Štítná žláza a endokrinní systém

Potíže, které souvisejí s poruchami činnosti štítné žlázy řadíme k nejčastějším hormonálním onemocněním. Velkou část těchto chorob lze léčit, protože hormony štítné žlázy lze poměrně jednoduše vyrábět a podávat ve formě tablet.

Mezi nejrozšířenější nemoci štítné žlázy patří hyperthyreóza (zvýšená aktivita štítné žlázy) a hypothyeróza (snížená aktivita štítné žlázy).

Oba typy nemocí se z větší části vyskytují u více u žen.

Anatomie a stavba štítné žlázy

Štítná žláza se nachází na krku těsně pod hrtanem. Výběžek hrtanu můžeme na krku vidět jako „ohryzek". Štítná žláza má dva laloky, které jsou uloženy po obou stranách průdušnice a spojené dohromady malým můstkem tkáně, který probíhá přes přední plochu průdušnice.

Hlavní funkcí štítné žlázy je výroba jejího hormonu, který se nazývá thyroxin. Thyroxin má na organismus všestranný účinek. Uvolňuje se z tkáně štítné žlázy do krve a z ní jej vychytávají s největší pravděpodobností veškeré buňky lidského těla. V buňce působí hormon tím způsobem, že zvyšuje množství energie, kterou buňka spotřebovává. Současně dochází ke zvýšení produkce bílkovin  v buňkách .

Jód

Aktivita a činnost štítné žlázy je podmíněna dostatkem jódu.Je to jediná tkáň v organismu, která potřebuje jód ke své činnosti a umí jej také velmi účinně ve všech jeho podobách zachycovat z krve a skladovat. Deficit jódu v krvi, který je způsoben jeho nedostatkem v potravě vede k narůstání objemu štítné žlázy a k onemocnění nazývaného endemická struma „vole". Nízký obsah jódu může způsobit zpomalení růstu v dospívání, stavy netečnosti a celkově zpomalený vývoj. Jód dále napomáhá hubnutí, protože pomáhá spalovat nadbytečné tuky, zvyšuje odolnost vůči chladu, zamezuje tvorbě zubního kazu a zvyšuje tělesnou energii.

Pohled alternativní medicíny

Štítnou žláza se přiřazuje k prvku země. Z duchovního hlediska je štítná žláza orgánem, který vyjadřuje naše nároky. Jestliže máme příliš mnoho nároků a stále něco musíme, pak se dostává naše žláza do hyperfunkce. Jestliže naopak nechceme přijímat, co nám život přináší a na vše reagujeme strnule, přichází hypofunkce. Pro zvýšení činnosti štítné žlázy se doporučuje červená barva a pro její zklidnění se doporučuje zelená a modrá barva.

Struma

Struma je jakékoli zvětšení štítné žlázy. V minulosti byl hlavním důvodem ke vzniku strumy nedostatek jódu v potravě. V současnosti se jedná spíše o zvýšenou aktivitu části tkáně štítné žlázy, která má za následek zvětšení jednoho laloku, nebo se jedná o zvětšení štítné žlázy, která nemá k její funkci žádný vztah a není nijak závažné. V některých případech se jedná o izolovaný „uzel" - zduřelý okrsek tkáně.

Zvýšená aktivita štítné žlázy

Velká část případů nadměrné aktivity štítné žlázy způsobuje Gravesova - Basedowa choroba. Doprovází ji zpravidla  struma a typickým příznakem jsou vystupující oči. Jedná se většinou o prvotní upozornění na nemoc štítné žlázy. Příčinou Gravesovy - Basedowowy nemoci je přítomnost atypických protilátek v krvi. Tyto protilátky nutí k nadměrné tvorbě thyroxinu. Zvýšená činnost štítné žlázy se navenek projevuje hubnutím, zvýšenou chutí k jídlu, úzkostí a nervozitou, která bývá mnohdy doprovázena svalovým třesem, pocením a zvýšenou nervosvalovou dráždivostí.

Terapie nadměrné aktivity štítné žlázy

Terapie spočívá v potlačení nadměrné aktivity štítné žlázy. Toho lze dosáhnout dlouhodobým podáváním léků. V případě, že je žláza příliš velká a způsobuje potíže s polykáním nebo při dýchání, provádí se operativní zákrok. Někdy se podává radioaktivní jód. Jód se ve žláze vychytá a jeho záření ničí tkáň, aniž by došlo k poškození jiných orgánů.

Snížená aktivita štítné žlázy

Příčinou tohoto typu onemocnění je chronický zánět - Hashimotova nemoc, kterou navíc ještě doprovází zvětšení štítné žlázy a útlum její činnosti. Snížená činnost štítné žlázy vede k celkovým příznakům, které jsou shrnuty pod označením myxedém. Ve velké části případů se onemocnění projevuje přírůstkem tělesné hmotnosti, úbytkem energie, zvýšenou únavou, vypadáváním vlasů, nesnášenlivostí chladu, zpomalením srdečního rytmu a typickým odulým vzhledem tváře. Hypothyreóza zvyšuje u některých jedinců náchylnost k hypotermii. Nemocným se sníženou činností štítné žlázy jsou podávány léky po zbytek života.

