Deprese, světlo a tma

Člověk je závislý na čtyřiadvacetihodinovém rytmu. Fyziologické procesy v našem těle se mu snaží přizpůsobit, ale ne vždy jsou vnitřní hodiny v souladu s okolím. Tyto hodiny jsou geneticky naprogramovány a sídlí v našem mozku. Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, a proto se při jejich léčbě využívá právě biologických rytmů. Tato léčba se jmenuje chronobioterapie a pomáhá hlavně v případech tzv. sezonních depresí.

Potřebné světlo

Sluneční záření je pro nás nepostradatelné, vytváří v kůži mnoho pozitivních chemických reakcí, včetně tvorby vitaminu D, důležitého pro správné vstřebávání vápníku do kostí. Kromě toho odbourává stres, zvyšuje naši obranyschopnost, podporuje metabolismus a bojuje proti únavě. V zimních měsících, když je sluníčka málo, býváme často ospalí, mrzutí a depresivní, nemáme dostatek vitality. Tomu se dá předejít světelnou terapií. Staří Řekové a Římané věděli, že slunce má zázračnou schopnost léčit, proto byli nemocní často vystavováni čerstvému vzduchu a slunečním paprskům, aby aktivovali své regenerační schopnosti.
Světlo působí jako důležitý synchronizátor biologických rytmů, proto když je depresivní člověk po ránu vystaven speciálnímu světlu, tělo se dostane do souladu se střídáním dne a noci. Kromě toho může mít světlo vliv na serotonin v mozku.

Světelná terapie

Hlavním znakem deprese jsou poruchy biologických rytmů: tedy poruchy spánku, časné probouzení a výkyvy nálad v průběhu dne. Proto se zkoumá, jak lidem s těmito potížemi ulevit a narušené biorytmy vyladit. V regeneračních centrech používají speciální lékařské přístroje, které vytvářejí světlo podobné slunečnímu záření. Dokonce na rozdíl od něj neobsahuje UV záření. Fototerapie může nemocnému pomoci téměř okamžitě, na rozdíl od antidepresiv nemá vedlejší účinky. Používají se speciální lampy o výkonu 10 tisíc luxů. U každého pacienta se musí určit, jaký je jeho individuální rytmus – zda je skřivan nebo sova. Časy, kdy se osvit lampou aplikuje, se podle toho liší, ale je to vždy v ranních hodinách a terapie trvá zhruba třicet minut. Výhodou je, že tato terapie se dá provádět prakticky kdekoli. Není problém si takovou lampu koupit domů a aplikovat léčbu světlem v pohodlí domova. Samozřejmě po konzultaci s lékařem, je totiž zapotřebí určitá intenzita světla.

Depresivní pacienti trpí nedostatkem světla více než ostatní. Hodně času tráví vevnitř, kde je biologicky aktivního světla velmi málo. Když si nechtějí lampu pořizovat, měli by každý den ráno vyjít na třicetiminutovou procházku. Doporučuje se, aby lidé s depresí ráno cvičili. Fototerapie a úprava rytmů se často kombinuje s léky. Využívá se i hormon melatonin a jeho umělá odvozenina agomelanin. Problémem běžně užívaných antidepresiv je, že u některých pacientů lékaři pozorují emoční „úbytek“. Tito lidé nemohou naplno prožívat strach, vztek radost, štěstí. Při užívání agomelaninu se tyto „vedlejší“ účinky neobjevily.

Naprostá tma

Chcete-li zkusit něco opravdu neobvyklého, absolvujte dunkelterapii. Ocitnete se na několik dní v tmavé místnosti, kam se nedostane ani paprsek denního světla. Pobyt ve tmě praktikují tibetští lámové v rámci svého rozvoje a duchovní cesty. Na rozdíl od nás ale tráví v naprosté tmě i sedm týdnů. To je doba, za kterou by se tam většina z nás zbláznila.

Po několika dnech začínáme být ve tmě vnímavější, začínáme vidět svou auru. Ti, kteří tuto terapii podstoupili, vyprávějí své zážitky s určitou úctou. Většinou se shodují v tom, že se jim výrazně zlepšily všechny smysly, radují se z obyčejných věcí, své starosti odkládají „na jindy“, běžné problémy je už tolik nedokážou rozhodit. Doporučuje se strávit v temné komnatě asi týden, jeden den je málo – nejspíš byste ho jen prospali.