Hypertenze oběhového systému a kardiovaskulární onemocnění

Vysoký krevní tlak (hypertenze) je jedna z nemocí, která se projevuje malými obtížemi nebo se neprojevuje vůbec, avšak může mít dlouhodobé následky. Vysoký krevní tlak je nebezpečný jak u starších osob, tak u osob středního věku. Postupně dochází k poškození arterie organismu a dochází ke ztlušťování stěn a postupnému zužování průsvitu. V porovnání s mladšími lidmi mají však starší osoby s hypertenzí větší riziko vzniku komplikací oběhového systému (angina pectoris, infarkt myokardu, srdeční selhání).

Krevní tlak

Při posuzování krevního tlaku bereme v úvahu dvě hodnoty - nejvyšší neboli maximální hodnotu, kdy se srdce stahuje při vypuzení krve do oběhu (sytola) a nejnižší hodnotu, při níž si srdce odpočine po naplnění krví, která se vrací z oběhového systému (diastola). Jednotkou je milimetr rtuti (mmHg). Pod pojmem vysoký krevní tlak rozumíme chronické zvýšení krevního tlaku nad hodnoty, které považujeme za normální, tj. nad 140 pro krevní tlak systolický a 90 pro krevní tlak diastolický (140/90mmHg), bez ohledu na věk osoby.

Primární a sekundární hypertenze

Říká se jí také idiopatická nebo esenciální. Všeobecně se předpokládá, že vzniká důsledkem genetické predispozice. Příčinou sekundární hypertenze mohou být nemoci ledvin, těhotenství nebo některá jaterní onemocnění. Krevní tlak má tendenci se přibývajícím věkem zvyšovat.

Arterioskleróza

Jedná se o onemocnění, které se všeobecně neprojevuje žádnými příznaky a je charakteristické zesílením a ztvrdnutím cévních stěn. Mezi rizikové faktory vzniku arteriosklerózy patří např.: výskyt srdeční ischemie v rodině, zvýšení tuku v krvi, kouření, hypertenze, nízký cholesterol, cukrovka, obezita, nadměrný přísun tuků vázaných na bílkoviny. Arterioskleróza postihuje prakticky všechny osoby. Proces začíná zpravidla ve 20. letech a pomalu pokračuje. Může však mít také rychlý průběh a dosáhnout větších rozměrů v závislosti na přítomnosti rizikových faktorů.

Léčba

Arterioskleróza je chronické onemocnění, které se postupně vyvíjí v průběhu několika let, kdy se mění stěny artérií, a přitom se neprojevuje žádnými příznaky. Pro léčení arteriosklerózy neexistují žádné specifické léky. Někteří pacienti mohou mít užitek z léků, které snižují hladinu cholesterolu: zastaví progresi nemoci a sníží tak možnost prasknutí arteriosklerotických plaků. Někdy se podávají léky, které vedou ke snížení srážlivosti krve.

Chirurgické možnosti léčby

Z chirurgických metod patří mezi nejčastěji používané rozšíření cévy balonkem (perkutánní transluminální angioplastika). Léčba spočívá v zavedení katétru s malým balonkem konce artérií až do zúženého místa, které je způsobeno ateromem. Tam se balonek nafoukne, a tím dojde k rozšíření cévy. Další metodou je endarterektomie, kdy se otevřou cévy a odstraní nános, který je uvnitř. Tento typ zákroku se obecně provádí u krkavic. Bypass je zákrok při kterém se odvádí krev ze zdravé oblasti do oblasti s nedostatečným krevním zásobením za účelem přemostění oblasti uzavřené cévy.

Onemocnění koronárních cév

Intenzita a závažnost onemocnění koronárních cév záleží na stupni ztížení průchodnosti, které v nich způsobila arterioskleróza. K infarktu myokardu dochází při významném poškození srdečního svalu v důsledku nedostatku okysličené krve po delší dobu. Předběžnou etapou infarktu myokardu je vznik anginy pectoris se dvěma typy: angina stabilní, která běžně nezhoršuje fungování srdce, nestabilní, která již vyžaduje adekvátní léčbu.

Angina pectoris

Příčinou bývá nedostatek kyslíku v srdečním svalu, a proto může vzniknout, když je srdce vystaveno větší námaze a organismus není schopen zvětšit krevní tok v tomto orgánu. Srdeční nervy přitom předávají bolestivé podněty do mozku. Tato bolest nebývá větší než 5 minut. Pro toto onemocnění neexistuje specifické laboratorní vyšetření, abychom zjistili nebo vyloučili poškození srdce. K němu dochází v případě akutního infarktu myokardu. Další vyšetření má za cíl zjistit další potíže, jakými mohou být hypertyreóza nebo anémie.

Důležité rady

přestat kouřit
jíst čerstvou zeleninu, vyhnout se rizikovým jílům
upravit svoji tělesnou hmotnost
více se věnovat pohybu
pravidelně kontrolovat krevní tlak a diabetes

Ischemická choroba srdeční

Arteriosklerotické onemocnění arterií, které vedou krev do srdce, je známé jako ischemická choroba srdeční. Podle toho, jak dalece jsou cévy neprůchodné, se projevuje klinickým způsobem zcela odlišně. Namáhavá neboli klasická angina pectoris vzniká důsledkem fyzické námahy nebo zvýšených psychických situací. Bolest trvá krátce a mizí v okamžiku přerušení námahy nebo při podání nitroglycerinu. Klidová angina pectoris vzniká spontánně bez zjevného důvodu, bez změn v potřebě kyslíku srdcem. Její trvání je proměnlivé a různorodé. Existuje také variabilní angina pectoris, a to angina námahová a angina klidová. Nestabilní angina pectoris je charakteristická častými záchvaty, které jsou spojeny s fyzickou námahou.

Faktory ovlivňující vznik infarktu myokardu

Mezi faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku infarktu myokardu patří: srdeční arytmie - velmi vážná srdeční arytmie se nazývá fibrilace síní a je hlavní příčinou smrti v krátkém čase po infarktu.

Znaky vážného fyzického poškození srdce:

Šok- nebezpečná situace charakterizovaná nízkým krevním tlakem, snížením průchodu ledvinami.

Srdeční blokáda - dojde ke zpomalení nebo přerušení elektrických impulzů prostřednictvím převodního srdečního systému.

Rizikoví pacienti

Mezi rizikové pacienty patří lidé ve starším věku s velmi nízkou hmotností, osoby, které již infarkt prodělaly, lidé se srdečním selháním, diabetici, pacienti na dialýze.

Zpět