Chronická žilní insuficience

Žilní onemocnění se u naší populace vyskytují poměrně často a vznikají v důsledku poruchy návratu žilní krve z končetin. Výsledkem bývá chronické ucpávání žil. Typickým příznakem žilní insuficience je bolest v dolních končetinách, pocit tíhy a tenze, otoky, mravenčení, poruchy prokrvení končetin a křeče v oblasti lýtek. Chronická žilní insuficience se také projevuje změnami na kůži, kde vznikají varixy (křečové žíly) a bércové vředy. V ojedinělých případech mohou vzniknout závažné komplikace a může dojít k trombóze a následně dokonce k embolii.

Jaké jsou příčiny žilních onemocnění?

Vznik žilních onemocnění ovlivňuje celá řada faktorů, kde patří například: tělesná konstituce, pohybová aktivita, jednostranný pohybový stereotyp – dlouhé stání nebo sezení, věk, genetické predispozice. Z velké části jsou žilními potížemi postiženy převážně ženy. Riziko vzniku trombóz zvyšuje kouření, užívání hormonální antikoncepce.

Žíly

Žíly jsou navenek podobné tepnám, ale liší se od sebe svou stavbou. V žilách jsou na rozdíl od tepen chlopně a stěna tepen je daleko více silnější než stěna žil stejné velikosti. Žíly mají tvar trubice a jsou tvořeny svalovou a vazivovou tkání. Po průchodu vlásečnicemi vtéká krev do žilního systému, na jehož začátku jsou malé žilky odpovídající tepénkám na tepenné straně cévního řečiště. Tyto žilky se slévají do větších žil a krev se jimi vrací zpět k srdci. Následně žíly dosáhnou takové velikosti, že jsou patrné pod kůží. Žíly takové velikosti jsou již vybavené chlopněmi, které brání zpětnému toku krve a vzniku přetlaku v žilním systému. Chlopně mají tvar poloměsíčitých listů vazivové tkáně. Nakonec se žíly slévají do dvou velkých kmenů, a to dolní duté žíly a horní duté žíly. Dolní dutá žíla přivádí krev z dolní poloviny těla a horní dutá žíla odvádí krev z horní poloviny těla včetně hlavy a paží.

Zvláštní druhy žil

V oblasti střev a zažívacího ústrojí je žilní soustava uspořádána poněkud odlišně od poměrů ke zbytku těla. Žíly z trávicích orgánů neodvádějí krev přímo do srdce, ale spojují se do jedné vrátnicové žíly, která přivádí krev do jater.

Smyslem takového uspořádání je přivádět krev ze zažívacího ústrojí bohatou na živiny nejprve do jaterní tkáně, kde se živiny vychytají a zpracují. Zvláštní typ žilní soustavy mají také nos, uši a končetiny. V těchto oblastech můžeme nalézt přímé spojky mezi malými tepnami žilami, proto může krev protékat z tepen přímo žil, aniž by mezitím prošla vlásečnicemi ve tkáních. Podobné spojky mezi tepnami můžeme nalézt v oblasti pohlavních orgánů.

Pomoc z přírody

Při léčbě křečových žil se již od pradávna používá listnatec pichlavý, což je rostlina, která obsahuje tzv. ruskogeniny a saponiny, které mají bohaté léčivé účinky. Listnatec se používá například ke snížení otoků, při zavodnění organismu, hemeroidech a močových kamenech. Ruskogeniny stahují cévy a snižují propustnost krevních a lymfatických kapilár, působí protizánětlivě a ovlivňují pružnost cévních stěn.

Jak posílit kapiláry?

Velkými pomocníky při léčbě poraněných cév jsou vitamin C a bioflavonoidy, protože posilují kapiláry a jsou vhodné k jejich posílení. Mezi nejvhodnější potraviny patří například pohanka, kopřiva, šípek, citrón, pomeranče, grapefruity, paprika, květy ibišku a celozrnné výrobky. Dále se doporučuje jíst cibuloviny (cibule, česnek, pórek, pažitka), protože ty jsou účinnou prevencí proti křečovým žilám. Podobně působí vitamin E a rutin.

Režimová opatření

Pokud nám to jenom čas dovolí, měli bychom si pod nohy dávat podložku a při každém sezení si podložit nohy polštářem. Krev bude moci lépe proudit do srdce a velmi ulevíme zatíženým žilám. V těhotenství bychom rozhodně neměli podceňovat nošení podpůrných punčoch. Mějme na paměti, že jakmile se jemné kapiláry a povrchové žíly roztáhnou, je obtížné jim navrátit původní pružnost.

Mazání

Na křečové žíly můžeme vyzkoušet následující mazání. Použijeme 1 díl řebříčku, 1 díl kokošky, 1 díl měsíčku lékařského a ¼ dílu pepře. Byliny přelijeme zahřátým octem a necháme tři týdny odležet a poté dáme do lahvičky.