Potřebujeme mléko?

Mnozí prožili ve zdraví celý život, aniž by pili mléko nebo konzumovali jakékoli mléčné produkty. Pokud chceme mléko konzumovat, tak spíše nízkotučné nebo netučné, v menším množství k vaření nebo na cereálie. Mléko je ideální potravina. Ovšem pouze pro kojence - a to mléko mateřské.

Mléko a mléčné výrobky jsou nejdůležitějším zdrojem vápníku. Denní dávka vápníku by měla být u předškolních dětí asi 800 mg. Vápník obsažený v mléce a mléčných výrobcích potřebují děti ke stavbě kostí a zubů, dostatek vápníku v průběhu dětství a mládí pak chrání před osteoporózou. U dětí se nedostatek vápníku projevuje zvýšenou kazivostí zubů a také nedostatečným tělesným růstem.

Mléko se skládá z vody a tzv. sušiny, která obsahuje tři základní složky: bílkoviny, sacharidy (mléčný cukr - laktózu) a tuk. Kromě toho je mléko zdrojem vitaminů a minerálních látek.

Stravitelnost živočišného mléka ovlivňuje jeho tučnost. Čím je tučnější, tím hůř se tráví. Velkou roli hraje to, jak vysokou máme v těle hladinu enzymu laktázy, který tráví mléčný cukr. V dospělosti může být snížená, což způsobuje, že se některým lidem může jinak dobře stravitelné živočišné mléko trávit hůře. Rostlinná mléka jsou v tomhle trochu ve výhodě. Většina lidí je tráví velmi dobře.

Alergie na mléko

Část populace má s trávením mléka potíže - ty jsou způsobeny buď alergií na bílkovinu kravského mléka, nebo nesnášenlivostí mléčného cukru. Jedinců, kteří intolerancí laktózy trpí, je však jen asi 5 % a alergie se často během života mění.

Pokud má dítě prokázanou alergii na kravské mléko a již není kojeno, pak je pro něho východiskem hydrolyzované mléko s vysokým stupněm štěpení mléčné bílkoviny. V batolecím věku se naštěstí alergie na bílkovinu kravského mléka u více než 80 % dětí ztrácí. To ale neznamená, že vyhasíná sklon k alergiím. Alergie se může projevit v jiné formě. I když dítě po roce věku může pít pasterované kravské mléko, odborníci doporučují mléčné formule, pokračovací mléka označená na obalu číslicí 3 nebo slovem Junior.  Svým složením odpovídají přesněji potřebám batolete. Mléko v této formě je lépe stravitelné. Z mléčných výrobků jsou zvláště vhodné zakysané produkty, bílá jogurt s čerstvým ovocem.

Složení mléka u každého živočišného druhu odpovídá rychlosti jeho růstu. Ve srovnání s jinými savci, lidské mládě roste velice pomalu, čemuž také odpovídá složení mateřského mléka. Je možné, že konzumace kravského mléka přispívá k předčasnému dospívání dnešních dětí.

Nejen kravské

Kozí mléko si kvůli poměrně štiplavé chuti získává oblibu pomaleji. V porovnání s plnotučným kravským mlékem obsahuje méně tuku a naopak více bílkovin a sacharidů. Je také bohatší na vitamin A, draslík, vápník. Kozí mléko je pravděpodobně díky stavbě bílkovin lépe snášeno dětmi s alergií. Na druhou stranu obsahuje větší množství laktózy. Stále rozšířenější jsou v současné době různé druhy kozích sýrů a jogurtů.

Sójové mléko, nebo správně sójový nápoj (nejedná se o produkt mléčné žlázy savců), se získává ze sójových bobů. Na rozdíl od mléka, které se po nadojení jen různě upravuje, se rostlinné nápoje vyrábí lisováním a fermentací ovsa, rýže, sóji, mandlí nebo různých ořechů. Neobsahují tedy laktózu ani cholesterol a mají jen malé množství tuku. Liší se samozřejmě chutí.

Sójové mléko obsahuje velké množství kvalitních bílkovin, nenasycených mastných kyselin a téměř celé spektrum esenciálních aminokyselin. Kromě toho v něm najdeme i fytoestrogeny, kterým se v posledních letech přisuzuje spousta pozitivních vlivů zejména pro zdraví žen. Sójové nápoje by měly obsahovat pouze sójovou bílkovinu a rostlinný tuk. Do některých výrobků se ale přidává kukuřičný škrob a zároveň se omezuje množství bílkoviny, aby se nápoj svou konzistencí co nejvíce podobal živočišnému mléku. To je ale špatné - množství sójové bílkoviny by mělo být minimálně tři procenta.

Rostlinná mléka jsou vhodná i při redukčních dietách. Opatrně ale na ovocné a jiné příchutě. Vždycky to znamená, že se do výrobku přidal také cukr. Ten zvyšuje glykemický index a kalorickou hodnotu potraviny. Výhodné složení z hlediska sacharidů má nápoj ovesný, který tak dietu neohrozí.

