Nemoc mladých

Infekční mononukleózu způsobuje podobný virus jako třeba opar. Setká se s ním téměř každý člověk. Samo onemocnění se plně rozvine asi jen u 30 až 40 procent dětí a mladistvých.
Infekční mononukleóza (lidově polibková nemoc nebo nemoc z líbání) je virové onemocnění způsobené viry Epsteina a Barrové nebo cytomegalovirem.  

Postihuje vnitřní  žlázy, zejména slezinu, játra a uzliny, hrtanové a týlní. Nemoc zpočátku vypadá jako angína a je tak i často diagnostikována, až poté, co neúčinkují antibiotika, je pacient testován na přítomnost virů. Virus Epstein-Barrové zůstává v organismu člověka i po pominutí prvotní infekce. Čas od času se reaktivuje, už však nepropuká v nové onemocnění. O tomto stadiu se mluví jako o toulavém - virus se nachází ve slinách hostitele a dotyčný může nakazit jinou osobu.
Nákaza se může šířit i používáním kontaminovaných předmětů, např. zubního kartáčku nebo špatně umytého nádobí. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí čtyř až šesti týdnů. U dospělých lidí ve středním a starším věku se mononukleóza rozvine málokdy. Když se to ale stane, hrozí větší riziko komplikací. Mezi ohrožené skupiny patří lidé s oslabenou imunitou - na věku v tomto případě nezáleží.

Příznaky onemocnění

Příznaky nemoci jsou stejné jako u jiných infekčních onemocnění - hlavně u angíny. U většiny pacientů dochází ke zvětšení lymfatických uzlin, jež se může dotknout sice kterékoli oblasti, ale obvykle zasahuje podčelistní a krční. Vždy se jedná o symetrické a na první pohled zjevné zvětšení.

Prvním příznakem onemocnění bývá většinou únava podobná únavovému syndromu. Nemocný není schopný vstát a vykonávat běžné činnosti.  Dalším symptomem je vysoká horečka. Bolesti v krku, které jsou typické pro angínu, se mohou projevit i při mononukleóze. A někdy dokonce pacient trpí oběma nemocemi  najednou. Čím je člověk starší, tím jsou jednotlivé příznaky závažnější. S postupem věku je poté poměrně rozšířeným příznakem hepatomegalie a splenomegalie - zvětšená játra a slezina. Zvětšující játra se projevují tlakem v pravém podžebří, dojde-li k omezení jejich funkčnosti, bývá patrné nažloutlé bělmo, vyvolané lehkou formou žloutenky. Zvětšená játra se slezinou jsou společně s úmornou únavou jedinými příznaky, jak bezpečně bez provedení krevních testů rozeznat mononukleózu od angíny.

V případě tohoto onemocnění se v krvi objeví zvýšený počet bílých krvinek netypického tvaru. Většinou jsou v krvi přítomny i protilátky, které vytváří imunitní systém. Často bývají zvýšené i jaterní testy.

Léčba

Neexistuje specifický lék určený k léčbě mononukleózy. Léčba spočívá v režimových opatřeních a podávání léků na potlačení jednotlivých příznaků. Ačkoli jsou antibiotika při léčbě virových onemocnění neúčinná, často jsou připisovány při zánětu krku přidrženou bakteriální infekcí.
Při zvýšených jaterních testech je nutná dieta s omezením živočišných tuků. Místo živočišných je potřeba používat jen rostlinné tuky a oleje, ale smažení jako úpravu jídla je lepší úplně vynechat. Na alkohol a ostrá jídla zapomeňte.

Změny krevního obrazu a jaterních testů se upraví zhruba po třech měsících. Režimová opatření by se měla dodržovat ještě další dva měsíce. Několik týdnů přetrvává potlačení obranyschopnosti proti infekcím. Důsledkem je zvýšená vnímavost vůči infekcím. Pacient by se měl vyhnout možnosti nakazit se nebo prochladnout - také by se neměl fyzicky zatěžovat.