Endokrinní žlázy

Endokrinní žlázy neboli žlázy s vnitřní sekrecí jsou hlavními řídícími složkami lidského těla jako organismu. I když je endokrinní soustava složená z jednotlivých, od sebe vzdálených žláz, z nichž některé jsou uloženy v tkáni velkých orgánů, jako jsou střeva, srdce, placenta a ledviny, jsou si velmi podobné ve stavbě i funkci. Ve všech probíhá tvorba hormonů, jež jsou podle definice vylučovány přímo do krve, aby jemně vylaďovaly vnitřní rovnováhu. Systém žláz s vnitřní sekrecí je rovněž schopen řídit okamžitě a rychle probíhající reakce  - osa hypotalamus / hypofýza /odkloní zdroje ze systému údržby a vrhá rychle dostupné zásoby glukózy a kyslíku k mozku, srdci a kosterním svalům, kdykoliv je potřeba. Dlouhodobé zatížení hormonální nerovnováhou vede ke selhání mechanismů, které udržují biochemickou rovnováhu.

Emoce a rovnováhy

Účinky žláz jsou základem emočního života, jako to pozorujeme v období hormonálních změn, jakými  jsou např. puberta, těhotenství, klimakterium u žen a andropauza u mužů. Přibývající znalosti o prožívání emocí stále více poukazuje na vzájemné působení endokrinního, nervového a imunitního systému. Je to především endokrinní sytém, který nám dává schopnost cítit, což spolu s kognitivními centry mozkové kůry tvoří ono „zmatení" lidského stavu.

Šišinka

Žláza s vnitřní sekrecí, která je uložena v samém středu mozku, mezi mozečkem, mozkovým kmenem a limbickým systémem. Její velikost se podobá bobulce červeného rybízu. Jejím sekretem je melatonin, který řídí rytmus dne a noci. Současně drží až do puberty na uzdě vývoj primárních pohlavních znaků.

Příštitná tělíska

Tyto drobné žlázy zajišťují vyváženou koncentraci vápníku v krvi. Jejím sekretem je parathormon, který kontroluje, kolik vápníku přijatého ve stravě se vstřebává z tenkého střeva, kolik se ho vstřebá v ledvinách  a jaké množství se ho při nedostatku uvolní z kostí.

Langerhansovy ostrůvky

Endokrinní buňky seskupené v ostrůvky jsou zanořeny do tkáně slinivky břišní a produkují hormony inzulin a glukagon, které regulují množství cukru (glukózy v krvi). V případě, že koncentrace glukózy v krvi klesne, glukagon uvolní cukr ze zásob v játrech. Inzulin je mobilizován, je- li koncentrace glukózy vyšší, než je potřeba, a  stimuluje vsup glukózy buněčnou membránou buněk. V případě narušené rovnováhy metabolizmu cukrů v organizmu, onemocní člověk cukrovkou neboli diabetem.

Vaječníky a varlata

Vaječníky a varlata neprodukují pouze pohlavní buňky, vajíčka a spermie, ale také pohlavní hormony, které řídí dospívání a vývoj primárních a sekundárních pohlavních znaků v pubertě. Vaječníky jsou součástí ženského pohlavního ústrojí a od první menstruace až po menopauzu se z vaječníků uvolňuje normálně jedno vajíčko přibližně každý měsíc. Ve varlatech se tvoří pohlavní hormon testosteron.

Hypofýza a hypotalamus

Hypofýza a hypotalamus řídí veškeré endokrinní žlázy v organismu a jsou styčným bodem mezi nervovou soustavou a endokrinní soustavou. Hypotalamus je pomocí nervových drah propojen s limbickým systémem, který souvisí s čichovými centry v mozku. Tato část mozku se také účastní paměťových funkcí  a její poškození může mít za následek ztrátu paměti. Velmi důležitou funkcí hypotalamu je také řízení tělesné teploty.

Přední  a zadní lalok hypofýzy

Přední lalok hypofýzy je zdrojem hormonů, které působí na ostatní žlázy s vnitřní sekrecí. Jeho činnost je přímo podřízena hypotalamu. Prostřednictvím růstového hormonu reguluje růst, řídí funkci štítné žlázy a nadledvin, tvorbu mateřského mléka, produkci vajíček a spermií a vylučování estrogenů a testosteronu. Zadní lalok hypofýzy spravuje tvorbu mléka a průběh porodu, má vliv na krevní tlak a vodní hospodářství.

Brzlík a nadledviny

I když se tato žláza po dosažení dospělosti postupně zmenšuje, její hormony zpomalují stárnutí. Nadledviny jsou párovou žlázou, která je uložena na vrcholcích ledvin a skládá se ze zevní kůry a vnitřní dřeně. V nadledvinách se tvoří pohlavní hormon dehydroepiandrosteron (DHEA). Tento hormon ovlivňuje libido u žen. V dřeni nadledvin vznikají stresové hormony (hormony stresu charakterizovaného potřebou „útok nebo útěk"), které zajišťují jeden z adaptačních mechanismů.