Rostlinné nápoje se nehodí jako náhrada kravského mléka u úplně malých dětí. Nemají dost vápníku, mají málo bílkovin a energie a některé mohou vyvolat i alergickou reakci. Týká se to hlavně sóji, která je hodně častým a hodně silným alergenem. Pokud pediatr nerozhodne jinak, měly by sójové nápoje pít až děti starší tří let. Nejméně problematické je v tomto ohledu mléko „rýžové".

Rostlinné nápoje můžeme použít i při vaření, ale vzhledem k nižšímu množství tuku a specifické chuti nebude výsledná chuť taková, jako když použijeme mléko kravské. Mandlové mléko je skvělé v palačinkách, sójové zase v osvěžujících ovocných koktejlech a obilných kaších.

Sójové (ani jiné obilninové) mléko není v žádném případě stoprocentní náhradou kravského mléka u dětí, které se stravují např. podle zásad veganství. Neposkytuje totiž dětskému organismu dostatek plnohodnotných bílkovin, ale ani dobře využitelných vitaminů nebo minerálních látek.

Děti a mléčné výrobky

Velká část populace stále upřednostňuje spotřebu nízkotučných jogurtů, sýrů do 30 % tuku v sušině, odtučněného mléka, a domnívá se, že čím méně tuku zkonzumuje, tím lépe. Nízkotučné potraviny jsou však určeny těm, kdo chtějí zhubnout nebo mají vysokou hladinu cholesterolu. Pro zdravé děti jsou nízkotučné výrobky v podstatě zbytečné. Hlavně malé děti potřebují pro svůj vývoj velké množství energie a tuků. V dětském jídelníčku bychom měli upřednostňovat mléčné výrobky polotučné - jogurty od 2 do 5 % tuku, sýry s obsahem do 45 % v sušině. Pro zpestření stravy dětí, které nemají problém s váhou, je vhodné zařadit někdy i sýr smetanový nebo tučnější jogurt. Pro děti mléko představuje nepostradatelný zdroj plnohodnotných bílkovin - na druhé straně, pokud dětem vyloženě nechutná nebo jim způsobuje zdravotní potíže (ekzém, bolesti břicha, zahlenění), jsou lepší volbou např. zakysané produkty.

Mléčné výrobky

Mléčné výrobky s obsahem živých mikroorganismů (probiotických bakterií) napomáhají vstřebávání živin a vitaminů z potravy a mají příznivý vliv na střevní mikroflóru. Probiotika okamžitě nasazujeme při léčbě antibiotiky. Zatímco antibiotika mají na starost hubení bakterií, probiotika dodávají bakterie užitečné. U zdravého člověka jsou „užitečné a škodlivé" bakterie v rovnováze. O to, aby se škodlivé bakterie nepřemnožily, pečují právě probiotika.

Zajistit dostatečné množství probiotických bakterií v těle je složité. Probiotické bakterie se totiž v organismu nemnoží ani neusazují natrvalo. Pokud s jejich přísunem přestaneme, rychle z těla zmizí.

Odborníci doporučují denně konzumovat alespoň 100 gramů mléčného výrobku s obsahem 10 milionů probiotických bakterií v jednom gramu nebo mililitru.

V obchodech nalezneme velké množství výrobků s obsahem probiotických kultur, ne všechny však obsahují dostatečné množství těchto bakterií. Údaje o obsahu živých kultur by měl výrobce vždy uvádět na obalu. U probiotických bakterií platí: čím více, tím lépe. Není totiž možné se jimi předávkovat.

Konzumace probiotických bakterií v mléčných výrobcích je vhodná zejména jako prostředek pro posílení imunity, probiotika dále působí proti střevním potížím a infekcím, zlepšují trávení, mírní zácpu a nadýmání. Jsou účinná jako prevence některých nádorových onemocnění, zejména rakoviny tlustého střeva. U dětí navíc snižují riziko vzniku alergie nebo atopického ekzému.

Odpůrci mléka

Mléko je jednou z potravin, na niž se názory velice různí. Jedni mléka zatracují, druzí si jej nemohou vynachválit.

Po odstavení mnoho dětí ztrácí schopnost trávit mléčný cukr - laktózu, což se projevuje nadměrnou plynatostí, křečemi nebo i průjmem. Tomuto stavu se říká laktózová intolerance a vyskytuje se až u 75 procent populace.

Paradoxně - populace, které mají nejvyšší spotřebu mléka a mléčných výrobků, jsou nejvíce postiženy osteoporózou, onemocněním, které se zřídka vyskytuje v populaci, která mléko vůbec nepije. Zdá se, že vysoká spotřeba mléka nejenže nechrání před osteoporózou, ale dokonce spíš přispívá k jejímu rozvoji. Důvodem je pravděpodobně nadměrné množství živočišných bílkovin, k jejichž zpracování je nutný vápník. Také výskyt srdečních onemocnění narůstá se zvyšující se konzumací mléčných výrobků. Potvrdily to mezinárodní srovnávací studie. Plnotučné mléko, bohaté na nasycené tuky a cholesterol, se podílí na vzniku srdečních onemocnění.

Mléko může být zdrojem celé řady nebezpečných bakterií, pokud není sterilované. Často může obsahovat zbytky antibiotik, růstových hormonů, pesticidů či jiných léků, které se přidávají do krmných směsí.