Alzheimerova choroba

Prvním a hlavním příznakem počínající nemoci je porucha paměti.

Je přirozené, že si starší lidé nevybavují jména některých bývalých spolužáků. Tento druh paměti není až tak varovným příznakem Alzheimerovy choroby. Mnohem rizikovější je, když si člověk nevybavuje některé časové údaje. Například neví, že se jedna konkrétní událost stala dříve než jiná nebo třeba které z jeho dětí je starší. Této paměti se říká epizodická paměť a ta je nejcitlivějším znamením toho, že se v mozku děje něco nesprávného. Dříve nežli lékař může tak první příznaky nemoci rozpoznat nejbližší rodina.

Praktičtí lékaři leckdy nevěnují počátečním stádiím této choroby takovou pozornost, jakou by si zasloužila. Lékař by měl provést jednouchý screeningový psychologický  test. Test spočívá v tom, že je člověk, u kterého je podezření na nemoc, požádán, aby nakreslil hodiny s číslicemi, které ukazují určitý čas. Podle výsledku je možné odhadnout, zda se u vyšetřovaného daná choroba rozvine, nebo jestli už napadla jeho mozek a v jakém stadiu nemoci se dotyčný nachází.

Alzheimerova choroba je závažné onemocnění mozku - postihuje nervová vlákna a buňky mozku a způsobuje tak nevratné, negativní změny v mozkové činnosti, vedoucí k demenci. Poškozena je zejména paměť krátkodobá, nemocnému činí potíže vzpomenout si na události, které proběhly před několika hodinami, nevzpomíná si na názvy věcí, které denně používá, přestává se orientovat v čase i prostoru. Toto onemocnění je dosud nevyléčitelné, medicína zná pouze způsoby, jak zpomalit a zmírnit průběh nemoci.

Průměrná délka přežití s tímto onemocněním se odhaduje na deset let od projevení nejčasnějších příznaků, tedy pokud se ihned nasadí léky. Alzheimerovu chorobu nevyléčí, ale oddálí nejvážnější stádium, kdy pacient nezvládá základní hygienu, nepamatuje si a přestává být soběstačný.
Často automaticky spojujeme stáří s demencí. Tolerujeme to, že starší lidé zapomínají a demenci pokládáme za následek stáří. Není tomu tak - stáří je etapa života, demence je nemoc. V praxi to znamená, že se možné příznaky tohoto onemocnění podceňují.

Nemoc v číslech

V České republice je přibližně 130 000 lidí s demencí. 38 miliónů - takový je podle odhadů momentální počet lidí s demencí ve světě, do roku 2030 se má zdvojnásobit a do roku 2050 se vícde než ztrojnásobí. Po 65. narozeninách se pravděpodobnost rozvoje tohoto onemocnění téměř zdvojnásobuje každých pět let. Až čtvrtina lidí, kteří o své nemocné rodinné příslušníky pečují, se setkala s tím, že se k nim okolí začalo chovat jinak - velmi často se jim lidé začali vyhýbat.

Až čtyřicet procent lid s demencí není podle svých slov zařazeno do každodenního života. Nemocní ukládají věci na neobvyklá místa, jsou popudliví až agresivní, obviňují členy rodiny. Svou nemoc si obvykle neuvědomují, cítí se zdraví a odmítají pomoc. Celkově může dojít ke změnám osobnosti.

Přesné příčiny vzniku Alzheimerovy choroby nejsou dosud objasněné, závisí na více faktorech, které ovlivňují spuštění nemoci. Může jimi být viróza, vlivy z vnějšího prostředí i oslabený imunitní systém. Nejznámějším rizikovým faktorem je vysoký věk (častěji onemocní ženy), u mladších osob se nemoc vyskytuje jen vzácně. K dalším faktorům patří dědičnost. Zjednodušeně se dá říci, že k onemocnění je náchylnější méně vzdělaný člověk. Zároveň ale výzkumy ukazují, že výskyt onemocnění u vzdělaného člověka znamená její rychlejší a závažnější průběh. Rizikové pro vznik choroby jsou také poranění hlavy a otřesy mozku.

Rizikovým faktorem vzniku Alzheimera je také to, že člověk zůstane sám, nechodí příliš často z bytu a nemá si s kým promluvit. Také, že se nehýbe, protože pravidelná fyzická aktivita pomáhá chorobě předcházet. Nejhorší je, když senior zleniví a stane se z něj jen konzument televizních seriálů. Všeobecně je známo, že se musí hodně číst, luštit křížovky a velmi důležitá je sociální aktivita.