Překyselení organismu

Lidský organismus má mírně zásaditý charakter, pH krevní plazmy je 7,4 (neutrální roztoky mají pH 7,0) a od této hodnoty se lze odchýlit pouze mírně. V případě, že by došlo k poklesu pod hodnotu 6, či naopak hodnota stoupla nad 8, nastala by v průběhu několika vteřin smrt. Hodnoty pH v jednotlivých orgánech se však mohou výrazně lišit.

Lze ovlivnit kyselost vnitřního prostředí?

Hodnotu kyselosti vnitřního prostředí můžeme ovlivnit především naši stravou, kterou konzumujeme. Strava je jednou z hlavních příčin překyselenosti organismu. Překyselení dále podporuje sedavý způsob života, rychlé střídání hmotnosti, deficit pohybu nebo naopak jeho přemíra. Také některá onemocnění mohou ovlivnit překyselení organismu. Jedná se především o choroby jater, ledvin, cukrovku, horečnaté onemocnění, ale také i zácpu.

Udržení správného pH

Správnou hladinu pH lze udržet pomocí několika mechanismů. Jedním z nich je dýchání, protože při něm se z těla vylučuje mírně oxid uhličitý. Lidé, kteří dýchají povrchně, mají k překyselení daleko větší tendence, a proto je důležité správně trénovat dýchání. Dalším odkyselovacím mechanismem je takzvané pufrování. Při něm dochází v ledvinách k vylučování vápníku a dalších minerálních látek. Proti překyselení se tělo také brání i nerovnoměrným rozložením pH, a to tak, že se výrazně zvýší kyselost v místech, kde to až tak nevadí – v ústech, močovém ústrojí, ve střevech apod. to však může mít celou řadu negativních následků (zvýšená kazivost zubů, revmatismus, zápach z úst apod.). Překyselení také souvisí se vznikem rakoviny. Mezi nejvíce zásadotvorná jídla patří především zelina (ovoce již o něco méně pro svůj obsah cukru), obiloviny, především bezlepkové (pohanka, jáhly apod.).

Vylučování

Náš zdravotní stav také významně ovlivňuje naše vylučování, protože jeho prostřednictvím odcházejí z těla nestrávené zbytky potravy a také mnohé toxické škodliviny. V případě, že vylučování nefunguje (zácpa), může to znamenat příčinu mnohých zdravotních potíží. Špatné vylučování může být příčinou celé řady zánětlivých střevních onemocnění. Vysoký podíl vlákniny podporuje peristaltiku. V případě, že je v trávicím traktu nedostatek enzymů, do střeva se dostává hůře strávená potrava a zbývá více práce na hnilobné bakterie.

Zánětlivé procesy

Zánětlivé procesy patří mezi přirozené obranné reakce organismu. Zánětlivé procesy však mohou přejít do chronického stadia a zde potom hrají rozhodující roli při vzniku mnoha dalších onemocnění. Jedná se především alergie a astma a některá autoimunitní onemocnění (revmatoidní artritida, lupénka, lupus, Crohnova choroba podobně.). Na chronické zánětlivé procesy velmi špatně zabírají antibiotika nebo jiné léky. Zde je nutná změna v jídelníčku (hojná konzumace zeleniny, celozrnných obilovin a ryb, omezení tmavého masa). Důležitá je také konzumace zelných potravin.

Rozdílné spektrum účinků

Jednotlivé zelené potraviny mají rozdílné účinky, ale stejnou barvu, která je způsobena zeleným rostlinným barvivem chlorofylem. Úkolem chlorofylu je zachytit v sobě sluneční energii a umožnit její zabudování do chemických sloučenin, především sacharidů. Tento děj se nazývá fotosyntéza. Vzniklé cukry jsou důležité pro rostliny živočichy, kterým slouží jako potrava. „Odpadním produktem“ fotosyntézy je kyslík, který umožnil vznik a existenci života.

Význam chlorofylu

Bylo prokázáno, že chlorofyl má významný vliv na naši pokožku, především na léčbu akné, kožních vředů a impetiga. Také byla prokázána souvislost mezi chlorofylem mužskou plodností. Chlorofyl a další látky nacházející se v zelených potravinách podporují u mužů zvýšení počtu spermií, což velmi příznivě ovlivňuje jejich plodnost. Chlorofyl ovlivňuje celou trávicí soustavu - od okamžiku, kdy vstoupí do úst, až do chvíle, kdy tělo opouští. V ústech například pomáhá odstranit nepříjemný zápach dechu. Velmi pozitivní přínos má chlorofyl při odstraňování tělesných pachů. Zelené rostlinné barvivo může pomoci při léčbě povrchových poranění, svědění, bolesti a podráždění. Užívání chlorofylu vede k nárůstu červených krvinek a leukocytů, které hrají důležitou roli v imunitním systému.