Tomuto začarovanému kruhu říkáme chronický stresový syndrom se somatickými důsledky.

Relaxace

Relaxace neznamená běžný odpočinek , který si dopřejeme, když přijdeme domů a lehneme si do postele. Takovýmto způsobem se uvolníme pouze povrchově. Relaxace v pravém smyslu slova znamená hluboké uvolnění , pomocí  kterého odstarňujeme zbytečné svalové i nervové napětí. Při běžné činnosti není obvykle třeba zapínat veškeré svaly, ale pouze takové, které jsou nezbytné pro konání určité pracovní činnosti a držení těla. Někteří jedinci jsou ve zvýšeném napětí po celý den a neumějí se uvolnit ani ve spánku. V případě, že se napětí neuvolní, střádá se a stává se daleko intenzivnějším. Napětí nespočívá pouze ve svalech , které používáme k běžnému pohybu a které lze vědomě uvolnit. Spočívá také ve vnitřních orgánech, které neumíme ovládat naší vůlí.

Uvolnění svalů a relaxační techniky

Pokud se naučíme uvolňovat jednotlivé svaly a sledovat svůj dech, uvolníme také svou mysl a zkvalitníme svůj spánek. Relaxační techniky spočívají v uvolňování svalstva a v soustředění pozornosti na určité místo nebo děj v organismu. Je vhodné učit se relaxovat nejprve v klidu vleže nebo v sedě, teprve potom můžeme využívat relaxace také v průběhu denních činností.

Celková relaxace

Abychom se mohli při nácviku celkové relaxace náležitě uvolnit, je potřeba k tomu vytvořit také vhodné podmínky . Místnost by měla být vyvětraná, čistá s komfortní teplotou a nerušeným klidem. Připravíme si teplou a lehkou přikrývku, na kterou se položíme na lůžku, nebo na koberci. Pro relaxaci je vhodný volný oděv z přírodních materiálů a netěsní nás. Pokud je chladněji, oblečeme se raději tepleji.

Uvolňování svalů

Svaly se nejlépe uvolňují po předchozím napětí. Z tohoto důvodu přichází dobrý odpočinek samovolně po úměrné větší zátěži. Nesmí se však jednat o přetažení. Nejprve můžeme provést nácvik s rukou. Kdy napneme všechny prsty až do konečků prstů, propneme dlaň a následně celou paži. Chvíli ji držíme zvednutou v napětí  a pak  ji najednou uvolníme. Cvik zkusíme také s jinou částí těla.