Víno jako lék

Nevíme přesně, kdy a kde se víno začalo vyrábět, ale tvrdí se, že jeho počátky sahají do období okolo 10 tisíc let př.n.l. do oblasti současné Gruzie a Arménie. V lékařství se víno začalo užívat nejprve spolu s náboženskými obřady, později se „osamostatnilo“ a užívalo se k ošetření ran, na snížení horečky, jako anestetikum a diuretikum. Hrálo významnou úlohu v prevenci střevníc infekcí .

První písemné záznamy, že lidé víno užívali nejen pro zlepšení nálady, ale i k léčebným účelům, jsou staré zhruba 6000 let a pocházejí od Sumerů. Další svědectví o léčbě vínem nalezneme v čínských rukopisech z 6. století před Kristem, ale také v dalších zemích, například v Indii a Egyptě, kde se víno nejen pilo, ale také se jím léčilo. Zmínky o léčebném využití vína nalezneme i v Bibli, kde se můžeme dočíst, jak víno v rukou Ježíše pomohlo vyléčit malomocné.

Středověk už nám podává mnoho důkazů o užití vína jako léku. Tento nápoj se osvědčil při ošetřování ran. Užívalo se nejen polévání ran vínem, ale také přikládání vinných listů. Vínem ve formě nápojů a obkladů se snižovala horečka a tento způsob léčby byl tak úspěšný, že se s ním setkáváme dodnes.
Alkohol všeobecně, tedy nejen víno, byl také anestetikem. Aby pacient před zákrokem necítil tak silnou bolest, musel se pořádně opít.
O příznivém ovlivnění infarktu myokardu alkoholem poprvé vydal svědectví William Heberden v roce 1786, což potvrdil v roce 1926 Raymond Pearl, když tvrdil, že u těch, kteří konzumují malé množství alkoholu, klesá úmrtnost.

Víno a srdce

Konzumace malého množství alkoholu jednoznačně chrání proti ischemické formě mozkové mrtvice. V současné době již největší autority udávají snížení rizika úmrtí na srdeční infarkt o 40 až 60 procent. Víme bezpečně, že tím, co dělá víno prospěšným nápojem, je alkohol, ne pouze víno. Přesný mechanismus příznivého působení malých dávek alkoholu nebyl dosud objasněn, ale víme, že hlavním pozitivním účinkem může být zvýšení koncentrace hodného HDL cholesterolu.

Dále působí alkohol zmenšení srážlivosti krve snížením hladiny fibrinogenu a zvýšením fibrinolýzy. Tím působí proti ucpávání koronárních a mozkových tepen. Víno má protisrážlivý účinek, který je způsoben tím, že v jednom litru vína je obsaženo 11-22 mg kyseliny acetylsalicylové a dále její metabolity, jimiž jsou kyselina 2,3-dihydroxybenzoová, v množství do 21-26 mg, a 22-29 mg kyseliny 2,5-dihydroxybenzoové. Větší množství těchto látek obsahuje červené víno, ale i v bílém je v jednom litru taková dávka, jež překračuje dávku doporučovanou k prevenci ischemické choroby srdeční.

Kromě toho alkohol zlepšuje funkci cévní výstelky a zmenšuje také riziko zvápenatění koronárních tepen až o padesát procent.  Alkohol je prospěšný také ve stáří. Osoby, které konzumovaly alkohol, měly významně lepší pohybové schopnosti, snadněji a lépe vstávaly ze sedu, měly svižnější chůzi a vedly aktivnější život než abstinenti.

Druh vína a doporučené množství

Někdo dává přednost bílému, jiný červenému. Které z nich je zdravější? Po mnoho let se tradoval takzvaný francouzský paradox, který vytvořila média z prohlášení profesora Renauda. Ten prohlásil, že příčinou daleko menšího počtu srdečních infarktů ve Francii než v Americe je pití červeného vína. Vysvětlovalo se to tím, že v červeném víně je více antioxidantů, zejména resveratrolu.

Jedna nebo dvě skleničky vína lidskému organismu prospívají, větší množství nebo nárazové pití škodí. Správně by se měl pít alkohol každý den, a to při večeři. Nejhorší je pít velké množství alkoholu pouze jedenkrát nebo dvakrát týdně.

Spotřeba alkoholu u bezproblémového pití se podle světové literatury pohybuje mezi 21 a 57 g alkoholu denně pro muže a 10 a 40 g pro ženy. Současné názory se ustálily na tom, že muži by měli vypít každý den přibližně 20 až 40 g alkoholu, nejlépe ve formě vína, tj. přibližně 2 až 4 dcl. U žen by tato dávka měla být nižší.

Co je příčinou různé tolerance jednotlivých osob k alkoholu, doposud není přesně známo. Víme, že tolerance stoupá dlouhodobým, opakovaným pitím, vliv má samozřejmě tělesná hmotnost, výška, ale i psychická a duševní pohoda, stejně tak strava a časová souvislost mezi jídlem a pitím.