Kód pojišťovny

Roztroušená skleróza

Ilustrační obrázek

Roztroušená skleróza (sklerosa multiplex, označovaná zkratkou RS) je chronické onemocnění centrálního nervového systému. Postihuje více ženy než muže, odborníci mluví o poměru 2:1, někdy dokonce 3:1.

Nemoc je mimořádně krutá, objevuje se mezi 20. a 40. rokem života, tedy v období, kdy ženy zakládají rodinu. Vzácně se objeví před 12. a po 55. roce věku.
Jedná se o autoimunitní onemocnění, při němž vlastní tělo ze zatím neznámého důvodu ničí myelinové obaly nervových vláken v mozku. V místech, kde se tak děje, se vytvářejí plaky, které se hojí jizvami. Organismus dokáže tento problém kompenzovat, avšak probíhající zánětlivý proces v těle regeneraci oddaluje a zpomaluje. V těle také výrazně poklesne koncentrace aminokyseliny N-acetylasparátu, která je v neuronech dospělého centrálního nervového systému normálně obsažena. Pacienta nejprve postihují zánětlivé změny, později je destruován myelin a narůstá poškození nervů. Dochází k poruchám zraku, ale také k ochrnutí. Léky, zvláště když jsou podané hned na začátku nemoci, nejlépe po první atace - nemoc dokážou výrazně zpomalit. U nás tímto onemocněním trpí poměrně hodně lidí ve srovnání se světem - kolem sedmnácti tisíc.

Nemoc není  dědičná, avšak genetické vlivy svoji roli nejspíš hrají. Jde tedy o geneticky podmíněné onemocnění, ale zdaleka nemůžeme říci, že se jedná o jediný gen, kterým by se nemoc předávala z generaci na generaci. Záleží také na infekčních nemocech, které člověk prodělal (např. virus Epstein-Barrové), více trpí kuřačky nebo ženy, které už v nízkém věku dosáhly Body Mass Indexu kolem 30. Velkou roli hraje také nedostatek vitaminu D. Při záchvatech nemoci jeho hladina v těle výrazně klesá.

První známky nemoci

Prvotním příznakem onemocnění bývá zhoršení zraku. Nemocný dále pociťuje mravenčení v končetinách, s obtížemi drží příbor, má pocity slabosti v končetinách. Může být postižen částečnou obrnou, třasem a závratěmi. Vznik roztroušení sklerózy provází zvýšená únava, bolesti hlavy.
Průběh choroby je velmi různorodý. U některých pacientů se projevuje mírným zhoršením, dlouhými obdobími bez jakýchkoli příznaků, u některých závažné ataky zanechávají trvalé následky, avšak celkový stav se nezhoršuje. Bohužel třetí skupinu nemocných provází od prvního záchvatu proces neustálého zhoršování, které již ve středním věku přináší trvalé připoutání na lůžko a inkontinenci. Velice malý počet nemocných se stává invalidním již v prvním roce choroby. Někteří nemocní jsou postiženi jen jedním zhoršením a poté se nemoc neprojeví třeba deset let.

Příznaky RS se dělí do tří skupin: primární jsou přímým důsledkem poškození myelinu a většinu z nich lze kontrolovat vhodnou léčbou a rehabilitací. Sekundární jsou komplikace způsobené primárními symptomy (dysfunkce močového měchýře může vést k zánětu močových cest, poruchy koordinace a hybnosti vedou k neobvyklé a nadměrné zátěži svalů, které se deformují nebo ochabnou). V neposlední řadě se objevují společenské, pracovní a psychologické komplikace spojené s předešlými skupinami příznaků. Pacient neschopný chůze ztrácí chuť žít, je depresivní.
Deprese se objevují až u 55% postižených a muži na tom bývají hůř než ženy. Mužští pacienti, u kterých se nemoc rozvine do 30 let, dokonce často páchají sebevraždy. Deprese se objevují i v průběhu léčby. Mnohdy jako reakce na ztrátu zaměstnání kvůli nastupující invaliditě nebo jako důsledek strachu z toho, že se o sebe postižení nedokážou postarat. Někteří lékaři tvrdí, že za špatný psychický stav mohou i některé léky, že jde o nežádoucí vedlejší účinek.

Léčba

V současné době tuto nemoc neumíme vyléčit, ale je možné její průběh zpomalit a pacienta zbavit mnoha příznaků RS. Léčba je zaměřena na prevenci relapsů (ataky), tedy akutního zhoršení, a tím zpomalení postupu onemocnění.  Léčba relapsů spočívá v krátkodobém podávání vysokých dávek kortikosteroidů, které zánětlivou reakci brzdí. Samotné kortikosteroidy dlouhodobě nezabrání ani vzniku relapsů, ani nezmění průběh choroby.
Přirozený průběh nemoci ovlivňují léky první volby, které snižují počet a obtížnost relapsů i postup choroby. Mezi léky první volby patří interferony. Jejich aplikace přináší v počátcích léčby vedlejší účinky (reakce v místě vpichu, příznaky podobné chřipce, bolest kloubů, únava). Interferony mohou ovlivnit jaterní projevy, vyvolat snížení počtu krvinek nebo krevních destiček. Pacient proto musí procházet krevními testy. K úlevě od příznaků RS se aplikují antirevmatika, k potlačení únavy se doporučuje fyzioterapie. Včasné zahájení léčby interferony dokáže zabránit nárůstu definitivního poškození nervového systému. Jde-li o pacienta v pokročilém stavu choroby, interferony se nasazují pouze v případě častých atak.

Nemoc a těhotenství

Dříve se tvrdilo, že žena s RS by neměla mít děti. Po porodu se zpravidla dostavil silný relaps, u některých žen, které byly předtím bez potíží, se první relaps objevil právě po porodu. Gravidita tlumí imunitní systém nositelky plodu. Právě proto bývá reakce imunitního systému po porodu tak silná.

Lékaři i samotné ženy si všimli, že před menstruací se pacientky s RS cítí hůře. Stejně tak je známo, že nemoc může poprvé zaútočit po porodu nebo na začátku menopauzy, v obdobích, kdy hladiny hormonů výrazně kolísají. Pro zdravé ženy ale platí, že bát se porodu jako vyvolávače RS je zbytečné. Má-li někdo k nemoci předpoklady, může ji spustit jakýkoli jiný stres či choroba.

Ženy s RS musejí počítat s tím, že jejich těhotenství bude přísně plánované, ideálně rok předem, minimálně však půl roku. Některé léky by se měly vysadit už šest měsíců před otěhotněním. V prvním trimestru se nesmí ataka řešit pomocí kortikosteroidů - to by mohlo narušit vývoj plodu. Jestliže matku v prvním trimestru postihne komplikovaná ataka (hemiparéza - ochrne polovina těla), je to bohužel důvod k umělému ukončení těhotenství. Rodička může využít epidurál, porodní bolesti a porod probíhají jako u zdravých žen.

Komplikace mohou nastat ohledně kojení. Žena by se měla co nejdřív vrátit k původním lékům, které jí upravují imunitu, a to nemůže, pokud kojí. Kojení by mělo proto probíhat pouze dva až tři měsíce.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.